Ministři zahraničí států EU ohlásili sankce na ruské žoldnéře z Wagnerovy armády

Rada Evropské unie v pondělí uvalila sankce na osm lidí a tři subjekty spojené s ruskými žoldnéři známými jako Wagnerova skupina, která je podle řady západních činitelů napojena na osoby v blízkosti ruského prezidenta Vladimira Putina. Ministři zahraničí členských států Unie schválili zákaz vstupu a zmrazení jejich majetku na území EU. Další kroky budou podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella koordinovány s USA a Británií. Britský premiér Boris Johnson varoval ruského prezidenta před útokem na Ukrajinu.

Sedmadvacítka se v době rostoucích obav z možného ruského vpádu na Ukrajinu rozhodla potrestat skupinu obviňovanou z podpory ukrajinských proruských separatistů. Kreml jakékoli napojení na žoldnéřskou organizaci odmítá.

Ministři schválili sankce proti skupině „zapojené do závažného porušování lidských práv a destabilizačních aktivit“, uvedl na Twitteru šéf nizozemské diplomacie Ben Knapen, podle něhož s návrhem přišla jeho země spolu s Francií a Českem.

Unie se shodla na tom, že Wagnerovci mají na svědomí mimo jiné mučení, svévolné zabíjení či mimosoudní popravy. Mimo Ukrajinu působili či působí v konfliktech v Sýrii, Libyi, Středoafrické republice nebo v Súdánu.

Na seznamu je i samotný Wagner

Mezi potrestanými je třeba bývalý důstojník ruské zpravodajské služby Dimitrij Utkin přezdívaný Wagner, který je zakladatelem skupiny. Spolu se dvěma dalšími členy, kteří se aktivně zapojili do bojů na východě Ukrajiny, jej EU zařadila na seznam kvůli „činnostem narušujícím a ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny“.

Sankce se týkají také náčelníka štábu skupiny Andreje Troševa, který se podílí na výcviku sil syrského autoritářského vládce Bašára Asada. Další Wagnerovci byli potrestáni za účast na bojích v Libyi či porušování lidských práv.

Za lidskoprávní zločiny se dostala na seznam i celá Wagnerova armáda. Postiženy jsou také tři ruské petrochemické společnosti, které těží ropu v Sýrii a mají prospěch z fungování tamního režimu. Vedle zákazu cest a zmrazení majetku nebudou moci potrestaní získat žádnou finanční podporu od firem z EU.

Wagnerovu skupinu podle médií financuje ruský miliardář Jevgenij Prigožin, který je Putinovým blízkým spolupracovníkem. Kreml napojení na skupinu odmítá a unijní diplomaté proto čekají, že ruská reakce na sankce nebude tak ostrá, jako v případě přímého potrestání ruských činitelů. 

O protiruských sankcích jedná EU s USA a Británií

Zástupci vlád států EU v pondělí debatovali také o tom, jak odradit Rusko od vpádu na Ukrajinu, u jejíchž hranic Moskva shromáždila vojáky a těžkou techniku.

Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell po schůzce ministrů zahraničí členských států EU uvedl, že „všichni ministři byli jednoznační v tom, že jakákoli agrese proti Ukrajině vyvolá politické následky a Rusko zaplatí vysokou ekonomickou cenu.“

Unijní diplomacie podle Borrella jedná s USA a Británií o tom, kdy a jaké sankce koordinovaně přijmout. „V každém případě vyšleme jasný signál, že jakákoli agrese proti Ukrajině přijde Rusko velmi draho,“ prohlásil dopoledne Borrell.

Podle diplomatů je ve hře široká škála možností od zákazů cest a zmrazení majetku lidem z okolí prezidenta Vladimira Putina po zásadní ekonomické postihy včetně přerušení bankovní spolupráce.

Další z variant je zablokování projektu plynovodu Nord Stream 2, což prosazuje Polsko či pobaltské země. Proti byla bývalá německá vláda. Nová německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková ale chce vůči Moskvě nastolit ráznější přístup.

V německých médiích dříve prohlásila, že v případě napadení Ukrajiny plynovod, na jehož zprovoznění Moskva tlačí, fungovat nebude.

Vpád na Ukrajinu by byla chyba, varoval Johnson

Britský premiér Johnson v telefonickém hovoru varoval ruského prezidenta Putina, že vpád ruských vojsk na Ukrajinu by byl strategickou chybou s vážnými následky. Johnson dal podle svého mluvčího při rozhovoru najevo hluboké znepokojení Británie ohledně soustředění ruských sil u ukrajinských hranic. Podotkl také, že je zapotřebí diplomaticky pracovat na snížení napětí.

„Vladimir Putin mluvil o potřebě bezodkladně zahájit rozhovory, jejichž cílem bude vypracovat jasné mezinárodní smlouvy zakazující jakékoli další rozšiřování NATO na východ a rozmisťování zbraní představujících pro Rusko hrozbu, a to především na Ukrajině,“ sdělil podle ruské tiskové agentury TASS k telefonátu Kreml.

