Válka v Sýrii

Blízký východ se potýká s nebývalou captagonovou vlnou. Takzvaný „kokain chudých“ je v regionu levnější a dostupnější než alkohol. Drogu užívají k nabuzení studenti, taxikáři i džihádisté. Centrem výroby se stala Sýrie, jako tranzitní uzel funguje Evropa. Podle expertů i západních zemí si režim Bašára Asada přijde ročně na miliardy dolarů a udržuje se tak u moci navzdory tvrdým sankcím, zatímco Syřané žijí v bídě. Do byznysu s narkotiky se údajně zapojili Asadovi příbuzní, což Damašek popírá. Captagon používá jako páku na sousední země, aby s ním obnovily diplomatické vztahy.

Ruské ministerstvo obrany v sobotu jmenovalo nového velitele ruských jednotek nasazených na Ukrajině – stal se jím dosavadní velitel Jižního vojenského okruhu a velitel ruských vzdušných a kosmických sil Sergej Surovikin. S odkazem na mluvčího resortu Igora Konašenkova o tom informovala agentura Interfax.

Kolona ruských vojenských vozidel mířících na ukrajinské hlavní město Kyjev měří až 64 kilometrů. V konvoji jsou stovky obrněných vozů, tanků, vozidla pěchoty, samohybné dělostřelecké zbraně či cisterny s palivem, uvedl deník The New York Times s odkazem na snímky. Cílem ruské armády může být úplné obklíčení a uzavření Kyjeva. Postup ruské armády na Kyjev se ale v posledních 24 hodinách v podstatě zastavil, zřejmě kvůli řadě logistických problémů, kvůli kterým se některé jednotky potýkají mimo jiné s nedostatkem jídla. Podle agentury Reuters to v úterý řekl nejmenovaný vysoce postavený americký bezpečnostní činitel.

Když se v březnu 2011 po Sýrii rozšířily protesty arabského jara, jen máloco napovídalo tomu, v jakou tragédii se nepokoje promění. Vzdor proti polovojenské diktatuře ale přerostl v lidové povstání a to ve zničující občanskou válku. Po deseti letech bojů a civilních hrůz přitom stojí v čele Sýrie stále týž vládce – Bašár Asad –, byť již neovládá celé dřívější území. Klíčové momenty rozebírali v pořadu Horizont ČT24 zpravodajové České televize.

Blíží se desáté výročí vypuknutí bojů v Sýrii. Povstání, které usilovalo o svržení prezidenta Bašára Asada, přerostlo v dodnes trvající válku, která si vyžádala zhruba půl milionu životů. Řada z těch, kdo v zemi zůstali, živoří.

Německo bude od příštího roku opět moci deportovat Syřany do jejich vlasti. Shodl se na tom ministr vnitra s kolegy ze spolkových zemí. S odvoláním na zdroje ze schůzky o tom informovala agentura DPA. Zákaz platil od roku 2012 vzhledem k válce a porušování lidských práv režimem Bašára Asada i povstalci kontrolujícími část území.

V syrské provincii Idlib začaly v neděli fungovat rusko-turecké hlídky, zakrátko ale musely být kvůli „provokacím“ povstalců přurušeny, sdělilo ruské ministerstvo obrany. Hlídky jsou součástí dohody o příměří mezi prezidenty Turecka a Ruska z minulého týdne.

Turecko si kvůli náporu syrských uprchlíků z Idlibu přeje vyjednat v nadcházejících dvou týdnech novou migrační dohodu s Evropskou unií. V rozhovoru pro státní agenturu Anadolu to řekl turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu. V pondělí v Bruselu jednal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ten zdůraznil, že jeho země hranici pro uprchlíky zatím neuzavře, „otevřít brány“ by podle něj mělo Řecko.

Migrační dohoda Evropské unie s Tureckem uzavřená v roce 2016 je stále platná, obě strany se však musí shodnout ohledně uskutečňování jejího obsahu v praxi. Po jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem to uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis předtím vyzval Erdogana, aby přestal šířit falešné zprávy a přijal zpět uprchlíky z řecké hranice.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nařídil pobřežní stráži bránit migrantům v přeplouvání Egejského moře. Tamní úřady o tom informovaly na sociálních sítích s tím, že přeplouvání moře je příliš nebezpečné. Desítky tisíc migrantů se od minulého týdne snaží dostat do Evropské unie přes pozemní turecko-řeckou hranici. Na té se v sobotu opět zvýšilo napětí, když řecká policie proti migrantům nasadila i slzný plyn.

Na řecko-turecké hranici, kde se hromadí tisíce běženců, opět létají slzné granáty. Podle řecké televize Skai mířily z turecké strany na řecké policisty, píše agentura DPA. Podle zpravodaje serveru Greek Reporter šlo zřejmě o útok turecké policie, k jehož koordinaci byly využity drony. Turci navíc údajně rozdávali migrantům nůžky na prostříhání děr v plotu. Ankara odmítá, že by běžencům pomáhala. Slzný plyn prý používá jen v reakci na stejný postup Řeků.

V půlce února obletělo svět video syrské holčičky Salwy. S rodiči žila v provincii Idlib ovládané povstalci, kterou od prosince intenzivně bombardují syrské a ruské letouny. Otec kvůli dceři každý z náletů změnil ze situace bezmoci a strachu v zábavnou hru.

