Válka v Sýrii strana 2 z 5

Francouzský odvolací soud částečně zrušil obvinění francouzské cementárny Lafarge a jejích bývalých manažerů kvůli aktivitám v Sýrii. Společnost v minulosti platila takzvanému Islámskému státu, aby mohla působit v oblastech pod kontrolou radikálů. Že by tím napomáhala zločinům proti lidskosti, soud odmítl. Naopak firma stále čelí stíhání za financování terorismu, porušení embarga a ohrožení života zaměstnanců firmy v závodě v syrském městě Džalábíja.

Turecko zajalo v Sýrii manželku, sestru, švagra a další členy rodiny zabitého vůdce Islámského státu (IS) abú Bakra Bagdádího. Oznámil to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Bagdádí zemřel 27. října při operaci americké speciální jednotky na severu Sýrie, když se při útěku odpálil.

Za nesmyslný považuje ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek plán na vybudování sirotčince v Sýrii. Také ředitelka české pobočky UNICEF Pavla Gomba míní, že sirotčinec by měl být až úplně posledním řešením. Řekli to v pořadu 90′ ČT24. S nápadem na vznik zařízení přišel premiér Andrej Babiš (ANO). Teď oznámil, že se projekt neuskuteční, protože syrská strana nesouhlasila s českým návrhem.

Strategickým cílem syrské vlády je podle prezidenta Bašára Asada dostat zpět pod kontrolu severovýchod země ovládaný Syrskými demokratickými silami pod velením Kurdů. Z části této oblasti u hranic s Tureckem se na začátku října stáhli američtí vojáci, což umožnilo tureckou invazi. Od pátku začaly v oblasti ofenzivy hlídkovat společné ruské a turecké jednotky. Ty mají zajistit, že se do regionu nevrátí kurdské milice. Asad úsilí svého ruského spojence ocenil.

Více než 12 tisíc členů Islámského státu stále drží Kurdové ve svých věznicích na severu Sýrie. Do jednoho z takových zařízení, kde hlídají bojovníky z víc než padesáti zemí, nyní pustili novináře. Cely jsou přeplněné a řadu mužů trápí nemoci. Po turecké ofenzivě do Sýrie navíc nikdo neví, co se zajatci bude. Kurdové varují, že se vězni pokusí utéct.

Členové syrských kurdských milic YPG v úterý ještě před stanoveným termínem dokončili stahování z třicetikilometrové zóny u turecko-syrských hranic, jak jim to ukládala rusko-turecká dohoda. Informoval o tom ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Rusové o stažení YPG zpravili i nejvyšší turecké představitele, řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Turecký ministr obrany Hulusi Akar jen několik hodin předtím tvrdil, že milice YPG u tureckých hranic stále operují. Podle dohody z minulého týdne se měli Kurdové stáhnout do 16:00 našeho času.

Řada evropských zemí se kvůli současnému dění v Sýrii bojí, že se na jejich území dostanou islamističtí teroristé. Kurdové, kteří v zemi zadrželi tisíce islamistů, nedokážou kvůli probíhající turecké operaci své vězně hlídat. Jen z Německa odešla na syrská bojiště tisícovka lidí a hrozí, že se řada z nich bude snažit dostat zpátky domů.

Zabití lídra teroristické organizace Islámský stát (IS) abú Bakra Bagdádího je pro radikály spíše symbolickou ranou a neměla by se přeceňovat, řekli analytici deníku The Times of Israel. Podle Independentu syrská politika amerického prezidenta Donalda Trumpa způsobila, že IS se zvedá na nohy. Organizace už má podle listu Newsweek nového vůdce, Abdalláha Kardaše. Je prý možné, že Bagdádí organizaci ke konci ani nevedl.

Americký prezident Donald Trump nařídil zrušit veškeré sankce, které Spojené státy minulý týden uvalily na Turecko kvůli jeho vojenskému vpádu do Sýrie. Trump věří, že Ankara splní své sliby a ukončí bojové operace. Klid zbraní má být trvalý. Kurdští ozbrojenci už podle USA vyklidili sever Sýrie, kam Turecko plánuje poslat uprchlíky.

Kurdské milice v Sýrii dostanou podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana na stažení z 30 kilometrů široké zóny u hranic s Tureckem dalších 150 hodin, tedy zhruba šest dnů. Erdogan to oznámil dvě hodiny před plánovaným koncem pětidenního příměří. Podle Moskvy ruští a syrští vojáci ve středu vstoupí do oblasti turecké operace. Rusko a Turecko tam budou společně monitorovat situaci, píše Reuters.

V úterý vyprší lhůta určená ke stažení kurdských milic YPG ze syrsko-tureckého pohraničí. Turecko hrozí, že pokud se tak nestane, obnoví boje. Ankara chce na severu Sýrie vytvořit sto kilometrů dlouhou zónu, která má podle prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana zajistit zemi bezpečí. Tento plán má podporu celého politického spektra v Turecku – s výjimkou prokurdské strany HDP.

V Sýrii je kvůli turecké ofenzivě bez dozoru dvanáct věznic s islámskými radikály. Řekl to v pondělí ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Ostrahu těchto věznic je podle něj třeba naléhavě vyřešit. Ankara 9. října zahájila ofenzivu na severu Sýrie proti kurdským oddílům, které do té doby věznice a tábory se zajatci z teroristické organizace Islámský stát (IS) zajišťovaly. Od čtvrtka jsou boje na pět dní přerušeny. Klid zbraní skončí v úterý ve 22:00 tureckého času (21:00 našeho času). Turecko je připraveno obnovit boje.

