Turecký prezident Recep Tyyip Erdogan varoval, že na cestu dál do Evropy brzy vyrazí miliony běženců. Ankara minulý týden oznámila, že migrantům nebude bránit v překročení hranic. Podle Erdogana Unie nebyla nápomocna v přesídlení uprchlíků do „bezpečného pásma“ na severu Sýrie. Tisíce lidí se teď snaží dostat do Řecka. Komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovičová prohlásila, že na řecko-tureckých hranicích panuje humanitární krize.
Mijatovičová uvedla, že ji znepokojuje úplné uzavření hraničních přechodů v Řecku, jehož příkladu následují další státy. Obavy jí dělají také kroky tureckých úřadů, jež podle komisařky utečence v posledních dnech k cestě do Evropy pobízely, čímž je v podstatě vehnaly do humanitární krize. Obě země Mijatovičová vyzvala, aby striktně zakázaly svým bezpečnostním složkám používat proti utečencům nepřiměřené násilí.
Komisařka tvrdí, že pobřežní stráž neposkytla pomoc některým lidem v nesnázi v Egejském moři a některé lodě dokonce ohrožovala nebo zatlačovala zpět, odkud vypluly. Uvedla také, že úřady musí zajistit ochranu uprchlíkům, azylantům a migrantům na řeckých ostrovech, z nichž mnozí v poslední době čelí útokům. Cílem agresivních výpadů jsou podle ní také nevládní organizace, jež migrantům pomáhají.
Podle Mijatovičové není řešením pouze zesilovat dohled na hranicích, ale je potřeba přijmout hlubší systémové kroky. Členské státy Rady Evropy by se podle ní měly dohodnout na přerozdělovacím mechanismu, jenž by ulevil Turecku i situaci na řeckých ostrovech poblíž tureckých hranic. Jenom tak lze podle komisařky zachovat systém ochrany, který Evropa budovala s velkým úsilím v posledních desetiletích.
Řecko vyhlásilo u tureckých hranic cvičení
Řecko zesílilo počty vojáků a policistů na hranici s Tureckem už v pátek. Turecká média pak informovala o „otevření hranic“, což přimělo tisíce běženců vydat se na cestu k hranici. Tam se už podle nevládních organizací shromáždilo nejméně 15 tisíc lidí.
„Je to jednoduché. Řecko čelí invazi cizí země. Turecko záměrně využívá nevinné lidi – mezi kterými jsou kriminálníci v naprosté menšině – k destabilizaci Řecka a Evropy,“ míní řecký ministr pro rozvoj Adonis Georgiadis.
Řecké úřady podle deníku Kathimerini zasílají textové zprávy na mobilní telefony v oblasti hranice s Tureckem. Informují v nich, že zvýšily bezpečnostní opatření v oblasti na maximum, a varují migranty, aby se nepokoušeli o ilegální přechody. Řecká vláda také zdůraznila, že měsíc nebude přijímat žádosti o azyl od těch, kdo hranice překročí ilegálně.
Velení čtvrtého řeckého armádního sboru, který má na starost ochranu řecko-turecké hranice, vyhlásilo cvičení v oblasti obce Kastanies. Oblast cvičení se nachází v blízkosti hraniční řeky Evros, přes kterou se migranti snaží ilegálně dostat do Řecka. Armáda zakázala na 24 hodin pohyb osob v oblasti, jelikož se chystá používat i ostrou munici, napsal deník Kathimerini.
Řecká vláda popírá smrt uprchlíka
„Jestliže řecká armáda oznámila čtyřhodinové cvičení s ostrou municí, směřuje to spíš k vyhrocení situace než k tomu, že by situace deeskalovala. Podle turecké strany už při střetech údajně zemřel jeden Syřan. Zároveň se zvyšuje riziko nepřátelského kontaktu mezi Řeckem a Tureckem. Turci údajně odmítají vrácené běžence brát zpět. Že by došlo k hromadnému střílení běženců, je ale nepravděpodobné,“ uvedl spolupracovník ČT Thomas Kulidakis.
