Moskva v reakci na krok Washingtonu vyhostí diplomaty a uvalí sankce

Rusko vyhostí deset amerických diplomatů a zváží další odvetné kroky vůči Washingtonu, oznámil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Americkému velvyslanci zároveň doporučil, aby se „vrátil domů ke konzultacím“. Moskva podle šéfa ruské diplomacie vyhostí i pět diplomatů z Polska v odpovědi na podobný krok Varšavy.

„Dostali jsme seznam deseti diplomatů s žádostí, aby opustili Spojené státy. Na toto opatření odpovíme recipročně a požádáme deset amerických diplomatů v Rusku, aby opustili naši zemi,“ cituje agentura AFP Lavrova.

Spojené státy ve čtvrtek přijaly sérii kroků, jejichž cílem je potrestat Rusko za údajné vměšování do loňských prezidentských voleb v USA, za kybernetické útoky proti americkým vládním agenturám, agresivní vystupování vůči Ukrajině a další škodlivá jednání. Kromě vyhoštění deseti ruských diplomatů Washington oznámil i uvalení sankcí na skoro čtyři desítky jednotlivců a firem.

Moskva také zakázala vstup na své území osmi současným i bývalým předním americkým činitelům. Je mezi nimi šéf Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Christopher Wray, ředitelka tajných služeb (DNI) Avril Hainesová, ministr vnitřní bezpečnosti Alejandro Mayorkas, ministr spravedlnosti Merrick Garland, bezpečnostní poradce administrativy bývalého prezidenta Donalda Trumpa John Bolton či někdejší ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) James Woolsey.

Ruský ministr zahraničí také zmínil další odvetná opatření, například zpřísnění restrikcí pro pohyb amerických diplomatů na ruském území.

„Další opatření: omezíme a ukončíme aktivity amerických nadací a nevládních organizací na našem území, které se otevřeně vměšují do našeho domácího politického života,“ dodal Lavrov. Šéf diplomacie také ujistil, že Moskva má „možnost přijmout bolestivá opatření pro americké společnosti“, ale zatím si je ponechá v rezervě.

Johnu Sullivanovi, americkému velvyslanci v Moskvě, Rusko podle Lavrova „doporučilo“ vrátit se do Washingtonu k „hlubokým a vážným konzultacím“. Sullivanův ruský protějšek Anatolij Antonov byl povolán zpět do Moskvy rovněž ke konzultacím 17. března, připomíná AFP.

Pět polských diplomatů za tři ruské

Kromě Spojených států odvetná akce zasáhne i Polsko, které ve čtvrtek USA vyjádřilo solidaritu a vyhostilo tři ruské diplomaty, kteří podle Varšavy poškozovali její zájmy.

„Všimli jsme si, jak rychle Varšava přistoupila na hru americké administrativy a požádala o odchod tři ruské diplomaty. V reakci na to vyhostíme pět polských diplomatů,“ konstatovalo v prohlášení ruské ministerstvo zahraničí. Agentura DPA zpočátku informovala o třech vyhoštěných polských diplomatech.

Americký prezident Joe Biden i přes napjaté vzájemné vztahy tento týden svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi navrhl summit na neutrálním území. Ruské ministerstvo zahraničí v pátečním prohlášení uvedlo, že návrh vnímá pozitivně a momentálně ho zvažuje.

„Vyslechli jsme prohlášení prezidenta Bidena ohledně jeho zájmu o ‚stabilní, konstruktivní a předvídatelné' vztahy s Ruskem, obzvlášť o pořádání rusko-amerického summitu,“ vzkázala ruská diplomacie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...