V čínském městě Wu-chan, kde se v prosinci loňského roku koronavirus prvně objevil a odkud se rozšířil do světa, končí uzávěra. Obyvatelé smějí město opustit poprvé od konce ledna. Izrael zavede povinné nošení roušek a zakáže cestování. Japonský premiér Šinzó Abe vyhlásil v Tokiu, Ósace a dalších pěti prefekturách kvůli koronaviru nouzový stav. Britský premiér Boris Johnson zůstává kvůli onemocnění COVID-19 na jednotce intenzivní péče. Americký stát New York eviduje víc nakažených než Itálie.
Lidé smějí poprvé od konce ledna opustit Wu-chan, Johnson zůstává na jednotce intenzivní péče
Šíření koronaviru – do dubna
- Podle dat americké Univerzity Johnse Hopkinse byla nákaza koronavirem celosvětově potvrzena už u 1,4 milionu lidí. Přibližně 80 tisíc lidí nemoci COVID-19 podlehlo, asi 300 tisíc pacientů se dosud zotavilo.
- Nejvíce potvrzených nakažených je ve Spojených státech, přes 380 tisíc. Americký prezident Donald Trump o epidemii hovořil se svým pravděpodobným vyzyvatelem v podzimních volbách, demokratem Joem Bidenem. Stát New York eviduje víc nakažených než Itálie.
- Britský premiér Boris Johnson zůstává kvůli přetrvávajícím potížím způsobeným nemocí COVID-19 na jednotce intenzivní péče.
- V čínském Wu-chanu, odkud se počátkem roku nákaza novým koronavirem začala šířit, skončila po více než dvou měsících izolace a občané mohou město opustit.
- Izraelci budou muset od neděle nosit roušky. Vláda také schválila zákaz cestování a vycházení.
- Měsíční nouzový stav zavádí Japonsko; týká se Tokia, Ósaky a dalších pěti prefektur, kde žije dohromady asi 44 procent populace země.
Zdravotní stav britského ministerského předsedy se podle člena vlády Michaela Govea od pondělí nijak nezměnil. „V okamžiku, kdy spolu mluvíme, je premiér na jednotce intenzivní péče, kde se o něj stará jeho lékařský tým a kde dostává tu nejlepší možnou péči týmu Nemocnice svatého Tomáše,“ řekl Gove v úterý ráno.
Ministerský předseda podle něj není připojen k plicnímu ventilátoru, využívá pouze podpůrné kyslíkové masky. Podle ministra Govea bude vláda v případě změn Johnsonova stavu veřejnost informovat.
Britská média později informovala, že sám Gove, který je jedním z nejvýše postavených členů britské vlády, je nyní v domácí karanténě. Uchýlil se do ní údajně proto, že jeden z členů jeho rodiny vykazuje příznaky COVID-19. I z domova ale Gove nadále pracuje. „Gove je klíčovým hráčem v koordinaci (boje proti koronaviru), tohle celou věc ještě trochu víc zkomplikuje,“ komentoval ministrovu izolaci politický redaktor BBC Lewis Goodall.
Johnson chtěl původně opustit karanténu minulý pátek
Toryovský ministerský předseda oznámil 27. března, že se nakazil koronavirem SARS-CoV-2. Původně chtěl opustit domácí karanténu již minulý pátek, příznaky nemoci ale neustupovaly, a proto jej v neděli převezli do nemocnice. V pondělí odpoledne se jeho zdravotní stav zhoršil, a lékaři jej proto přeložili na JIP. Svým zastupováním Johnson pověřil ministra zahraničí Dominika Raaba.
Brzké uzdravení Johnsonovi popřál americký prezident Donald Trump nebo německá kancléřka Angela Merkelová. Už v pondělí tak učinila řada politiků včetně českého prezidenta Miloše Zemana či vrcholných představitelů institucí EU Ursuly von der Leyenové, Charlese Michela a Davida Sassoliho. V úterý se k nim připojil i ruský prezident Vladimir Putin.
