Lékaři bez hranic: Oběti útoku v Idlibu zasáhly nejméně dvě chemické látky

Nahrávám video
Chemický útok v Sýrii: Moskva viní rebely
Zdroj: ČT24

Oběti úterního útoku v syrském Chán Šajchúnu v provincii Idlib vykazují znaky toho, že byly zasaženy nejméně dvěma různými chemickými látkami. Jedna z nich může být sarin, druhá chlor. Informovala o tom mluvčí české pobočky mezinárodní organizace Lékaři bez hranic (MSF) Iveta Polochová. Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) uvedla, že na město útočila buď syrská armáda, nebo její spojenec Rusko, jejichž letadla na město prý shodila toxický plyn. Rusko i Sýrie takový útok popírají. Kvůli události zasedla i Rada bezpečnosti OSN a měla by hlasovat o rezoluci odsuzující útok.

„Tým Lékařů bez hranic, který poskytuje podporu urgentnímu příjmu v nemocnici v Báb al-Hávě v syrské provincii Idlib, potvrdil, že symptomy pacientů z Chán Šajchúnu odpovídají vystavení neurotoxinu, jako je například sarin,“ upozornila Polochová. Osm přijatých pacientů mělo mimo jiné zúžené zorničky, svalové křeče a mimovolné vyprazdňování střev, upřesnila.

Pracovníci navštívili i další nemocnice, kde zdravotníci ošetřovali oběti útoku. Poté informovali, že „oběti byly cítit po bělících prostředcích, což naznačuje, že tito pacienti byli vystaveni chloru“.

Rusko: Chemii měli ve skladu povstalci

Rusko odpovědnost za útok odmítlo s tím, že plyn podle něj pocházel z detonace chemického skladu rebelů, který bombardovala syrská vládní letadla. I povstalci ale vinu vzápětí odmítli. 

Pokud se prokáže, že za pravděpodobný chemický útok je odpovědný režim prezidenta Bašára Asada, byla by podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka na místě „razantní reakce“. Šéf české diplomacie to řekl v Bruselu na okraj rozsáhlé mezinárodní konference o Sýrii s tím, že v takovém případě by jednou z variant na pořadu dne bylo i stažení české velvyslankyně v Damašku Evy Filipi.

Česká republika je jedinou zemí Evropské unie, která své velvyslanectví v Damašku zachovala i po vypuknutí občanské války.

Český ministr upozornil, že stále není přesně jasné, co se skutečně stalo. „To, co se stalo v Idlibu, je otřesná věc. Je to zločin, na který člověk těžko hledá slova,“ řekl Zaorálek. Případné použití chemických zbraní podobným způsobem považuje za něco „nepředstavitelného a šíleného“. 

Úterní letecký útok si vyžádal nejméně 100 obětí a 400 raněných. Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) tvrdí, že útočila Asadova nebo ruská letadla a že byl použit toxický plyn.

Podle svazu syrských záchranných organizací letadla udeřila na vesnici Chán Šajchún a později znovu na zařízení, kam záchranáři sváželi raněné. Zdravotníci popisují, že většina z nich zvracela a měla pěnu u úst. „Byli jsme zasažení plynem. Nepodařilo se nám vstát. Cítila jsem závrať a nevolnost. Nemohla jsem dýchat,“ říká zraněná Syřanka Veda.

„Chlor je dusivá látka a podle příznaků a informací, které jsem získal od expertů a lékařů, kteří na místě byli, bych právě usuzoval na chlor, protože většina klinických příznaků tomu odpovídá,“ podotkl toxikolog Jiří Patočka.

Spali jsme v našich postelích, když dům mezi šestou a sedmou ráno zasáhli. Vyšel jsem ven pomoct lidem, okamžitě to začalo zapáchat, nemohl jsem dýchat a spadl jsem na zem.
Syřan Ahmed

Moskva vinu odmítá. Mluvčí ministerstva obrany Igor Konašenkov uvedl, že Rusko ale v úterý zaregistrovalo vládní letecký útok na povstalecký sklad munice a továrnu na výrobu zbraní poblíž Chán Šajchúnu.

Moskva: Rebelové použili stejné smrtící zbraně i v Aleppu, máme vzorky

Chemické zbraně vyrobené v této továrně byly použity v Iráku, tvrdí Konašenkov s tím, že podobný typ chemických zbraní rebelové dříve použili také v Aleppu. Zde prý způsobily podobné následky, jaké se daly pozorovat v Chán Šajchúnu. Rusko má údajně z Aleppa vzorky a předá je mezinárodním kontrolním orgánům.

Vzhledem k tomu, že je velké množství videomateriálů z toho, jak vypadaly oběti po smrti, případně přiotrávení lidé, experti usuzují, že byl použit buď sarin, nebo jiný nervový plyn. O verzi Moskvy mluví jako o vysoce nepravděpodobné, protože sarin je vysoce expertní látka, není ji možné vyrobit na koleni.
Jakub Szántó

Plyn ani neumíme vyrobit, tvrdí povstalci

„Každý viděl to letadlo, jak bombardovalo oblast plynem,“ řekl agentuře Reuters Hasan Hadž Alí, šéf Svobodné idlibské armády, která bojuje proti syrskému režimu po boku Syrské svobodné armády (FSA), podporované Tureckem.

Všichni místní civilisté prý vědí, že rebelové v oblasti útoku nemají žádné sklady zbraní ani továrnu. Chemické zbraně prý ani nedokážou vyrobit.