Turecko na pět dnů pozastaví ofenzivu v severní Sýrii a dovolí kurdským silám stáhnout se z oblasti, oznámil americký viceprezident Mike Pence. Šéf Bílého domu Donald Trump v souvislosti s příměřím hovoří o skvělých zprávách, budou prý ušetřeny miliony životů. USA po naplnění dohody o klidu zbraní zruší hospodářské sankce proti Turecku. Podle Ankary však operace skončí až poté, co kurdské milice YPG opustí své pozice a odevzdají těžké zbraně. Prezident Miloš Zeman si myslí, že Turecko se v Sýrii dopustilo válečných zločinů.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ostře odmítl výzvu Spojených států k okamžitému zastavení operace proti Kurdům v severní Sýrii. Příměří označil za nemožné, boje prý plní svůj účel. Během turecké ofenzivy, která trvá už týden, zemřely desítky civilistů a na 160 tisíc lidí muselo opustit domovy, uvádí OSN. Podle tureckého ministerstva obrany bylo zabito či zajato na 640 „teroristů“ z řad kurdských milic.

Jednotky vládních vojsk syrského prezidenta Bašára Asada se přesouvají do kurdských oblastí na severu země. Mají zde čelit ofenzivě, kterou proti zdejším Kurdům vede turecká armáda. Uvedla to syrská vládní agentura SANA. Syrští Kurdové večer podle agentury AFP potvrdili dohodu s Damaškem, podle níž budou armádní síly rozmístěny poblíž syrsko-turecké hranice.

Kurdové jsou indoevropský národ, který má v současnosti kolem 30 milionů příslušníků. Asi třetina všech Kurdů žije v jihovýchodním Turecku, významnou komunitu tvoří také v severním Iráku, severozápadním Íránu, Sýrii, Arménii či Gruzii. Bývají označováni za největší národ bez vlastního státu. Uznané autonomní území s vlastní správou, tedy regionální vládou a parlamentem, mají od roku 1991 na severu Iráku. Syrská vláda autonomii Kurdů odmítá.

Americký prezident Donald Trump nechal Turecku volné ruce v Sýrii, čímž zradil své kurdské spojence a proměnil Spojené státy v zemi, které nelze důvěřovat. V reakci na tureckou intervenci to píší evropské deníky. Vývoj v Sýrii se teď může změnit v noční můru pro Evropu, která by se měla připravit na případný návrat radikálů z takzvaného Islámského státu (IS) i na novou uprchlickou vlnu, upozorňují média.

Turecká armáda zahájila operaci Pramen míru proti kurdským ozbrojencům na severu Sýrie. Francie útok odsoudila a spolu s Velkou Británií a Německem požádala o schůzku Rady bezpečnosti OSN. Ta se uskuteční ve čtvrtek. Operace se nelíbí ani šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi, který přitom Turkům nechal volnou ruku, když stáhl z oblasti vojáky. Erdogan chce zřídit v Sýrii bezpečné pásmo, kam se budou moci vrátit uprchlíci. Kurdské milice nyní ovládají čtvrtinu země.

Americká armáda vyřadila Turecko z mechanismu, který umožňuje koordinaci letectva ve vzdušném prostoru nad severovýchodní Sýrií. Informoval o tom turecký tisk. Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že ukončilo přípravy vojenské operace proti syrským Kurdům, kteří žijí právě v této části Sýrie. V noci Turci udeřili na hranici s Irákem, aby Kurdy odřízli od zásobování a posil.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) vyjádřil obavy z možného tureckého zásahu proti Kurdům v Sýrii. Vyzval k respektování mezinárodního práva, podle něj lze řešit situaci pouze diplomaticky. Turecko chce vojensky vystoupit proti kurdským milicím YPG, které považuje za teroristickou organizaci. Milice společně s Američany bojovaly v Sýrii proti teroristické organizaci Islámský stát. Prezident Miloš Zeman podle svého mluvčího situaci analyzuje.

Americký prezident pohrozil, že „totálně zničí a vymaže z povrchu zemského“ tureckou ekonomiku, jestliže Ankara podnikne v reakci na stahování amerických vojáků ze Sýrie cokoli, co bude Donald Trump považovat za překročení určité hranice. Turecké ministerstvo obrany v pondělí večer ohlásilo, že dokončilo všechny přípravy pro vojenský zásah v Sýrii. Předtím se americké jednotky ze země začaly stahovat, když Trump oznámil konec mise v Sýrii. Nyní však toto tvrzení zpochybnil a osud mise není jasný.

Bílý dům v neděli potvrdil, že Turecko brzy podnikne vojenskou operaci na severu Sýrie. Spojené státy už začaly z oblasti stahovat své vojáky. Intervence vzbuzuje obavy o osud syrských Kurdů, kteří s Američany bojovali proti Islámskému státu (IS). Turecko je řadí k teroristům a ke spojencům zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Kurdové už krok USA odsoudili. Podle Washingtonu nyní Ankara převezme zajatce z řad IS, které si evropské státy odmítly převzít.

Sýrie žádá okamžité stažení všech cizích sil ze svého území. Syrský ministr zahraničí na zasedání Valného shromáždění OSN prohlásil, že pokud cizí vojska neodejdou, Damašek si vyhrazuje právo zasáhnout. Přítomnost amerických a tureckých sil v Sýrii označil za protiprávní.

Možná až stovky tisíc syrských rodin každý den přemýšlejí, co se během války stalo s jejich blízkými, kteří zmizeli. Pohřešují se jak odpůrci režimu, tak i stoupenci prezidenta Bašára Asada. Jedním z nich je poslanec Ijád Sulejman. Zmizel, když v březnu 2013 mířil do neklidné Palmýry. Cestou domů ho zajali ozbrojenci fronty an-Nusra.