Lídři EU jednali s Bidenem, na summitu urovnali spor o Boeing a Airbus

Evropská unie a Spojené státy se dohodly na ukončení vleklého sporu kolem subvencování výroby letadel Airbus a Boeing. Po jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem to uvedla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Bílý dům potvrdil, že cla budou zrušena na pět let. Obě strany chtějí rovněž společně postupovat proti praktikám Číny ohrožujícím tržní prostředí. Naopak otázku amerických cel na dovoz evropské oceli a hliníku se politikům na summitu vyřešit nepodařilo.

„Toto jednání začalo průlomem ohledně letadel. Tím skutečně otevíráme novou kapitolu v našich vztazích, protože u (výroby) letadel přecházíme od sporu ke spolupráci. Po 17 letech sporů,“ prohlásila von der Leyenová.

Evropská komise podle zdrojů agentury Bloomberg strávila noc jednáním s členskými státy bloku, aby byla dohoda hotova před úterní schůzkou.

EU a USA se od roku 2004 u Světové obchodní organizace (WTO) navzájem obviňují z nelegální podpory svých výrobců letadel Airbus a Boeing. U obou stran bylo zjištěno, že v rozporu s pravidly WTO své výrobce finančně podporovaly, aby jim zajistily výhodnější pozici na trhu.

Spojené státy v roce 2019 v odvetě za státní podporu pro evropského výrobce letadel Airbus uvalily cla na evropské zboží v hodnotě 7,5 miliardy dolarů (přes 157 miliard korun) ročně. EU pak loni kvůli subvencím pro Boeing zavedla cla na americké zboží v hodnotě čtyř miliard dolarů (84 miliard Kč) ročně. Letos v březnu se však obě strany ve snaze urovnat spor shodly, že do července výběr těchto cel pozastaví.

Podle prohlášení Bidenova úřadu se nyní obě strany dohodly, že cla nebudou vybírat pět let. Dohoda však ponechává prostor pro jejich opětovné zavedení. Zároveň chce Washington i Brusel společně postupovat proti netržním čínským praktikám, což Biden označil za významný krok.

Joe Biden (uprostřed) jde s Ursulou von der Leyenovou na zahájení summitu
Zdroj: ČTK/ABACA/AA/ABACA

V otázce cel na dovoz kovů průlom nenastal

Naproti tomu v otázce cel na dovoz kovů z EU, která v roce 2018 zavedl Bidenův předchůdce Donald Trump, v úterý průlom nenastal. Biden sice podle von der Leyenové prohlásil, že Unie není pro USA bezpečnostní hrozbou, což byl pro Trumpa argument k zavedení celních poplatků, ke zrušení cel se však nezavázal.

„Jsem si jistá, že najdeme řešení,“ prohlásila po schůzce von der Leyenová. Prostor k jednání podle ní dává unijní odklad zavedení dalších protiopatření, díky němuž mohou obě strany hledat dohodu do konce roku.

EU chce s USA obecně posilovat spolupráci v obchodě i při zavádění nových technologických standardů, prohlásila šéfka unijní exekutivy. Lídři se proto na summitu dohodli na vytvoření obchodní a technologické rady, v jejímž rámci budou debatovat o otázkách umělé inteligence, klimaticky čistých technologií či zásobování kritickými materiály, jako jsou například polovodiče.

Michel a von der Leyenová přivítali Bidena před závěrem jeho první cesty po Evropě, v rámci ní se ještě Biden ve středu setká s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Nový šéf Bílého domu již absolvoval summity skupiny vyspělých zemí G7 a NATO a své evropské partnery ujistil o obnově pevného spojenectví, které utrpělo šrámy za čtyřleté éry jeho předchůdce Donalda Trumpa.

„Je v bytostném zájmu Spojených států mít skvělé vztahy s NATO a EU. Mám velmi odlišný pohled než můj předchůdce,“ prohlásil Biden na úvod schůzky v narážce na konfrontační přístup dřívějšího amerického prezidenta Donalda Trumpa k evropským partnerům.

„Alespoň podle toho, co Joe Biden říká veřejně, tak Evropskou unii vnímá jako velmi blízkého spojence, pokud jde například o bezpečnostní otázky,“ poznamenal zpravodaj ČT ve Washingtonu David Miřejovský. Dodal, že EU je pro Bidena blízký partner také v oblasti obchodu.

„Zároveň ale je jasné, že americké obchodní zájmy se nezměnily tím, že odešel z Bílého domu Donald Trump a nastěhoval se do něj Joe Biden,“ řekl zpravodaj s tím, že nový prezident vnímá Evropu zároveň i jako rivala. „Tady (na summitu) jsme viděli, že stále jsou v pohledu na vzájemný obchod dost značné rozdíly. Nepodařilo se je všechny vyřešit,“ uvedl.

