Běloruský vládce Alexandr Lukašenko v sobotu slavnostně zahájil provoz první jaderné elektrárny v zemi. Tu ale kritizují některé sousední země a obávají se o bezpečnost. Elektrárnu postavila ruská státní firma Rosatom a financovala ji Moskva prostřednictvím úvěru ve výši deset miliard dolarů (223,8 miliardy korun), napsala agentura Reuters.
Lukašenko zahájil provoz první běloruské jaderné elektrárny, okolní země se obávají o bezpečnost
„Zdá se to být tak všední, jako když se postaví metro. Je to ale historický okamžik – země se stává jadernou mocností,“ citovala Lukašenka státní tisková agentura BelTA.
Elektrárna se nachází blízko města Astravec, téměř 50 kilometrů od hlavního města Litvy Vilnius. Bělorusko začalo pouštět elektřinu z elektrárny do sítě na počátku tohoto týdne, což přimělo Litvu, aby zastavila dovoz elektřiny z Běloruska.
Lotyšsko ve čtvrtek oznámilo, že obnovilo dovoz elektřiny z Ruska do pobaltských států, který byl pozastaven kvůli obavám, že jeho součástí může být i elektřina vyrobená v nové běloruské elektrárně.
Stavba elektrárny rozděluje také Bělorusy, které těžce zasáhla černobylská jaderná katastrofa v roce 1986. Představitel běloruské opozice Andrej Sannikov na Twitteru napsal, že elektrárna je „geopolitickou zbraní“ pro Lukašenka a Kreml proti Evropské unii a „radioaktivním nebezpečím pro Bělorusko a Evropu“.
Podle Lukašenka je spuštění elektrárny štěstí
Lukašenko již v pátek při slavnostním otevření třetí trasy minského metra prohlásil, že Bělorusko potřebuje ještě jednu jadernou elektrárnu, pokud se chce zbavit energetické závislosti na uhlí, ropě či plynu. Podle něj spuštění té první „je štěstí, je to dárek“.
Elektrárna má dva reaktory, každý o výkonu 1200 megawattů. Druhý reaktor by měl být připojen k síti v roce 2022. Část zařízení dodaly české firmy, mimo jiné armatury, čerpadla nebo potrubí.
Spuštění přichází v době, kdy Běloruskem otřásají masivní protesty a stávky. Ty vyvolaly na začátku srpna prezidentské volby, které opozice považuje za zfalšované. Lukašenko, který je u moci od roku 1994, obvinění odmítá, stejně jako výzvy opozice k odstoupení.