Do summitu prezidentů Joea Bidena a Vladimira Putina ve Švýcarsku zbývají necelé dva týdny. Zatímco v hostující Ženevě běží organizační i bezpečnostní přípravy, mezi oběma zeměmi to jiskří. Washington trvá na ochraně lidských práv v Rusku, ale také v Bělorusku. Moskva to odmítá jako vměšování do vnitřních záležitostí a hrozí nejasnými odvetnými kroky.
Bílý dům a Kreml se připravují na summit prezidentů. Mezi oběma zeměmi to jiskří
Horizont ČT24: Dva týdny do summitu Bidena s Putinem (zdroj: ČT24)
Na jedné straně dlouhý seznam kontroverzních témat, na druhé jen malá naděje na to, že se některé z nich podaří vyřešit. „Těžko můžeme očekávat, že výsledkem tohoto prvního setkání bude porozumění v hluboce sporných otázkách,“ podotkl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dokonce prohlásil, že si „nedělá iluze“, že dojde k průlomům a osudovým rozhodnutím.
Stoicky přistupuje k připravovanému summitu Biden–Putin ve Švýcarsku také administrativa Bílého domu. „Nesetkáváme se jen s těmi, s nimiž souhlasíme. Je vlastně důležité setkávat se s lídry, s nimiž máme řadu neshod – jako s ruským vedením,“ konstatuje Bidenova mluvčí Jen Psakiová.
Zpravodaj ČT ve Washingtonu David Miřejovský předpokládá, že Bílý dům v následujících dnech nebude jitřit vášně.
Mnoho problémů
Východiska ostře kontrastují s uvolněnou atmosférou a úsměvy jiného setkání Bidena s Putinem v ruské metropoli před deseti lety. Prvně jmenovaný tehdy zastával viceprezidentský post v první vládě Baracka Obamy, druhý úřadoval coby premiér Ruské federace.
Jakákoliv pozitivní očekávání ve vztazích dvou jaderných velmocí v uplynulé dekádě zadusila řada problémů – od ruské okupace Krymu přes angažmá Moskvy na východě Ukrajiny, sestřelené civilní letadlo až po podezřelé kybernetické útoky na politické strany i soukromé korporace v USA či otázku svobody a lidských práv.
„S prezidentem Putinem se setkám za pár týdnů v Ženevě, abych mu dal jasně najevo, že nebudeme – nebudeme – čekat, až tato práva zneužije,“ upozornil na sklonku května Biden. Moskva se před tím, než tato slova zazněla, držela namnoze diplomatického tónu, posléze ale přitvrdila. „Američané musí přijmout, že řada signálů z Moskvy pro ně bude nepříjemná,“ varoval Lavrov.
Sankce
„Kremlu jde o uznání statusu supervelmoci. (Putin) se chce ukázat jako státník, který v nejvyšších patrech jedná o nejdůležitějších záležitostech pro budoucnost globální politiky,“ popisuje Miřejovský.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken avizoval, že Washington usiluje o předvídatelný a stabilní vztah s Ruskem – kremelská opakovaná vyjádření zní abstraktněji: „Jsme připraveni jednat, nemáme žádná nedotknutelná témata.“
Kremlu se ale s čím dál větší naléhavostí dotýkají americké sankce. Už Obamova, ale i Trumpova, a nakonec spolu s nimi sotva půl roku stará Bidenova administrativa intervenovala vůči ruským elitám v řadě kauz. Rostoucí frekvence i důraz, s nimiž si Moskva na sankce stěžuje, naznačují, s jakými komoditami by Kreml v Ženevě rád obchodoval.