V Johnsonově rodné Británii za poslední den zemřelo 786 lidí nakažených koronavirem, je to nejvíce od začátku epidemie. Celkový počet obětí tak překročil šest tisíc. Počet potvrzených případů nákazy nemocí COVID-19 stoupl oproti předchozí bilanci o 3634, infikovaných úřady registrují celkem 55.242.
Povinnost zakrývat ústa budou mít i v Izraeli
Dle nového pokynu ministerstva zdravotnictví budou muset Izraelci počínaje nedělí nosit roušky. Vláda také schválila zákaz cestování a vycházení.
Zákaz se vydává kvůli svátku pesach, který začne ve středu večer. Vycestovat z vlastní obce nebudou smět Izraelci od úterních 18:00 SELČ do pátečních 5:00 SELČ. Zákaz vycházení do vzdálenosti větší než 100 metrů od bydliště pak bude platit mezi středeční 14:00 SELČ do čtvrtečních 6:00 SELČ. Doprava se zastaví v úterý v 19:00 SELČ do pátečního rána.
Izrael má přes 9006 potvrzených případů koronaviru a 60 mrtvých. Velký počet infikovaných je v hustě obydlených sídlech obývaných ultraortodoxními věřícími.
Ve Španělsku opět roste denní počet obětí
Španělsko oznámilo 743 dalších obětí nemoci COVID-19, což je zhruba o stovku větší nárůst než v pondělí. V předchozích dnech přitom španělské denní bilance mrtvých klesaly.
Španělské denní počty mrtvých zatím dosáhly svého maxima minulý čtvrtek, kdy úřady za 24 hodin zaregistrovaly 950 úmrtí. V následujících čtyřech dnech přírůstky obětí klesaly, v pondělí bylo nových obětí hlášeno 637, tedy nejméně od 24. března.
Počet obětí koronaviru v stoupl za posledních 24 hodin o 743. Celkem na nemoc COVID-19 zemřelo v této zemi již 13 798 pacientů. Více obětí si nový typ koronaviru vyžádal pouze v Itálii, kde je přes 16 a půl tisíce mrtvých.
Počet obětí oproti pondělí výrazně stoupl také ve Francii. Země hlásí už přes deset tisíc mrtvých. Za uplynulý den zemřelo v nemocnicích a domovech pro seniory 1417 lidí, a bilance se tak zvýšila výrazně více než v pondělí, kdy bylo nových obětí 833.
Naopak v Itálii zaznamenali 3039 nových nakažených, což je nejmenší přírůstek od 13. března. Pacientů zemřelo za poslední den 604, což je méně než o den dříve. Obětí je v zemi celkem 17 127 a dohromady se nakazilo už 135 586 lidí. Vládní komisař pro nouzové situace Domenico Arcuri je i přes zpomalení šíření koronaviru v zemi proti tomu, aby brzy skončila tvrdá restriktivní opatření.
Lukašenko vymění vládu, když nebude dost roušek a respirátorů
Kompletní výměnou vlády chce řešit nedostatek zdravotnických ochranných prostředků v Bělorusku autoritářský prezident Alexandr Lukašenko. Podle místní tiskové agentury BelTA pohrozil ministrům, že je všechny vyhodí, pokud do konce týdne nezajistí roušky a respirátory aspoň pro zdravotnický personál.
Lukašenko připustil, že šíření nákazy v Bělorusku neklesá, koronavirus se ale podle něj nešíří lavinovitě. „Nemocní budeme,“ vzkázal občanům. „Jen je třeba zajistit, aby křivka nemocnosti nestoupala prudce. Zatím to zvládáme, není to žádná katastrofa“ prohlásil. Lukašenko ještě před několika dny krizi zlehčoval a předpovídal, že do Velikonoc sama od sebe odezní.
V úterý oznámil, že se v nemocnicích nachází téměř osm set nakažených a více než třicet z nich je odkázáno na podporu plicních ventilátorů. Podle oficiálních údajů běloruského ministerstva zdravotnictví nemoci COVID-19 podlehlo v zemi třináct lidí. Karanténa ani jiná závažnější omezení zavedena nebyla.
