Mohutné opoziční shromáždění v Minsku. Desítky tisíc lidí podpořily prezidentskou kandidátku Cichanouskou

Desítky tisíc lidí se sešly v Minsku na podporu opoziční prezidentské kandidátky Svjatlany Cichanouské. Bělorusové půjdou k urnám 9. srpna. Čeká se, že takzvané volby dopadnou opět ve prospěch diktátora Alexandera Lukašenka. Tamní bezpečnostní složky zadržely před pár dny několik desítek údajných žoldnéřů, které podezírají z úmyslu destabilizovat před volbami zemi. Podle analytiků ale může být toto tvrzení účelovým krokem režimu ve snaze zdiskreditovat opozici a posílit dohled.

Stanice Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda (RFE/RL) uvádí s odvoláním na lidskoprávní organizaci Vjasna, že na čtvrteční mítink Cichanouské dorazilo nejméně 63 tisíc podporovatelů. Podle agentury Reuters šlo o největší shromáždění v Minsku za několik desítek let.

Cichanouská, která je nyní hlavní opoziční kandidátkou, se podle svých slov rozhodla kandidovat poté, co byl před několika týdny uvězněn její manžel a populární video blogger Sjarhej. Zadržen byl poté, co oznámil svůj záměr kandidovat proti Lukašenkovi. Kromě něj byl uvězněn i Mikalaj Statkevič, který kandidoval proti Lukašenkovi ve volbách v roce 2010 a pak byl pět let ve vězení za opoziční demonstrace.

Cichanouská na mítinku v Minsku řekla, že nechce revoluci, nýbrž „férové volby“. „Jsme mírumilovní lidé a chceme poklidně změny v naší zemi,“ uvedla zaregistrovaná prezidentská kandidátka. Bezpečnostní složky v poslední době tvrdě zakročily vůči shromážděním na podporu nezaregistrovaných opozičních kandidátů a stovky lidí včetně aktivistů a bloggerů zatkly.

Ruští žoldnéři kartou v kampani

Běloruské úřady spojují Cichanouskou, respektive jejího manžela a Statkeviče, s případem zadržení 33 Rusů, které Minsk viní z úmyslu zemi před volbami destabilizovat. Statkevič a Cichanouski jsou obviněni, že společně hodlali vyvolat „masové nepokoje“ před volbami. Cichanouská to odmítá.

Analytici oslovení stanicí RFE/RL míní, že spojení zadržených žoldnéřů s opozičními představiteli může být snahou Lukašenka o diskreditaci sílícího opozičního hnutí a záminkou k posílení kontroly a potlačení opozice před volbami. Den před výše zmíněným opozičním mítinkem v Minsku zpřísnil například stát bezpečnostní opatřená na veřejných akcích ve formě osobních prohlídek.

Nahrávám video
Události: Předvolební napětí v Bělorusku
Zdroj: ČT24

Podle běloruských státních médií pracovali zadržení muži pro takzvanou Vagnerovu soukromou vojenskou společnost. O ní se soudí, že ji řídí Jevgenij Prigožin, blízký spolupracovník šéfa Kremlu Vladimira Putina, a její vojáci jsou činní na východní Ukrajině, v Sýrii, Libyi, Středoafrické republice či Súdánu, připomíná RFE/RL s tím, že Kreml jakoukoliv spolupráci se soukromými armádami popírá.

Analytici, které cituje RFE/RL, se domnívají, že zadržení lidé – a dalších asi dvě stě, kteří se údajně dál pohybují po Bělorusku – mohli být na cestě do Súdánu a Bělorusko využili jen jako tranzitní zemi, protože letecké spojení z Ruska je kvůli pandemii koronaviru omezené.

Minsk v pátek předal seznam zadržovaných Rusů ukrajinským úřadům, které požádal o prověrku jejich trestné činnosti a účasti v bojových operacích na východě Ukrajiny. Ukrajinská generální prokuratura podle agentury Interfax-Ukrajina uvedla, že požádá o vydání 28 zadržených žoldnéřů, z nichž devět má ukrajinské občanství, kvůli podezření, že byli členy teroristických organizací - tedy bojovali po boku proruských separatistů v Donbasu. Ve čtvrtek se uvádělo, že Kyjev chce kvůli tomu 14 z 33 zatčených. 

Kreml: Zadržení cestovali do Istanbulu

Kreml očekává, že 33 zadržovaných ruských občanů bude v brzké době propuštěno, uvedl mluvčí Dmitrij Peskov. Podle něj nebyla dosud zveřejněna jediná informace, která by zavdala důvod k jejich zadržování. 

Peskov také řekl, že pro zadržené Rusy bylo Bělorusko jen tranzitní zemí na cestě do třetího státu, kde měli pracovat jako ostraha. Z Minska podle něj měli namířeno do tureckého Istanbulu. Moskva podle Peskova nemá zájem vměšovat se do volební kampaně v Bělorusku.

Běloruské ministerstvo zahraničí také předalo ruské straně nótu s žádostí o vysvětlení situace na hraničních přechodech, kde vznikly kolony aut a kamionů, protože podle médií ruští pohraničníci začali v obou směrech zaznamenávat osobní údaje Bělorusů. Jeden z pohraničníků podle serveru Tut.by uvedl, že se tak děje na pokyn ruské vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 24 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 28 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...