Lídři zemí EU vyjádřili solidaritu Česku ve sporu s Ruskem. O vyhošťování nejednali

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie vyjádřili v noci na úterý na bruselském summitu solidaritu Česku v souvislosti s kauzou Vrbětice a následným diplomatickým sporem s Ruskem. Ve společném usnesení rovněž podpořili českou reakci. Odsoudili také „ilegální, provokativní a rozkladné ruské aktivity vůči EU, členským státům a jinde“. Summit se usnesl, že Unie bude nadále prosazovat dosavadní přístup k Rusku, který je kombinací tlaku na dodržování mezinárodního práva a spolupráce v oblastech společného zájmu. O vyhošťování diplomatů v solidaritě s Českem lídři nejednali.

Více než dvouhodinovou debatu o vztazích s Ruskem vedli šéfové států a vlád deset dní poté, co Moskva zařadila Česko na seznam zemí, které nejsou přátelské.

Učinila tak zatím poslední krok ve sporu, který v polovině dubna zahájilo zveřejnění závěru českých tajných služeb, že za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích byli v roce 2014 ruští agenti. Česko se poté rozhodlo zásadně snížit obsazení ruské ambasády v Praze a početně jej vyrovnat se stavem na českém velvyslanectví v Moskvě.

„Evropská rada vyjadřuje svou solidaritu s Českou republikou a podporuje její reakci,“ uvádějí závěry přijaté účastníky summitu. EU již Česku podporu vyjádřila minulý měsíc, ve formě společného prohlášení lídrů zemí je to však poprvé.

Další koordinované kroky, jako je vyhošťování Rusů z ambasád, však již političtí vůdci neřešili. Podle diplomatických zdrojů Česko příležitost dosáhnout ráznější společné odpovědi propáslo zejména tím, že o ni důsledně nepožádalo včas. Solidárně s Českem vypovědělo několik lidí z ruských ambasád Slovensko či pobaltské země.

Zpravodaj ČT: Je to diplomatický úspěch

Podle zpravodaje ČT v Bruselu Lukáše Dolanského lze i přesto říct, že usnesení je úspěchem české diplomacie.

„Měli jsme možnost vidět původní závěry, s kterými lídři mířili do Bruselu, a v  pasáži, která se zabývala Ruskem, byla taková obecnější zmínka o tom, že Evropská unie odsuzuje kroky Ruska a stojí za svými jednotlivými členskými státy a ostatními partnery. Ovšem chyběla tam jakákoliv zmínka o České republice. Ta se tam nakonec v jedné samostatné větě dostala,“ popsal zpravodaj.

„A i když se v tuto chvíli nedá počítat, že by měla následovat další podpora, například v podobě nějakého souborného vyhošťování diplomatů, tak se dá říct, že tohle je úspěch české diplomacie,“ dodal Dolanský s tím, že to tak vnímá i premiér Andrej Babiš (ANO).

Borrell má vypracovat analýzu o přístupu k Rusku

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová po nočním jednání summitu prohlásila, že se Rusko pokouší oslabovat či destabilizovat jak země ve svém bezprostředním sousedství, jako je Ukrajina či Gruzie, tak členské státy Unie.

„Jsme toho svědky dlouhá léta, nezlepšuje se to, ale zhoršuje,“ řekla německá politička. EU podle ní musí hledat cestu, jak ruským hrozbám čelit, zároveň však musí mít na paměti, že Rusko je pro unijní země „zdrojem obchodu a investic“. Právě z těchto důvodů či kvůli hrozbě další ruské agrese na Ukrajině mnohé členské státy nechtějí zaujmout tvrdší postoj vůči Moskvě.

Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela poskytla debata lídrů představu o tom, jak by EU mohla lépe „hájit své zájmy a prosazovat své hodnoty“. Šéfové států a vlád podle něj pověřili koordinátora unijní diplomacie Josepa Borrella vypracováním analýzy, jak v současnosti unijní přístup vůči Rusku funguje. K debatě by se měli vrátit na dalším summitu za měsíc.

Respekt: Johnson napsal kvůli Vrběticím Babišovi

Britský premiér Boris Johnson v dopise Andreji Babišovi napsal, že se s ním měl spojit kvůli informacím o zapojení ruských agentů do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích. Z dopisu cituje web týdeníku Respekt. Johnson v něm současně vyjádřil Česku podporu.

Johnsonův dopis je z 5. května, je tedy datovaný zhruba dva a půl týdne poté, co Babiš s vicepremiérem Janem Hamáčkem (ČSSD) v souvislosti s explozemi z roku 2014 informovali o prvním vyhoštění ruských diplomatů, uvedl Respekt.

„Doufal jsem, že se spolu spojíme po telefonu dříve, než vyšly najevo zprávy odhalující pachatele výbuchu ve Vrběticích v roce 2014 a jejich napojení na zločiny spáchané týmiž jedinci později v Salisbury,“ napsal Johnson. 

Dopis britského premiéra Borise Johnsona jeho českému protějšku Andreji Babišovi
Zdroj: Respekt

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...