Ministři zahraničí států EU ohlásili sankce na ruské žoldnéře z Wagnerovy armády

Rada Evropské unie v pondělí uvalila sankce na osm lidí a tři subjekty spojené s ruskými žoldnéři známými jako Wagnerova skupina, která je podle řady západních činitelů napojena na osoby v blízkosti ruského prezidenta Vladimira Putina. Ministři zahraničí členských států Unie schválili zákaz vstupu a zmrazení jejich majetku na území EU. Další kroky budou podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella koordinovány s USA a Británií. Britský premiér Boris Johnson varoval ruského prezidenta před útokem na Ukrajinu.

Sedmadvacítka se v době rostoucích obav z možného ruského vpádu na Ukrajinu rozhodla potrestat skupinu obviňovanou z podpory ukrajinských proruských separatistů. Kreml jakékoli napojení na žoldnéřskou organizaci odmítá.

Ministři schválili sankce proti skupině „zapojené do závažného porušování lidských práv a destabilizačních aktivit“, uvedl na Twitteru šéf nizozemské diplomacie Ben Knapen, podle něhož s návrhem přišla jeho země spolu s Francií a Českem.

Unie se shodla na tom, že Wagnerovci mají na svědomí mimo jiné mučení, svévolné zabíjení či mimosoudní popravy. Mimo Ukrajinu působili či působí v konfliktech v Sýrii, Libyi, Středoafrické republice nebo v Súdánu.

Na seznamu je i samotný Wagner

Mezi potrestanými je třeba bývalý důstojník ruské zpravodajské služby Dimitrij Utkin přezdívaný Wagner, který je zakladatelem skupiny. Spolu se dvěma dalšími členy, kteří se aktivně zapojili do bojů na východě Ukrajiny, jej EU zařadila na seznam kvůli „činnostem narušujícím a ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny“.

Sankce se týkají také náčelníka štábu skupiny Andreje Troševa, který se podílí na výcviku sil syrského autoritářského vládce Bašára Asada. Další Wagnerovci byli potrestáni za účast na bojích v Libyi či porušování lidských práv.

Za lidskoprávní zločiny se dostala na seznam i celá Wagnerova armáda. Postiženy jsou také tři ruské petrochemické společnosti, které těží ropu v Sýrii a mají prospěch z fungování tamního režimu. Vedle zákazu cest a zmrazení majetku nebudou moci potrestaní získat žádnou finanční podporu od firem z EU.

Wagnerovu skupinu podle médií financuje ruský miliardář Jevgenij Prigožin, který je Putinovým blízkým spolupracovníkem. Kreml napojení na skupinu odmítá a unijní diplomaté proto čekají, že ruská reakce na sankce nebude tak ostrá, jako v případě přímého potrestání ruských činitelů. 

O protiruských sankcích jedná EU s USA a Británií

Zástupci vlád států EU v pondělí debatovali také o tom, jak odradit Rusko od vpádu na Ukrajinu, u jejíchž hranic Moskva shromáždila vojáky a těžkou techniku.

Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell po schůzce ministrů zahraničí členských států EU uvedl, že „všichni ministři byli jednoznační v tom, že jakákoli agrese proti Ukrajině vyvolá politické následky a Rusko zaplatí vysokou ekonomickou cenu.“

Unijní diplomacie podle Borrella jedná s USA a Británií o tom, kdy a jaké sankce koordinovaně přijmout. „V každém případě vyšleme jasný signál, že jakákoli agrese proti Ukrajině přijde Rusko velmi draho,“ prohlásil dopoledne Borrell.

Podle diplomatů je ve hře široká škála možností od zákazů cest a zmrazení majetku lidem z okolí prezidenta Vladimira Putina po zásadní ekonomické postihy včetně přerušení bankovní spolupráce.

Další z variant je zablokování projektu plynovodu Nord Stream 2, což prosazuje Polsko či pobaltské země. Proti byla bývalá německá vláda. Nová německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková ale chce vůči Moskvě nastolit ráznější přístup.

V německých médiích dříve prohlásila, že v případě napadení Ukrajiny plynovod, na jehož zprovoznění Moskva tlačí, fungovat nebude.

Vpád na Ukrajinu by byla chyba, varoval Johnson

Britský premiér Johnson v telefonickém hovoru varoval ruského prezidenta Putina, že vpád ruských vojsk na Ukrajinu by byl strategickou chybou s vážnými následky. Johnson dal podle svého mluvčího při rozhovoru najevo hluboké znepokojení Británie ohledně soustředění ruských sil u ukrajinských hranic. Podotkl také, že je zapotřebí diplomaticky pracovat na snížení napětí.

„Vladimir Putin mluvil o potřebě bezodkladně zahájit rozhovory, jejichž cílem bude vypracovat jasné mezinárodní smlouvy zakazující jakékoli další rozšiřování NATO na východ a rozmisťování zbraní představujících pro Rusko hrozbu, a to především na Ukrajině,“ sdělil podle ruské tiskové agentury TASS k telefonátu Kreml.

O situaci na ukrajinsko-ruských hranicích minulý týden prostřednictvím videokonference jednal Putin také s americkým prezidentem Joem Bidenem. Biden podle svých slov Putina upozornil, že pokud Rusko podnikne invazi na Ukrajinu, „strašlivě za to zaplatí“ a bude čelit ničivým ekonomickým následkům.

Moskva popírá, že by ruští vojáci u ukrajinského území představovali nebezpečí a chystali se k ofenzivě. O situaci bude od pondělí do středy jednat s vysoce postavenými vládními představiteli v Kyjevě a Moskvě americká diplomatka Karen Donfriedová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
11:54Aktualizovánopřed 10 mminutami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
13:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 2 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
17:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
16:54Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 5 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

V Německu obžalovali dva Ukrajince ze špionáže pro Rusko a z přípravy sabotáže

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
před 8 hhodinami
Načítání...