Turecký provládní deník Daily Sabah napsal, že na hranicích zemřel Syřan Ahmad abú Imád. Podle deníku podlehl zraněním poté, co ho řecká policie střelila do krku. Mluvčí řecké vlády poté na Twitteru napsal, že video, jímž turecká média dokládají smrt běžence, je falešná zpráva. „Vyzýváme všechny, aby byli obezřetní, když informují o zprávách, které šíří turecká propaganda,“ napsal mluvčí řecké vlády Stelios Petsas.
Turecký prezident Erdogan později obvinil Řecko, že jeho vojáci na společné hranici zabili dva migranty a vážně zranili jednoho dalšího. Mluvčí řecké vlády Erdoganův výrok o zabitých migrantech označil za dezinformaci, informovala agentura Reuters.
Atény již o víkendu několikrát obvinily Ankaru z dezinformací a z kampaně, která podle řecké vlády vyvolala „masový organizovaný ilegální pokus o narušení hranic“.
Podle Erdogana unijní země nepomáhají dostatečně s uprchlíky
Ankara ve čtvrtek oznámila, že už nebude bránit migrantům v odchodu ze svého území. Dosud tak činila na základě dohody s EU z roku 2016, v níž slíbila pomoci zastavit migrační vlnu do Unie výměnou za finanční pomoc z Bruselu.
Erdogan nyní v televizním projevu varoval, žeEvropu čeká nová migrační vlna. „Od chvíle, kdy jsme otevřeli hranice, dosáhl počet těch, kteří míří do Evropy statisíců. A bude jich víc. Brzy je budeme počítat na miliony,“ tvrdí hlava státu. Čísla ale Erdogan ničím nepodložil, upozorňuje BBC.
Turecký prezident vyhrožoval otevřením hranic už v minulosti. Nejnovější rozhodnutí přišlo bezprostředně po čtvrtečním zabití tří desítek tureckých vojáků při náletech syrské armády v Idlibu.
Z válečné oblasti utekl od prosince kvůli bojům k tureckým hranicím podle OSN na milion Syřanů. Ankara si dlouhodobě stěžuje, že jí ostatní země nepomáhají s přílivem syrských migrantů. Turecko přijalo od začátku občanské války v Sýrii v roce 2011 už na 3,7 milionu běženců.
Otevření hranic není řešení, zdůrazňuje Unie i Berlín
Německo považuje situaci na hranicích Turecka a Řecka za velmi znepokojivou. Běženci se podle mluvčího německé kancléřky Angely Merkelové Steffena Seiberta dostávají do velmi těžké situace.
„Zažíváme uprchlíky a migranty, kterým na turecké straně říkají, že cesta do EU je teď otevřená, což samozřejmě není. To vede tyto lidi, muže, ženy a děti do extrémně těžké situace a staví i Řecko před enormní výzvy,“ uvedl Seibert.
Zdůraznil, že Turecko a EU spojuje dohoda o migraci. „Německá vláda zůstává přesvědčená, že dohoda EU a Turecka je dobrá pro obě strany, že oběma stranám pomáhá a že má být dodržována,“ poznamenal mluvčí.
Berlín je podle něj s Ankarou připraven jednat o nynější situaci i platbách ze strany EU. Spolková republika také považuje za důležité, aby o situaci co nejdříve jednal s Ankarou i Brusel.
Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová později zdůraznila, že otevření tureckých hranic do Evropy pro uprchlíky ze Sýrie nemůže být řešením. „Výzva, které nyní čelí Řecko, je výzvou pro celou Evropu,“ podotkla šéfka EK, která se v úterý vypraví na řecko-tureckou hranici v doprovodu předsedů Evropské rady a Evropského parlamentu Charlese Michela a Davida Sassoliho, aby na místě zhodnotili vážnost situace.