Rychlé šíření koronaviru by tvrdě dopadlo na lidi i ekonomiku, uvedl japonský premiér
Měsíční nouzový stav ve vybraných regionech zavádí Japonsko; týká se nejlidnatějších oblastí země, kde žije asi 44 procent populace země. „Rozhodli jsme se vyhlásit stav nouze, protože jsme dospěli k názoru, že rychlé šíření koronaviru v zemi by mělo obrovský dopad na životy lidí a ekonomiku,“ řekl premiér Šinzó Abe v parlamentu.
Nouzový stav podle něj umožní guvernérům vyzvat občany, aby nevycházeli ze svých domovů a nesdružovali se. Agentura Reuters nicméně upozornila, že na rozdíl od jiných zemí nemohou japonské úřady tato opatření nařídit a jejich porušování trestat například pokutami.
Japonsko, které má 127 milionů obyvatel, podle bilance agentury Reuters eviduje přes čtyři tisíce infikovaných a 93 obětí koronaviru. Do celkové statistiky není započítáno 712 případů infekce a deset úmrtí z výletní lodi Diamond Princess, která v únoru kotvila v karanténě nedaleko Tokia. V Tokiu už bylo potvrzeno více než 1100 případů.
Kvůli pandemii byly již dříve o rok odloženy letní olympijské hry v Tokiu, které se měly konat na přelomu července a srpna.
Karanténa celého Tyrolska skončila
V nejpostiženější rakouské spolkové zemi Tyrolsku skončila celoplošná karanténa a ve většině místních obcí tak nyní platí stejná opatření jako ve zbytku země. V karanténě zůstávají už jen St. Anton, Sölden a údolí Paznauntal s lyžařským střediskem Ischgl. Tyrolský hejtman Günther Platter obyvatele spolkové země vyzval, aby se nadále vyhýbali sportovním aktivitám, při kterých hrozí riziko zranění.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz v pondělí představil plán postupného rušení přísných opatření přijatých v boji proti koronaviru. První menší obchody by se měly otevřít po Velikonocích, následovat budou větší obchody a v polovině května i restaurace a hotely. Záležet bude ale podle Kurze do značné míry na tom, jak se Rakušané budou chovat o velikonočních svátcích, kdy dosavadní přísná pravila zůstanou v platnosti.
Zdravotníci v Rakousku od počátku epidemie provedli více než 115 tisíc testů. Ty byly pozitivní nejčastěji u lidí v Tyrolsku, které sousedí s Itálií (2786 případů). Na druhém a třetím místě v počtu nakažených zůstávají spolkové země u hranic s Českem: Dolní a Horní Rakousy (2043 a 1974). Hlavní město Vídeň je s 1771 potvrzenými případy čtvrté.
I Norsko rozvolňuje omezení
Norská vláda rozhodla, že po Velikonocích uvolní některá opatření přijatá kvůli pandemii nemoci COVID-19, a koncem dubna tak například začne postupně otevírat školky a školy. Podle premiérky Erny Solbergové se podařilo šíření koronaviru dostat pod kontrolu, občané nicméně musí i nadále co nejpřísněji dodržovat hygienická pravidla a pracovat pokud možno z domova.
Ministr zdravotnictví Bent Höie upřesnil, že od 20. dubna bude povolen pobyt na chalupách a ve víkendových domech. Od stejného data se začnou postupně otevírat školky a koncem dubna pak i třídy na prvním stupni základních škol.
Trump si kvůli koronaviru telefonoval s Bidenem
Americký prezident Trump si kvůli korovanirové krizi v zemi telefonoval se svým pravděpodobným vyzyvatelem v prezidentských volbách Joem Bidenem. „Představil mi svůj úhel pohledu a plně jsem mu rozuměl. Jen jsme si velice přátelsky tak na 15 minut popovídali. Bylo to opravdu dobré,“ uvedl Trump s tím, že ne se všemi Bidenovými návrhy však souhlasil.