O situaci na ukrajinsko-ruských hranicích minulý týden prostřednictvím videokonference jednal Putin také s americkým prezidentem Joem Bidenem. Biden podle svých slov Putina upozornil, že pokud Rusko podnikne invazi na Ukrajinu, „strašlivě za to zaplatí“ a bude čelit ničivým ekonomickým následkům.

Moskva popírá, že by ruští vojáci u ukrajinského území představovali nebezpečí a chystali se k ofenzivě. O situaci bude od pondělí do středy jednat s vysoce postavenými vládními představiteli v Kyjevě a Moskvě americká diplomatka Karen Donfriedová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Půl století po pádu Saigonu si jizvy nesou Vietnam i USA

Před půl stoletím dobyli komunisté Saigon, čímž skončila vleklá vietnamská válka. Evakuovat se musely tisíce Američanů, jejichž země si kvůli brutálním praktikám poškodila pověst ve světě. Vietnamská společnost zůstává i po padesáti letech rozpolcená: část spojuje 30. duben s osvobozením, jiná mluví o „černém dni“. Ekonomicky Vietnam vzkvétá, jizvy však zůstávají – i v podobě statisíců tun nevybuchlých bomb.
před 31 mminutami

„Ještě jste nic neviděli.“ Trump promluvil o sto dnech v prezidentské funkci

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Michiganu s projevem ke sto dnům ve funkci. Mluvil o tom, že země s ním vstupuje do „zlaté éry“, stejně jako o hospodářství, bezpečnosti nebo migraci, kterou podle něj nezvládal řešit jeho předchůdce Joe Biden s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Projev přišel ve chvíli, kdy Trumpova popularita podle průzkumů klesá, podotýkají média.
00:02Aktualizovánopřed 40 mminutami

V bojích proti Ukrajině zahynulo na šest set vojáků KLDR, tvrdí Soul

V bojích proti Ukrajině zahynulo na šest set severokorejských vojáků, kteří pomáhali ruské armádě, uvedl podle agentur AFP a Reuters jihokorejský poslanec na základě informací tajných služeb. Severokorejské ztráty činí celkem 4700 vojáků, z toho bylo dva tisíce zraněných přepraveno zpět do vlasti. Pchjongjang vyslal do bojů v ruské Kurské oblasti dohromady ve dvou vlnách osmnáct tisíc vojáků, sdělil poslanec.
06:14Aktualizovánopřed 51 mminutami

Uzbecká vláda zabavuje půdu ve prospěch „plíživého Pekingu“

Uzbečtí farmáři tvrdí, že je vláda pod záminkou státem podporovaného rozvoje nutí přenechávat půdu čínským podnikům, čímž místním obyvatelům odebírá tisíce hektarů úrodných bavlníkových a pšeničných polí, napsala stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). K převodům pozemků má oficiálně docházet dobrovolně, zemědělci však pro server popsali zastrašování a výhružky ze strany tamních úředníků. Ve Střední Asii tak rostou protičínské nálady a obavy z plíživého vlivu Pekingu.
před 1 hhodinou

Soud nařídil Trumpově vládě doplatit Rádiu Svobodná Evropa dubnové finance

Americký federální soud vydal předběžné opatření, kterým nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa uvolnit dvanáct milionů dolarů (244 milionů korun) pro rozhlasovou stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) sídlící v Praze, uvádí agentura AP. Peníze mají sloužit na dubnový provoz stanice, jejíž financování chtěl Trump zcela ukončit, soud to však jiným předběžným opatřením zakázal.
před 1 hhodinou

Vůdce padl, lkala před 80 lety nacistická propaganda

Ještě 20. dubna nacistický ministr propagandy Joseph Goebbels opěvoval Adolfa Hitlera coby nejstatečnější srdce Německa. O deset dní později spáchal vůdce třetí říše ve svém berlínském bunkru sebevraždu, zhrzený generalitou i vlastním národem. O posledních hodinách muže, který šest let týral Evropu, se ovšem veřejnost nedozvěděla víc, než že „hrdinně padl“. Poslední dubnový den od jeho smrti uplynulo 80 let. Připomínáme starší výroční text webu ČT24.
před 1 hhodinou

Americká vláda uleví automobilkám od cel

Americká vláda poskytne automobilkám vyrábějícím ve Spojených státech úlevu od pětadvacetiprocentních cel na automobily. Prezident Donald Trump to zdůvodnil mimo jiné ochranou národní bezpečnosti. Podle ministra obchodu Howarda Lutnicka má krok pomoci firmám při návratu dodavatelských řetězců do USA a má zmírnit dopady dovozních poplatků na autodíly. Ty by měly začít platit od 3. května.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Ztělesňuje silnou Kanadu.“ Světoví lídři gratulují Carneymu k volebnímu vítězství

Prezidenti Ukrajiny a Francie Volodymyr Zelenskyj a Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer či předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová poblahopřáli kanadskému premiérovi a lídrovi Liberální strany Markovi Carneymu k vítězství v předčasných parlamentních volbách. Vyslovili se také pro spolupráci a posílení vzájemných vztahů. Zájem o spolupráci vyjádřily také Dillí a Peking. Carneymu gratuloval i prezident USA Donald Trump, jehož politika byla hlavním tématem kanadské předvolební kampaně.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...