Policisté v sobotu zatkli více jak tisíc účastníků nepovolené demonstrace u moskevské radnice, kterou svolala opozice kvůli vyloučení části kandidátů z komunálních voleb. Uvedl to server OVD-Info, který se specializuje na policejní zákroky. Ministerstvo vnitra krátce po poledni hovořilo o 295 zadržených. Minulou sobotu přišlo na shromáždění, které se konalo z téhož důvodu s povolením úřadů, 12 tisíc lidí. Sobotní účast policie podle listu Kommersant odhadla na 3500 osob, podle organizátorů přišlo nejméně pět tisíc lidí.
Rusové v Moskvě protestovali proti vyloučení opozice z voleb. Policie zatkla přes tisíc lidí
Zpravodaj Českého rozhlasu Dorazín: Zastrašovací kampaň před protesty byla impozantní (zdroj: ČT24)
Předchozí sobotu se povolená demonstrace obešla bez incidentů. Nyní policisté nakládali lidi do přistavených autobusů ještě před začátkem akce. V Moskvě byla kvůli protestu posílena bezpečnostní opatření, ještě před protestem dělala policie také domovní prohlídky.
Podle zpravodaje Českého rozhlasu Martina Dorazína policie umístila v centru Moskvy několik výkonných rušiček signálu. „Lidé skandují hesla za svobodné volby a proti Putinovi, policistům spílají nejrůznějšími vulgárními výrazy,“ popsal situaci na místě. „Zastrašovací kampaň ze strany státních médií a moskevského starosty byla impozantní, přesto sem hodně lidí přišlo,“ poznamenal.
Podle ministerstva vnitra skončilo hodinu po začátku protestu za mřížemi 295 lidí, podle agentury TASS, která se odvolává na policii, skončilo v celách celkem 1074 lidí a OVD-Info uvádí, že zadržených je 1373. Pořádkoví policisté se snažili demonstranty zatlačit silou, ale někteří se bránili a volali „Rusko bude svobodné“.
Výrazněji se liší údaje o účasti. Zatímco organizátoři hovoří o pěti tisících protestujících, podle policie na místo dorazilo asi 3500 lidí, přičemž sedm stovek z nich tvořili novináři a blogeři. Podle dopisovatele listu Kommersant, který byl na místě protestů, se zúčastnilo demonstrace nejméně šest tisíc lidí. Účastníci protestu volali na policisty „Hanba“ nebo „Chceme svobodné volby“.
„Celý život jsem se bála, ale už to stačí. Když budeme sedět doma, nic se nezmění,“ řekla agentuře AFP osmašedesátiletá účastnice protestu Jelena Rastovková. Podle agentury Reuters se demonstrantům podařilo nakrátko zastavit dopravu na rušné magistrále Sadovoje kolco, která vede dopravu kolem centra města. Organizace Amnesty International ruské řady kritizovala za „bezoztyšnou snahu zastrašit opozici“.
Opoziční předák Alexej Navalnyj si ve středu vyslechl rozhodnutí o 30denním vězení. Podle usnesení soudu byl uznán vinným z opakovaného porušení předpisů upravujících pořádání mítinků a shromáždění. Navalnyj se podle agentury TASS v průběhu řízení pozastavil nad tím, že soud jeho odsouzení založil pouze na kopii vzaté z jeho stránky na sociálních sítích.
Podle agentury AP policie v sobotu vnikla mimo jiné do studia, které patří Navalnému a které vysílalo záběry z protestu živě. Na internetu se objevilo video ze zásahu, policisté na něm nejméně jednoho zaměstnance donutili si lehnout na zem a při zásahu převraceli nábytek, uvedla AP.
Vyřazeni ze hry
Komunální volby se budou v Moskvě konat 8. září. Půjde v nich o 45 míst v moskevském sněmu, avšak volební komise už vyloučila kandidaturu lidí z okruhu Navalného.
Kandidáti mají předložit předepsaný počet podpisů příznivců. Komise je vyřazovala kvůli tomu, že v seznamech byly údajně nesrovnalosti. O možnost usilovat o křeslo na radnici přišel předák strany Jabloko Sergej Mitrochin, bývalý opoziční poslanec Dmitrij Gudkov či blízká spolupracovnice Navalného Ljubov Sobolová. Ve vazbě skončil také Ilja Jašin, spolupracovník zavražděného opozičního předáka a bývalého vicepremiéra Borise Němcova.
Mezi těmi, kteří se v sobotu ocitli v autobuse, byli i vyřazení kandidáti včetně Gudkova i Sobolové. Gudkov v pátek prohlásil, že akce bude mít širší rozměr, než jsou komunální volby. „Jde o to zjistit, zda lze v dnešním Rusku provozovat politiku legálně,“ řekl.
Navalnyj se narodil v roce 1976. Vystudoval práva v Moskvě. Má ženu a dvě děti. Jeho politická kariéra nabrala na obrátkách poté, co v roce 2008 začal psát blog o korupci a dalších údajných nekalých praktikách v některých velkých státem kontrolovaných ruských podnicích.
Prostřednictvím blogu na webových stránkách LiveJournal pravidelně útočil na Putina a jeho spojence.
Jednou z jeho taktik bylo stát se menšinovým akcionářem velkých ropných společností, působit v bankách a na ministerstvech a klást nepříjemné otázky ohledně děr ve státních financích, připomíná BBC. Tvrdí, že to nejlepší, co by Západ mohl udělat pro spravedlnost v Rusku, je zakročit proti praní špinavých peněz.
Navalnyj se považuje za demokrata a nacionalistu. Je členem Pokrokové strany. Na přelomu let 2011 a 2012 patřil k hlavním vůdcům masových demonstrací proti režimu prezidenta Vladimira Putina. V roce 2013 se postaral o překvapení ve volbách moskevského starosty tím, že získal více než čtvrtinu hlasů a bezmála si vynutil druhé kolo. Pak byl ale pravomocně odsouzen.
Navalnyj ukázal v souvislosti s vraždou Němcova na Putina
Opoziční kandidáti byli vyřazeni i v dalších velkoměstech, jako je Petrohrad, poznamenala agentura AFP.
Před moskevskými volbami se opozice silně mobilizovala v naději, že získá zastoupení ve sněmu hlavního města, které hospodaří s vysokým rozpočtem.
Nezávislí kandidáti si podle zákona potřebují zajistit podporu nejméně tří procent oprávněných voličů v příslušném volebním obvodu Moskvy, tedy potřebují získat přibližně 4500 až 5 tisíc podpisů, aby se o mandát směli ucházet.
Sám Navalnyj byl loni vyřazen z prezidentských voleb pod záminkou podmínečného odsouzení.