Už téměř týden pokračuje těžké ostřelování mezi izraelskou armádou a teroristickými silami libanonského hnutí Hizballáh. Jde o vůbec nejhorší eskalaci od vypuknutí války mezi židovským státem a teroristickým Hamásem z Pásma Gazy. Na hranici Izraele a Libanonu tak hrozí vypuknutí otevřené války.
Raketové útoky libanonského spojence Hamásu začaly loni 8. října, první den po brutálním pogromu palestinských teroristů v izraelském pohraničí. Následovaly izraelské letecké odvety, další útoky a další odvety.
Po raketové baráži, která v severním Izraeli způsobila mohutné požáry, ale židovský stát minulý týden zlikvidoval vysoce postaveného velitele Hizballáhu – Táliba Abdalláha. V pomstě za ztrátu důstojníka libanonští extremisté eskalovali útoky.
„Pokud nepřítel – jak to každý den vysílají média – křičí a naříká nad tím, co se mu stalo v severní Palestině, ať se připraví na další pláč a nářek,“ prohlásil představitel Hizballáhu Hášim Safieddín.
„Hizballáh vypálil z Libanonu na izraelské rodiny, domy a obce více než pět tisíc raket, protitankových střel a výbušných bezpilotních letounů. Rostoucí agresivita Hizballáhu nás přivádí na pokraj rozsáhlé eskalace,“ komentoval poslední útoky libanonského hnutí mluvčí izraelské armády Daniel Hagari.
Za osm měsíců výbuchů raket, pum a sebevražedných dronů zahynulo přes sto libanonských, syrských a izraelských civilistů. Před boji uprchlo z každé strany hranice sto tisíc dalších. Izrael přišel o 21 vojáků, protiizraelské milice v Libanonu a Sýrii o skoro šest set ozbrojenců.
Jeruzalém zvažuje operaci proti Hizballáhu
Po zintenzivnění úderů na své území ale teď izraelská armáda zvažuje mohutnou operaci s cílem zadusit plameny na severní frontě nadobro.
„Terorističtí spojenci Íránu nadále táhnou region do záhuby. Izrael bude pokračovat v boji proti íránské ose zla na všech frontách. V Gaze, v Libanonu a jinde,“ prohlásil Hagari.
„Vyzýváme obě strany ke zdrženlivosti. Vybízíme je také, aby využily naše zařízení, včetně zařízení Prozatímních sil OSN v Libanonu,“ reagoval na současnou vyhrocenou situaci mluvčí Generálního tajemníka OSN Farhan Haq.
OSN má na jihu Libanonu deset a půl tisíce příslušníků modrých přileb. Mise UNIFIL patří k pěti největším aktuálním operacím OSN. Přesto se jí na hranici obou zemí nedaří naplnit své úkoly: uprostřed narůstajícího napětí zatím nelze obnovit mezinárodní mír a bezpečnost.
Kvůli domácí dominanci Hizballáhu navíc nedokážou modré přilby pomoci libanonské armádě v návratu do pohraniční oblasti.
Zpravodaj ČT Borek: Konflikt je zapouzdřený, řešení nebude snadné
Kvůli situaci na hranici mezi židovským státem a Libanonem jednal v Izraeli poradce Bílého domu Amos Hochstein. „Definitivně, jednou pro vždy stanovit hranici, předejít jakýmkoli dalším nárokům,“ nastínil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek první způsob, kterým se podle něj Hochstein může snažit konflikt vyřešit.
Za druhou možnost považuje příměří. „Tady bude Hochstein narážet na problém Hizballáhu, který říká, že nepřistoupí na žádné příměří, dokud bude trvat izraelská invaze do Pásma Gazy. A vlastně i na izraelské straně to nezní příliš lákavě, protože 6. října 2023 (den před teroristickým útokem Hamásu – pozn. red.) bylo na jihu u Gazy příměří. Příměří je cár papíru,“ podotkl Borek.
Poslední možností je podle něj komplikovanější dohoda, sofistikovanější příměří doplněné posíleným mandátem OSN i libanonské armády a stažením nebo alespoň umenšením vojenské přítomnosti Hizballáhu u izraelských hranic.
„To by ale znamenalo pro americkou diplomacii mnohem robustnější vyjednávání a také schopnost věrohodně odstrašit Hizballáh, tedy pohrozit mu, že i Amerika je schopna ho nějak zasáhnout, pokud nebude v jednání vstřícný. To je problém, protože americká administrativa, obzvláště v této předvolební době, spíše volí opakování slov deeskalace či příměří,“ uzavřel zpravodaj ČT s tím, že konflikt je proto zapouzdřený a jeho řešení nevypadá snadně.