Nahrávám video

Unie a Kanada chtějí posílit spolupráci i obchod

Evropská unie chce posílit spolupráci také s Kanadou, a to v řadě oblastí od protikoronavirového očkování po klimatické změny. V úterý to oznámili lídři unijních institucí po jednání s kanadským premiérem Justinem Trudeauem. Obě strany se podle nich dohodly také na rozšiřování možností vzájemného obchodu a snaze předcházet nedostatku kritických surovin.

Lídři EU zopakovali příslib, že Unie plně převede do praxe společnou obchodní dohodu CETA, kterou však stále neratifikovala přibližně desítka členských zemí. „Tato dohoda je dobrá pro naše obyvatele, podniky a přispěje k oživení ekonomik po pandemii,“ prohlásil předseda Evropské rady Charles Michel.

Dohoda, která odstraňuje většinu celních bariér, přispěla jen v roce 2019 ke zvýšení objemu obchodu o čtvrtinu. Smlouva však zatím platí pouze provizorně, neboť ji dosud neratifikovaly některé unijní země včetně Německa, Polska či Slovenska. Pokud některý stát dohodu definitivně odmítne, platit přestane.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útočník z bavorského gymnázia je ve vazbě

Šestnáctiletý mladík, který ve středu v areálu gymnázia v bavorském Schongau nožem těžce zranil dvě 13leté dívky, je ve vyšetřovací vazbě. Je podezřelý mimo jiné z pokusu o vraždu ve dvou případech, sdělily ve čtvrtek dle agentury DPA policie a státní zastupitelství.
před 24 mminutami

Modžtaba Chameneí se neobjevil ani na posledním aktu pohřbu svého otce

Nejvyšší íránský vůdce Modžtaba Chameneí se neobjevil ani na posledním aktu šestidenních smutečních obřadů věnovaných jeho otci Alímu, napsala ve čtvrtek BBC. Alího Chameneího zabily 28. února americké a izraelské údery, což byl začátek nynějšího konfliktu na Blízkém východě. Nejasnosti panují ohledně osudu Chameneího mladšího, který se od březnového jmenování do nejvyšší funkce v teokratickém režimu na veřejnosti neobjevil.
před 56 mminutami

VideoVe Venezuele zůstávají po zemětřesení dál tisícovky lidí bez domova a prostředků

Od ničivého zemětřesení ve Venezuele uplynuly dva týdny. Oficiální počet mrtvých je víc než 3800. Skutečné číslo je pravděpodobně vyšší. Kvůli obnově zničených oblastí žádá prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová zrušení mezinárodních sankcí a uvolnění přibližně 31 tun venezuelských zlatých rezerv blokovaných v britské centrální bance. V troskách stále zůstávají těla, vláda však o – až 30 tisících – pohřešovaných nemluví. Venezuelané ji nebývale otevřeně kritizují i za absenci jakékoli pomoci. Klíčovou roli proto sehrály zahraniční týmy. Část jich stále zůstává, například japonští zdravotníci. Bez domova a většinou i bez prostředků je na osmnáct tisíc lidí. Závisejí hlavně na humanitární pomoci.
před 1 hhodinou

Počet vojáků USA v Polsku se má vrátit na deset tisíc, uvedl náměstek ministra obrany

Polsko očekává, že se počet amerických vojáků rozmístěných v zemi během příštích osmi týdnů vrátí zhruba na 10 tisíc. Ve čtvrtek to uvedl náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk s tím, že Varšava jedná s Washingtonem o zřízení trvalé americké vojenské přítomnosti.
před 3 hhodinami

EP podpořil pozměněnou výjimku pro kontrolu internetové komunikace

Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala vlastní postoj a vrátila návrh do europarlamentu ke druhému čtení.
15:39Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Nedávná vlna veder si v Německu vyžádala zhruba 5100 životů

Vlna veder, která nedávno zasáhla Evropu, si v Německu od poloviny června vyžádala životy přibližně 5100 lidí, odhadl tamní Institut Roberta Kocha (RKI). Už v polovině roku tak počet obětí přesahuje hodnotu za celé předchozí roky. Meteorologická služba Evropské unie Copernicus uvedla, že letošní červen byl nejteplejším červnem zaznamenaným v západní Evropě a druhým nejteplejším globálně.
14:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Společné vyšetřování evropských médií odhalilo manipulace v komentářích. Nejvíc se týkaly Íránu

Společné vyšetřování projektu Eurovision News Spotlight odhalilo, že diskusní sekce evropských veřejnoprávních médií se staly terčem sítí botů, falešných účtů a koordinovaných kampaní.
před 5 hhodinami

Neštovice do Austrálie dovezli Britové. Bleskově zdecimovaly místní

Skupina epidemiologů a historiků popsala cestu, kudy na nejmenší kontinent pronikly neštovice, které tam způsobily jednu z největších a nejrychlejších depopulací v dějinách.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.