Že se jednalo o „dobrý telefonát“, potvrdila i zástupkyně šéfa Bidenovy prezidentské kampaně Kate Bedingfieldová. Uvedla, že Biden prezidentovi představil několik svých návrhů a vyjádřil obdiv nad „duchem amerického lidu tváří v tvář výzvám“.
Telefonát je podle agentury DPA výjimečný, neboť oba jeho protagonisté jsou zarytí političtí odpůrci. Ještě v pondělí Trump kritizoval Bidena ve svém tweetu, volební štáb bývalého amerického viceprezidenta naopak nynějšího šéfa Bílého domu opakovaně kárá za chyby při zvládání pandemie.
V USA bylo dosud zaznamenáno přes 380 tisíc případů nákazy, nemoci COVID-19 způsobené koronavirem podlehlo na dvanáct tisíc lidí. Ve státu New York je nyní více nakažených lidí než v Itálii. V New Jersey za posledních 24 hodin zemřelo na komplikace související s koronavirem 229 lidí, což je rekord od počátku nákazy.
Pandemie ovlivňuje předvolební kampaň
Koronavirová krize má značný dopad na volební kampaň před prezidentskými volbami, které se mají v USA konat v listopadu. Primárky v několika státech byly odsunuty na pozdější termín.
Biden se zpočátku šíření nákazy v USA vyjadřoval k tématu zdrženlivě, v posledních dnech se však toto téma stále častěji objevuje v jeho politických prohlášeních a vystoupil i s několika návrhy na řešení krizové situace. Trumpovu administrativu podrobil kritice za to, že na šíření nákazy reagovala příliš pozdě.
Trump uvedl, že boj proti koronaviru vstupuje do „rozhodující a obtížné fáze“. „Bude to těžký týden, možná více než těžký,“ řekl. „Ale na konci tohoto tunelu je mocné světlo. (…) Tento virus porazíme, společně ho porazíme.“
Prezident se vloží do sporu v námořnictvu
Americký prezident naznačil, že se bude muset vložit do sporu v námořnictvu, který v pondělí eskaloval poté, co ministr námořnictva Thomas Modly v neveřejném projevu k posádce letadlové lodi USS Theodore Roosevelt opět kritizoval bývalého kapitána tohoto plavidla Bretta Croziera.
Ten se podle Modlyho zachoval „naivně či hloupě“, když napsal příliš mnoha adresátům dopis, v němž žádal nadřízené o pomoc se šířící se nákazou na palubě. Modly, jenž minulý týden nechal Croziera odvolat kvůli vyvolávání paniky, se za svá slova, zveřejněná mezitím v médiích, Crozierovi omluvil.
„Máte dva dobré lidi, kteří se hádají. (…) Jsem dobrý v řešení sporů. Možná se na to podívám hodně zblízka, abych to velmi rychle vyřešil,“ řekl Trump.
Lidé smějí opustit Wu-chan
Tisíce Číňanů začaly urychleně opouštět Wu-chan poté, co úřady po více než dvou měsících po půlnoci z úterý na středu místního času uvolnily zákaz vycestovat z města, kde se koronavirus, jenž způsobil globální pandemii, poprvé objevil.
Mnozí cestující město opouštěli v ochranných oblecích a na nádraží čekali na první noční vlak z Wu-chanu. Čínská vláda odhaduje, že Wu-chan, kde byla karanténa zavedena 23. ledna, ve středu vlakem opustí asi 55 tisíc lidí.
Státní agentura Nová Čína uvedla, že už před půlnocí se u výjezdů z města začaly tvořit kolony osobních automobilů čekající na odstranění zátarasů. Obnoveny byly také lety z wuchanského mezinárodního letiště.
