Moskva zažila jeden z největších protestů posledních let. Kvůli volbám demonstrovaly desetitisíce lidí

Nahrávám video
Události ČT: Čtvrtá moskevská sobotní demonstrace za svobodné volby
Zdroj: ČT24

V Moskvě se konala povolená demonstrace za spravedlivé volby. V centru města se sešly desítky tisíc lidí, aby protestovaly proti vyloučení opozice a nezávislých kandidátů ze zářijových voleb do městského sněmu. Ministerstvo vnitra odhadlo počet účastníků na dvacet tisíc, občanští aktivisté z projektu Bělyj sčjotčik až na šedesát tisíc. Jde o největší z již pravidelných sobotních demonstrací. Protestovalo se i v dalších městech, přes tři sta padesát lidí policie zatkla, uvádějí aktivisté z projektu OVD-Info.

„Chceme, aby naše práva byla respektována! Přijdeme znovu! Budeme demonstrovat tak dlouho, dokud bude potřeba, aby se dodržovala ústava. Rusko bude svobodné!“ prohlásila Jelena Rusakovová, jedna z opozičních političek, kterou úřady odmítly zaregistrovat jako kandidátku. „Rusko bude svobodné,“ skandoval v odpovědi dav.

Mezi řečníky byla i Valeria Gudkovová, manželka zadrženého politika Dmitrije Gudkova, který nemůže ve volbách kandidovat. Stejně jako v případě dalších členů opozice zpochybnily úřady podpisy na seznamu osob, které ho podporují. Gudkov navíc dostal třicetidenní trest vězení kvůli účasti na jedné z minulých demonstrací. 

„Když lidé slyší, že Dmitrij sedí třicet dnů, ptají se, co provedl, co musel udělat, aby dostal třicet dnů za mřížemi,“ řekla Gudkovová České televizi.

Nahrávám video
Desítky tisíc lidí demonstrovaly v centru Moskvy
Zdroj: ČT24

Spisovatelka Ulická: Jsem ráda, že se lidé mění

Demonstranty podpořili známí hudebníci, novináři, herci i spisovatelka Ljudmila Ulická, která četla své verše sepsané před demonstrací. „Jsem velmi ráda, že se lidé mění. Dnes je tu velké množství mladých lidí, a to je v celém pohybu společnosti podstatné,“ řekla České televizi. 

„Tento režim brzy zmizí a my bychom k tomu měli dopomoci. Putinova politika definitivně zkrachovala. Kromě násilí nemá režim společnosti co nabídnout. Občanská společnost je ale s to zabránit vládě v ničení země,“ řekl demonstrantům člen vedení opoziční strany Jabloko Sergej Mitrochin.

„Režim se už ani nesnaží imitovat demokratické procedury, jak se snažil dříve, teď už ve snaze sebezáchovy je připraven hodit tyto procedury rovnou do popelnice,“ dodal pro ČT.

Mezi demonstranty se objevil také oligarcha Sergej Polonskij. Opoziční politička Ljubov Sobolová, kterou úřady odmítly zaregistrovat jako kandidátku, na sociálních sítích oznámila, že ji policie zatkla ještě před konáním moskevské demonstrace. Právnička Sobolová je spolupracovnicí Alexeje Navalného, hlavního oponenta Kremlu.

Zatýkalo se v Moskvě i Petrohradě

Na rozdíl od dvou předchozích demonstrací (27. července a 3. srpna) protest úřady povolily, ale organizátory důrazně varovaly před porušením dohodnutého scénáře a pokračováním protestů v centru metropole.

Mnoho stoupenců vězněného opozičního vůdce Navalného mělo totiž v úmyslu zorganizovat po skončení akce „pokojnou procházku městem“, na kterou se už povolení nevztahuje. Moskevská policie v pátek varovala, že tvrdě zasáhne.

Na demonstraci pak policie zatkla spolupracovníka Navalného, když jako řečník na demonstraci vyzval dav, aby pokračoval v protestu. Zadržela také dalších 256 z několika stovek demonstrantů, kteří po ukončení povoleného protestu zamířili ke Kremlu, uvádějí aktivisté z projektu OVD-Info, který monitoruje počty zadržení.

Demonstrovalo se i v několika dalších velkoměstech v evropské části Ruska i na Sibiři. V Petrohradě, kde se sešlo asi dvě stě demonstrantů na nepovoleném solidárním protestu s Moskvany, policie zadržela 79 lidí. Server OVD-Info napočítal ještě dalších třináct zadržených v Rostově na Donu, dva v Brjansku jihozápadně od Moskvy a dva v Syvtyvkaru jihovýchodně od hlavního města. 

Největší protest za poslední dobu

Organizátoři akce nazvané „Vrátíme si právo na volby“ původně nahlásili úřadům, že na moskevskou demonstraci by mohlo přijít až sto tisíc lidí. I přesto, že se tato očekávání nenaplnila, šlo o nejmohutnější z pravidelných sobotních demonstrací za svobodné a spravedlivé volby. Web Gazeta.ru označil protest za „největší za posledních sedm let“. 

Účast na posledních dvou protestech na přelomu července a srpna byla podstatně skromnější, v moskevských ulicích ale tehdy bylo zadrženo rekordních více než dva tisíce lidí. Většina z nich byla po krátkém pohovoru propuštěna, desítky lidí ale neunikly pokutě nebo několikadennímu trestu vězení. Asi deset lidí, které vyšetřovatelé označili za organizátory „masových nepokojů“, je ve vazbě a hrozí jim až 15 let za mřížemi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránská raketa zasáhla Tel Aviv, Izrael útočil v Libanonu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů, přičemž jedna íránská raketa zasáhla Tel Aviv. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, píše AFP. Podle deníku L'Orient-Le Jour také pokračovaly operace izraelských jednotek na jihu Libanonu. Agentury AFP a Reuters informovaly také o vzdušných úderech v Iráku.
05:58Aktualizovánopřed 48 mminutami

Havajské souostroví zaplavily silné povodně

Minulý týden zasáhla havajský ostrovní stát silná bouře, která vyvolala mohutné bahnité záplavy. O víkendu přišla další, jež situaci dále zhoršila dalšími srážkami. V postižených oblastech nyní zasahují záchranáři a jednotky Národní gardy, kteří prohledávají zaplavená místa a pátrají po lidech odříznutých vodou. Tisíce obyvatel severně od Honolulu dostaly příkaz k evakuaci – zejména kvůli hrozbě protržení přehrady Wahiawa. Na ostrově Oahu pak záplavy pokryly pláž Wailua masami dřeva, odpadu a dalšího naplaveného materiálu.
před 1 hhodinou

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 4 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 5 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 11 hhodinami
Načítání...