Mohutné opoziční shromáždění v Minsku. Desítky tisíc lidí podpořily prezidentskou kandidátku Cichanouskou

Desítky tisíc lidí se sešly v Minsku na podporu opoziční prezidentské kandidátky Svjatlany Cichanouské. Bělorusové půjdou k urnám 9. srpna. Čeká se, že takzvané volby dopadnou opět ve prospěch diktátora Alexandera Lukašenka. Tamní bezpečnostní složky zadržely před pár dny několik desítek údajných žoldnéřů, které podezírají z úmyslu destabilizovat před volbami zemi. Podle analytiků ale může být toto tvrzení účelovým krokem režimu ve snaze zdiskreditovat opozici a posílit dohled.

Stanice Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda (RFE/RL) uvádí s odvoláním na lidskoprávní organizaci Vjasna, že na čtvrteční mítink Cichanouské dorazilo nejméně 63 tisíc podporovatelů. Podle agentury Reuters šlo o největší shromáždění v Minsku za několik desítek let.

Cichanouská, která je nyní hlavní opoziční kandidátkou, se podle svých slov rozhodla kandidovat poté, co byl před několika týdny uvězněn její manžel a populární video blogger Sjarhej. Zadržen byl poté, co oznámil svůj záměr kandidovat proti Lukašenkovi. Kromě něj byl uvězněn i Mikalaj Statkevič, který kandidoval proti Lukašenkovi ve volbách v roce 2010 a pak byl pět let ve vězení za opoziční demonstrace.

Cichanouská na mítinku v Minsku řekla, že nechce revoluci, nýbrž „férové volby“. „Jsme mírumilovní lidé a chceme poklidně změny v naší zemi,“ uvedla zaregistrovaná prezidentská kandidátka. Bezpečnostní složky v poslední době tvrdě zakročily vůči shromážděním na podporu nezaregistrovaných opozičních kandidátů a stovky lidí včetně aktivistů a bloggerů zatkly.

Ruští žoldnéři kartou v kampani

Běloruské úřady spojují Cichanouskou, respektive jejího manžela a Statkeviče, s případem zadržení 33 Rusů, které Minsk viní z úmyslu zemi před volbami destabilizovat. Statkevič a Cichanouski jsou obviněni, že společně hodlali vyvolat „masové nepokoje“ před volbami. Cichanouská to odmítá.

Analytici oslovení stanicí RFE/RL míní, že spojení zadržených žoldnéřů s opozičními představiteli může být snahou Lukašenka o diskreditaci sílícího opozičního hnutí a záminkou k posílení kontroly a potlačení opozice před volbami. Den před výše zmíněným opozičním mítinkem v Minsku zpřísnil například stát bezpečnostní opatřená na veřejných akcích ve formě osobních prohlídek.

2 minuty
Události: Předvolební napětí v Bělorusku
Zdroj: ČT24

Podle běloruských státních médií pracovali zadržení muži pro takzvanou Vagnerovu soukromou vojenskou společnost. O ní se soudí, že ji řídí Jevgenij Prigožin, blízký spolupracovník šéfa Kremlu Vladimira Putina, a její vojáci jsou činní na východní Ukrajině, v Sýrii, Libyi, Středoafrické republice či Súdánu, připomíná RFE/RL s tím, že Kreml jakoukoliv spolupráci se soukromými armádami popírá.

Analytici, které cituje RFE/RL, se domnívají, že zadržení lidé – a dalších asi dvě stě, kteří se údajně dál pohybují po Bělorusku – mohli být na cestě do Súdánu a Bělorusko využili jen jako tranzitní zemi, protože letecké spojení z Ruska je kvůli pandemii koronaviru omezené.

Minsk v pátek předal seznam zadržovaných Rusů ukrajinským úřadům, které požádal o prověrku jejich trestné činnosti a účasti v bojových operacích na východě Ukrajiny. Ukrajinská generální prokuratura podle agentury Interfax-Ukrajina uvedla, že požádá o vydání 28 zadržených žoldnéřů, z nichž devět má ukrajinské občanství, kvůli podezření, že byli členy teroristických organizací - tedy bojovali po boku proruských separatistů v Donbasu. Ve čtvrtek se uvádělo, že Kyjev chce kvůli tomu 14 z 33 zatčených. 

Kreml: Zadržení cestovali do Istanbulu

Kreml očekává, že 33 zadržovaných ruských občanů bude v brzké době propuštěno, uvedl mluvčí Dmitrij Peskov. Podle něj nebyla dosud zveřejněna jediná informace, která by zavdala důvod k jejich zadržování. 

Peskov také řekl, že pro zadržené Rusy bylo Bělorusko jen tranzitní zemí na cestě do třetího státu, kde měli pracovat jako ostraha. Z Minska podle něj měli namířeno do tureckého Istanbulu. Moskva podle Peskova nemá zájem vměšovat se do volební kampaně v Bělorusku.

Běloruské ministerstvo zahraničí také předalo ruské straně nótu s žádostí o vysvětlení situace na hraničních přechodech, kde vznikly kolony aut a kamionů, protože podle médií ruští pohraničníci začali v obou směrech zaznamenávat osobní údaje Bělorusů. Jeden z pohraničníků podle serveru Tut.by uvedl, že se tak děje na pokyn ruské vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 24 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 1 hhodinou

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 1 hhodinou

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 3 hhodinami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...