Wu-chan byl prvním městem na světě, kde úřady kvůli koronaviru zavedly přísné omezení pohybu. Opatření byla krátce nato zavedena ve zbytku provincie Chu-pej. Několik milionů lidí zůstalo odříznuto od okolního světa. Karanténa v Chu-peji se začala uvolňovat před dvěma týdny, kdy byla obnovena doprava do města. K obnovení oboustranné dopravy nicméně došlo až nyní.
Život ve Wu-chanu se ale zdaleka ještě nevrátil do starých kolejí, a řada opatření tak bude dál platit kvůli hrozbě druhé vlny nákazy. Školy zůstanou uzavřeny a úřady obyvatele města od vycestování odrazují. Podle vládních odhadů má většina odjíždějících namířeno na jih za prací. Mnozí musí nejprve doložit, že se virus ve čtvrti, kde bydlí, už nevyskytuje. Po příjezdu do jiné provincie budou mnozí muset podstoupit dvoutýdenní karanténu.
Skutečné údaje o nakažených a mrtvých v Číně mohou být vyšší
Většina obětí koronaviru v Číně byla zaznamenána v provincii Chu-pej, zejména pak právě v hlavním městě Wu-chanu. Podle oficiálních údajů čínských úřadů se v Číně nakazilo 81 tisíc lidí a přes 3300 nemoci COVID-19 podlehlo. Spekuluje se však o tom, že skutečný počet nakažených a mrtvých může být vyšší.
V uplynulých týdnech čínské úřady hlásily čím dál méně nově nakažených a zemřelých, v úterý zdravotní komise poprvé uvedla, že za uplynulých 24 hodin v zemi na koronavirus nikdo nezemřel. Stalo se tak poprvé od začátku zveřejňování statistik v lednu.
Nadále nicméně panují obavy z nárůstu počtu infikovaných, kteří se do země vrací ze zahraničí a hrozby šíření viru kvůli lidem, kteří nemají příznaky, ale mohou nakazit další.
Turecko i Srbsko staví nemocnice
Turecko oznámilo téměř čtyři tisíce nových případů nákazy koronavirem a také 76 dalších úmrtí z řad nakažených za poslední den. Celkem tak tato osmdesátimilionová země eviduje od prvního potvrzeného případu 34 109 nakažených a 725 obětí nemoci COVID-19.
Na předměstí Istanbulu začali kvůli pandemii stavět novou nemocnici. Podle prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana by měla mít kapacitu 1000 lůžek a hotová by měla být do 45 dnů. Istanbul, v němž žije téměř 16 milionů lidí, eviduje asi šedesát procent ze všech případů nákazy koronavirem v zemi.
Turecká vláda si v předchozích týdnech vysloužila kritiku od opozice i sdružení místních zdravotníků za nedostatečná opatření proti šíření koronaviru. Minulý měsíc sice uzavřela školy, kavárny či divadla, zrušila sportovní akce, volný pohyb ale omezila jen pro osoby starší 65 let a minulý týden omezila vycházení z domu i pro lidi mladší 20 let.
Od minulého týdne také mají Turci na veřejných místech, kde se pohybuje větší množství lidí, nosit roušky. Už v předchozích týdnech uvalily turecké úřady karanténu na některé obce, od víkendu uzavřela vláda 31 provincií včetně těch, kde leží města Istanbul, Ankara či Izmir.
V Srbsku už nebudou smět nakažení, kteří mají jen lehké či žádné příznaky, zůstávat v domácí karanténě. Podle webu týdeníku Die Zeit, který se odvolává na srbské ministerstvo zdravotnictví, budou muset tito lidé nově do takzvaných masových nemocnic. Jedna vznikla například v prostoru bělehradského veletrhu. Pacienty s těžkým průběhem budou i nadále přijímat regulérní nemocnice.
Srbsko eviduje 2447 nakažených a 61 mrtvých. V zemi platí výrazná omezení pohybu. Lidé nesmějí vycházet ve všední dny od 17 do 5 hodin, o víkendech pak od sobotních 13 do pondělních 5 hodin. Lidé starší 65 let – na venkově starší 70 let – nesmějí vycházet vůbec.