V Sýrii se 13. dubna uskuteční parlamentní volby. Podle agentury AFP to oznámil syrský prezident Bašár Asad. Syrská opozice předem označila hlasování za frašku. V posledních volbách před čtyřmi lety získala Asadova strana Baas většinu z 250 křesel. OSN výsledek odmítla uznat.

Turecký prezident Recep Tyyip Erdogan varoval, že na cestu dál do Evropy brzy vyrazí miliony běženců. Ankara minulý týden oznámila, že migrantům nebude bránit v překročení hranic. Podle Erdogana Unie nebyla nápomocna v přesídlení uprchlíků do „bezpečného pásma“ na severu Sýrie. Tisíce lidí se teď snaží dostat do Řecka. Komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovičová prohlásila, že na řecko-tureckých hranicích panuje humanitární krize.

Stovky migrantů se shromáždily u řeky Evros na turecko-řecké hranici. Podle řecké televize běženci čekají na přechodu Pazarkule na příležitost, jak se dostat do Řecka. Turecký prezident Recept Tayyip Erdogan uvedl, že jeho země nadále nebude bránit syrským uprchlíkům v cestě do Evropy. Reagoval tak na zabití tureckých vojáků v syrském Idlibu. Řecko a Bulharsko už kvůli obavám z další migrační vlny posílily hlídky na hranicích.

Turecko znovu pohrozilo Damašku, že pokud se do soboty nestáhnou postupující jednotky Bašára Asada z dobytých území v provincii Idlib, vyrazí proti nim turecké síly. Kvůli syrsko-ruskému tlaku vypukla humanitární krize se skoro milionem uprchlíků. Kromě táborů lidé hledají útočiště i v jeskyních, ti šťastnější přespávají v autech.

Od začátku prosince do poloviny února muselo na severozápadě Sýrie podle informací OSN opustit své domovy osm set tisíc lidí. Je to důsledek ofenzivy vojsk syrského prezidenta Bašára Asada, který se ve snaze o konsolidaci moci snaží zlikvidovat odbojářské a radikální skupiny v provincii Idlib.

Štáb České televize se dostal do syrského města Maarat an-Numán v provincii Idlib jen týden poté, co z něj syrská armáda se svými spojenci vyhnala poslední skupiny povstalců. Strategicky významné město leží na silnici spojující Damašek a Aleppo.

Syrská armáda pokračuje v rychlé ofenzivě proti povstalcům v provincii Idlib na severu země, píše Al-Džazíra. Bombarduje s pomocí ruského letectva především oblasti sousedící s městem Maara an-Numán, které dobyla na konci ledna. Podle Reuters je cílem ofenzivy dostat pod kontrolu hlavní silnici z velkých jihosyrských měst včetně Damašku do Aleppa na severu. Ofenziva vyvolala novou uprchlickou vlnu, podle OSN do ní každý den přibývá 6500 dětí.

Na severu Sýrie hrozí podle Ankary další uprchlická krize. Turecká agentura Anadolu oznámila, že před boji v provincii Idlíb odešlo jen v předchozích dvou dnech směrem k hranicím na 25 tisíc lidí. Podle prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana míří na sever k Turecku celkem 80 tisíc uprchlíků. Situaci chce řešit dohodou s Ruskem, do Moskvy už poslal vyjednavače.

Lídři Velké Británie, Francie, Německa a Turecka se na okraj summitu NATO v Londýně shodli na nutnosti vytvořit v Sýrii podmínky pro bezpečný návrat uprchlíků. Útoky proti civilistům podle nich musejí skončit. Ankara svým nesmlouvavým postojem drží v šachu řadu partnerských zemí. Členy Aliance podráždila útokem na kurdské milice v Sýrii, ale i nákupem ruských raketových systémů.

Izraelská armáda při odvetném úderu v Sýrii zasáhla desítky íránských a syrských cílů. S odvoláním na izraelské bezpečnostní složky o tom informovala agentura Reuters. Syrská agentura SANA oznámila, že při útoku zemřeli dva civilisté a že syrská protiraketová obrana nad Damaškem několik izraelských raket sestřelila. Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) pak uvedla, že si útok vyžádal 23 obětí na životech.

Šéf Bílého domu Donald Trump přijal ve Washingtonu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Stalo se tak poprvé od začátku turecké intervence v Sýrii. Podle Trumpa příměří funguje a Kurdové se zdají spokojení. Turecko po jednání označil za skvělého spojence v NATO, zejména pokud jde o spolupráci v boji proti terorismu. Problémem však zůstává smlouva na dodávku ruského protiraketového systému S-400 do Turecka, zdůraznil šéf Bílého domu.

Turecko začalo s deportací zajatých bojovníků teroristické organizace Islámský stát (IS) do jejich domovských zemí. Podle tureckého ministerstva vnitra již zemi opustil americký, německý a dánský příslušník IS. V příštích dnech Ankara plánuje vyhostit dalších více než dvacet lidí. Turecká média uvedla, že vyhoštěný Američan uvízl na turecko-řeckých hranicích, jelikož ho ani jedna ze zemí nechce pustit na své území.