SOHR i další aktivisté dlouhodobě obviňují syrský režim z použití chemických zbraní. Ten to ale popírá. OSN přiznává, že zprávy o nejnovějším útoku není schopná nezávisle ověřit. Tragickou událost prý musí vyšetřit Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Zdravotní experti OSN ale z příznaků obětí usuzují, že šlo o nervový plyn.

K nejhoršímu chemickému útoku došlo v roce 2013 u Damašku. Zemřely tehdy stovky lidí a USA začaly připravovat odvetnou akci.

Asadův režim se jí vyhnul, když přistoupil na ruský návrh vzdát se svých chemických zbraní. Asi 1300 tun těchto látek bylo pak ze Sýrie pod dohledem OPCW vyvezeno a zlikvidováno.

V únoru zveřejnila organizace Human Rights Watch (HRW) zprávu, podle níž syrské vládní vrtulníky v loňských bojích o město Aleppo na severu Sýrie shazovaly na obytné čtvrti barely s chlorem. Organizace uvedla, že vycházela z rozhovorů se svědky a z analýzy videoklipů a fotografií.

O tom, že byl použit (jedovatý plyn), nemůžou být žádné pochybnosti, jde o to, jaký byl použit. Chemických útoků bylo v Sýrii od začátku občanské války obrovské množství. Ve většině případů byl použit chlor – podle mých statistik 18krát, sarin 6krát a 4krát byl použit yperit.
Jiří Patočka
toxikolog

Vyšetřování vedené OSN a OPCW došlo k závěru, že syrská vláda použila mezi lety 2014 a 2015 chlor minimálně ve třech případech. Radikálové z takzvaného Islámského státu zase v bojích nasadili yperit. 

Výrazné finanční částky na pomoc lidem postiženým vlekoucí se syrskou krizí v Bruselu slibovaly země na rozsáhlé mezinárodní konferenci k Sýrii. Například Česká republika podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka oznámila, že poskytne 224 milionů korun na pomoc nejen přímo v Sýrii, ale také v okolních zemích, které hostí okolo pěti milionů uprchlíků před více než šest let trvajícím konfliktem. Celková částka mezinárodní pomoci bude známá až večer, po ukončení konference.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA tvrdí, že odpoledne začnou námořní blokádu Íránu

Americké vojenské síly začnou od pondělního odpoledne s blokádou íránských přístavů, uvedlo na síti X velitelství americké armády Centcom. Americká armáda nebude blokovat plavbu Hormuzským průlivem lodí, které nemíří do Íránu. Oznámení přichází po neúspěchu víkendových jednání mezi Íránem a Spojenými státy.
před 20 mminutami

Magyar ohlásil vítězství ve volbách, mluvil o spolupráci v rámci V4

Lídr maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar v neděli večer ohlásil vítězství svého uskupení v parlamentních volbách. Získalo podle něho bezprecedentní mandát. Magyar zdůraznil, že chce být spolehlivým partnerem v Evropské unii a NATO. Prohlásil také, že chce přebudovat a rozšířit spolupráci visegrádské skupiny, která vedle Maďarska zahrnuje Česko, Slovensko a Polsko.
včeraAktualizovánopřed 32 mminutami

Tisza má nakročeno k ústavní většině

Maďarské parlamentní volby vyhrála opoziční Tisza. Péter Magyar řekl, že jeho strana získala bezprecedentní mandát. Podle nynějších propočtů má velkou šanci na dosažení ústavní většiny v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny. Maďarský premiér Viktor Orbán, který ve své zemi vládl 16 let, uvedl, že výsledek nedělních parlamentních voleb je jasný a je pro jeho stranu Fidesz bolestný.
včeraAktualizovánopřed 36 mminutami

Podle Macinky Česko přišlo v Orbánovi o spojence, Havlíček poblahopřál vítězi

Česko ztratilo ve Viktoru Orbánovi spojence v EU, s budoucí vládou bude chtít mít nadstandardní vztahy, řekl pro CNN Prima News vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Podle něj výsledek není pro konzervativce špatná zpráva. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) poblahopřál Péteru Magyarovi k přesvědčivému vítězství. O Orbánově prohře podle něj rozhodla po 16 letech jeho vlády „únava materiálu“, lidé chtěli změnu.
včeraAktualizovánopřed 39 mminutami

Evropa vítá vítězství Tiszy

Evropské srdce bije silněji, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová k výsledku maďarských voleb. Vítězství opoziční Tiszy uvítal i francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Britský premiér Keir Starmer vítězství Tiszy označil za historický moment nejen pro Maďarsko, ale i pro evropskou demokracii.
včeraAktualizovánopřed 52 mminutami

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Maďaři v rekordní účasti hlasovali v parlamentních volbách

Maďarsko v neděli vybíralo své zástupce v parlamentu. Volební účast byla podle serveru 24.hu nejvyšší od pádu komunistického režimu, když už v 17 hodin, dvě hodiny před uzavřením místností, dle Národního volebního úřadu dosáhla rekordu, v 18:30 pak činila 77,8 procenta. V roce 2022 přitom byla 62,9 procenta. O premiérské křeslo se utkali stávající předseda vlády Viktor Orbán a opoziční lídr Péter Magyar. Oba v neděli mluvili o svém nadcházejícím vítězství.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...