Na řecko-turecké hranici, kde se hromadí tisíce běženců, opět létají slzné granáty. Podle řecké televize Skai mířily z turecké strany na řecké policisty, píše agentura DPA. Podle zpravodaje serveru Greek Reporter šlo zřejmě o útok turecké policie, k jehož koordinaci byly využity drony. Turci navíc údajně rozdávali migrantům nůžky na prostříhání děr v plotu. Ankara odmítá, že by běžencům pomáhala. Slzný plyn prý používá jen v reakci na stejný postup Řeků.
Ankara mimo jiné tvrdí, že řecká policie zastřelila na hranicích čtyři migranty a další zranila. Turecko se chce kvůli údajným násilnostem obránit na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Řecká vláda obvinění odmítá a mluví o falešných zprávách. Turecko se podle Atén snaží pomáhat běžencům přes hranice.
„Situace je velmi špatná. Nejen že řecká armáda a policisté brání uprchlíkům ve vstupu do Řecka, ale zároveň turecká armáda jim brání se vrátit. Turci dělají všechno pro to, aby situace eskalovala. Lidé jsou v pasti – nemohou ani tam, ani zpět,“ upozornil ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek.
Zpravodaj Reuters v pátek uvedl, že viděl řecké síly použít vodní děla k rozehnání davů migrantů. Z turecké strany pak přišel slzný plyn. „(Útoky) jsou koordinovány drony, kromě snahy o zastrašení se turecká policie snaží pomoci migrantům překonat hraniční plot,“ tvrdí řecký vládní činitel.
Jen se bráníme, zní z Ankary
Turecko tvrdí, že pouze reaguje na použití slzného plynu Řeky. „Proč bychom to směrem k řecké hranici dělali? Řekové ho používají na nás, na naše policejní stanice na hranici, na to odpovídáme,“ prohlásil ve čtvrtek turecký ministr vnitra Süleyman Soylu.
Řecko kvůli náporu běženců zavádí mimořádná opatření. Server Kathimerini napsal, že Atény se chystají plot s ostnatým drátem rozšířit i na další nechráněné oblasti hraniční linie. Unijní země také posílila ochranu hranic vysláním dalších policistů i vojáků.
Rovněž Turecko oznámilo, že k hranici posílá tisícovku elitních policistů. Ankara se snaží zabránit návratu migrantů zpět do tureckého vnitrozemí.
Turecko hostí miliony syrských běženců a prezident Recep Tayyip Erdogan tvrdí, že Unie zemi dostatečně nepomáhá, zejména pokud jde o situaci uprchlíků ze syrského Idlibu, kde v uplynulých měsících probíhaly těžké boje.
Ankara 28. února oznámila, že přestává plnit závazek vyplývající ze smlouvy s EU z roku 2016 a otevře své hranice s Unií. Od té doby se k řeckým hranicím začaly přesouvat tisíce uprchlíků.
Řecké úřady uvedly, že se jim od soboty podařilo zabránit v ilegálním přechodu hranic 37 tisícům lidí. Stovky dalších, kteří do země pronikli, Řekové zadrželi.
Řecko posílilo ochranu také u svých ostrovů v Egejském moři. Deník Kathimerini napsal, že řecké námořnictvo vydalo zákaz vstupu lodím do teritoriálních vod u ostrovů Lesbos, Chios a Samos, aby „zabránilo ilegálním přechodům hranic“.
„V Řecku se situace značně zhoršila, objevují se tam neonacisté včetně nechvalně proslulého Zlatého úsvitu. Doslova hledají lidi cizího původu, prohledávají auta, jestli v nich nejsou cizinci, bijí cizince, protože se domnívají, že to jsou lidé pomáhající uprchlíkům. Nedoporučoval bych turistům v současné době jezdit na Lesbos,“ komentoval situaci Rozumek.
Někteří Řekové ale s uzavřením hranic s Tureckem nesouhlasí. Ve čtvrtek večer se konala v Aténách demonstrace na podporu běženců. Nejméně dva tisíce lidí šly pochodem od aténské univerzity k řeckému parlamentu. Někteří z nich nesli transparenty s nápisy „Otevřete hranice“ či „Smrt fašismu“ a volali hesla kritizující migrační politiku EU.
Atény ve středu oznámily, že během několika dnů postaví na severu země uzavřené uprchlické centrum pro migranty, kteří se od 1. března dostali a případně ještě dostanou do země. Tito běženci podle vlády nebudou registrováni a budou okamžitě vraceni do místa původu.
EU: Turecko dělá z migrantů rukojmí
Kvůli vyostřené situaci se v pátek sešli šéfové diplomacií unijních států. EU je podle svého šéfa diplomacie Josepa Borrella ochotná poskytnout Turecku peníze nad rámec migrační dohody z roku 2016. Otevření hranic uprchlíkům však ministři odsoudili jako nepřípustný tlak.
„Turecko nese těžké břemeno, tomu rozumíme. Ale současně nemůžeme přijmout, aby migranti byli využíváni k nátlaku,“ zdůraznil Borrell.
„Migranti by neměli být povzbuzováni k tomu, aby nelegálně překračovali hranice po zemi či po moři,“ uvádí se ve společném prohlášení ministrů.
EU v reakci na vývoj 29. a 30. června uspořádá v Bruselu další z řady dárcovských konferencí. Podle Borrella se jí budou moci zúčastnit i země zapojené do konfliktu, tedy Rusko a Turecko.
