Litva a Lotyšsko začaly na hranici s Běloruskem stavět plot proti nelegální migraci

Litva a Lotyšsko začaly podél své více než pět set kilometrů dlouhé hranice s Běloruskem stavět plot, který má zabránit nelegální migraci. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na středeční sdělení vlády ve Vilniusu. Vlády pobaltských zemí viní Bělorusko, že migraci blízkovýchodních běženců do Evropské unie přes své území napomáhá.

Litevská stavební firma ve středu zahájila poblíž trojmezí Litvy, Polska a Běloruska instalaci ostnatého drátu. Na dalších úsecích se již odehrávají přípravné práce.

Na konci roku by měl být na místě dočasné zábrany vztyčen čtyřmetrový plot s ostnatým drátem. Práce by měly být dokončeny v roce 2022 a stát by měly 152 milionů eur (3,88 miliardy korun).

Na stavbu plotu podél své hranice s Běloruskem se připravuje také sousední Lotyšsko. Na několika úsecích o celkové délce 37 kilometrů provizorně instaluje role ostnatého drátu, podle informací lotyšského rozhlasu se tak zatím stalo na 1,7 kilometru hranice.

Ministerstvo vnitra přidělilo ve středu zakázku na stavbu plotu místní firmě, hotovo by mělo být nejpozději do roku 2024.

Lukašenko přiznal, že nelegální migraci organizuje v odvetě za sankce

Běloruské úřady od léta svážejí k hranicím Polska, Litvy a Lotyšska tisíce běženců, které státy Evropské unie nechtějí vpustit na své území. Trojice unijních zemí proto v příhraničí vyhlásila výjimečný stav a pohraničníci začali zdržené běžence posílat zpět do Běloruska. Plot na hranicích s Běloruskem staví také Polsko.

Vlády ve Vilniusu a Rize tvrdí, že režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka organizuje nelegální migraci lidí z Iráku a dalších blízkovýchodních zemí na jejich území, aby destabilizoval společností těchto států a EU.

Lukašenko sám potvrdil, že jde o odvetu za sankce, které EU přijala vůči běloruskému režimu kvůli brutálnímu potlačení opozice a porušování lidských práv v zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nobelova cena za mír je nepřenosná, upozornil Norský Nobelův institut

Nobelovu cenu za mír nelze převést na jinou osobu nebo ji s ní sdílet ani ji nelze nikomu odejmout, upozornily v sobotu Norský Nobelův institut a Norský Nobelův výbor. Uvedly to v souvislosti se záměrem loni oceněné venezuelské opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové přenechat cenu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
před 14 mminutami

Kyjev byl dočasně bez vody a tepla. Výpadky hlásí i další části Ukrajiny a Ruska

Části Ukrajiny i Ruska jsou bez elektřiny, mezi nimi byla asi hodinu také ukrajinská metropole. Kyjevskou elektrickou soustavu podle úřadů odstavili kvůli nutným opravám po předchozích masivních útocích. Moskva během noci a v sobotu přes den útočila na několika místech uvnitř Ukrajiny, kde zranila několik obyvatel, informují ukrajinské zdroje. Trosky z ukrajinského dronu zase způsobily požár ve skladu pohonných hmot na jihu ruské Volgogradské oblasti.
před 8 hhodinami

„Slova přímo z ruské propagandy,“ říká k Turkovým výrokům v Kyjevě Gregorová

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek navštívil Ukrajinu. Doprovázel ho také poslanec za Motoristy Filip Turek, který prohlásil, že za válku může mimo jiné zahraniční politika supervelmocí a úvahy o rozšiřování NATO. „Petr Macinka mě překvapil některými výroky pozitivně,“ uvedla v Událostech, komentářích europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Nicméně Turek do toho hodil Petru Macinkovi vidle svými nepřijatelnými výroky ruské propagandy o vlivu NATO na začátek války,“ dodala. Podle poslance Radka Kotena (SPD) se chtěl Macinka při návštěvě Ukrajiny mimo jiné dozvědět, v jaké fázi jsou vyjednávání o míru. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 9 hhodinami

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy země, strategickou infrastrukturu a veřejný majetek, zatímco v Íránu pokračují protirežimní protesty, píše agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zároveň vyjádřil íránskému lidu podporu USA. Server Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) píše, že v zemi je stále blokován internet. Další zdroje hovoří i o odříznutí od telefonního spojení. Protivládní protesty si po dvou týdnech podle AP vyžádaly nejméně 65 obětí. Podporu demonstrantům vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
před 9 hhodinami

Syrská armáda tvrdí, že dokončila boje ve čtvrti Aleppa. Kurdové to popřeli

Syrská armáda oznámila, že v jedné ze dvou čtvrtí Aleppa dokončila to, co označila za komplexní bezpečnostní operaci. Kurdské síly, proti nimž vládní jednotky v severosyrském městě od úterý bojují, však krátce nato podle agentury Reuters obsazení čtvrti Šajch Maksúd armádou popřely. V pátek armáda obyvatele čtvrti vyzvala, aby opustili několik pozic, které následně hodlala bombardovat.
před 10 hhodinami

Nevolit je nebezpečné. Junta v Myanmaru zvyšuje tlak

V Myanmaru se v neděli koná druhá fáze parlamentních „voleb“. Ze země sužované občanskou válkou přicházejí zprávy o zastrašování obyvatel vojenskou juntou, která zavedla až trest smrti za narušování hlasování. Myanmar čelí pět let od puče hluboké humanitární krizi, kterou umocnily škrty v zahraniční pomoci. Podle expertů ale „volby“ situaci nezlepší a režim je využije k upevnění moci a dalším represím.
před 13 hhodinami

Návštěva Macinky v Kyjevě byla důležitá, ocenil Vondra

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) v Interview ČT24 ocenil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navštívil v pátek Ukrajinu i jeho slova na podporu Kyjeva. Považuje to za důležité zvláště po novoročním projevu předsedy sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury, který mezi jiným kritizoval vedení Ukrajiny i poskytování zbraní kyjevskému režimu. Vondra řekl, že „noty SPD jsou psané v Rusku a Okamura je obchodník s fašismem". Moderátorka pořadu Barbora Kroužková k tomuto tvrzení uvedla, že Okamura by to odmítl.
před 14 hhodinami

Kvůli masivním útokům na Kyjev se sejde Rada bezpečnosti OSN

Kvůli nejnovějším masivním ruským leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Podle agentury AFP to vyplývá z upraveného programu Rady zveřejněného v pátek večer. Rada se sejde na žádost Ukrajiny čelící téměř čtyři roky plnohodnotné ruské agresi.
před 15 hhodinami
Načítání...