Válka v Sýrii strana 5 z 5

Organizace válečných veteránů v Rusku chtějí požádat Mezinárodní trestní soud v Haagu, aby prošetřil soukromé ruské vojenské společnosti. Ty působí v Sýrii, v Africe anebo na Ukrajině. Veteráni chtějí pohnat k odpovědnosti ruský stát, který aktivity soukromých armád trpí. Zákony jejich činnost nijak neupravují, veteráni je rovnou chtějí zakázat.

Důsledkem války v Sýrii byly i miliony uprchlíků v okolních zemích. Přestože boje na většině území Sýrie utichly a část lidí se už vrátila, mnozí stále vyčkávají za hranicemi. Jan Daniel ve své analýze rozebírá situaci v Libanonu, který je zemí s nejvyšším počtem uprchlíků na obyvatele. Kvůli syrským dětem tam například školy musely začít vyučovat na dvě směny. Uprchlíkům v Libanonu navíc docházejí úspory a musí se připravit na další zimu strávenou v provizorních podmínkách.

Turecká armáda v neděli bombardovala pozice kurdských milicí na východě Sýrie. Tyto milice YPG mají podporu USA, ale Ankara je označuje za teroristy. Podle turecké agentury Anadolu se v neděli Turci zaměřili na oblasti východně od řeky Eufrat.

Ruský prezident Vladimir Putin varoval Ukrajinu, aby nedělala stejnou politiku jako kdysi gruzínský exprezident Michail Saakašvili, za jehož vlády Gruzie po válce s Ruskem ztratila značnou část svého území. Ruská odveta za gruzínskou ofenzivu proti vzpurné Jižní Osetii v roce 2008 vedla k ruskému uznání „nezávislosti“ Jižní Osetie a rovněž Abcházie. Obě provincie jsou od té doby faktickým protektorátem Moskvy.

Odchod islamistických povstalců z nárazníkového pásma v syrské provincii Idlíb na základě rusko-turecké dohody se podle pozorovatelů zatím nekoná. Termín přitom vypršel už v pondělí. Na dodržení příměří závisí osud tří milionů obyvatel provincie. Syrská vláda tam totiž nadále hrozí vojenskou invazí.

Ruská vládní elita chce změnit současný světový řád a neváhá při tom sáhnout k silovým nástrojům. Myslí si to účastníci debaty o ruské asertivitě na hranicích, kterou uspořádal Institut pro politiku a společnost a na které promluvila například i bývalá gruzínská ministryně obrany. Západ podle diskutérů musí této hrozbě čelit a neměl by se bát originálních postupů. Třeba přestat na čas kupovat ruský plyn.

Rusko poslalo do Sýrie dodávku protivzdušných raket S-300, které mají dosah 250 kilometrů a jsou schopny zasáhnout několik cílů najednou. Oznámil to ministr obrany Sergej Šojgu. Moskva tak reaguje na nedávné sestřelení ruského letadla Il-20 nad Středozemním mořem. Rusové zároveň v Sýrii posílili svou obranyschopnost a zprovoznili systém radioelektronického boje, tedy rušiče radiových a internetových sítí.

Slovensko v rámci svého dobrovolného příspěvku k řešení migrace zvažuje přijetí deseti  syrských sirotků. Naznačil to mluvčí slovenského ministerstva zahraničí Boris Gandel. Podobnou iniciativu v Česku ohledně přijetí padesáti syrských sirotků zahájila europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). Premiér Andrej Babiš ale upřednostňuje pomáhat dětem mimo Česko.

Rusko dodá syrské armádě systém protivzdušné obrany S-300. Slovy ministra obrany Sergeje Šojgua tím chce zchladit horké hlavy po sestřelení ruského průzkumného letadla, které minulý týden zasáhla syrská raketa. Moskva z incidentu obviňuje Izrael a tvrdí, že za ruským strojem se kryla jeho stíhačka. Právě na žádost Izraele Rusko před pěti lety dodávku obranných systémů do Sýrie zastavilo.

Česká politická scéna se nepřestává přít o padesát syrských sirotků, jejichž přijetí z řeckých ostrovů před časem odmítl předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Opoziční TOP 09 téma otevřela na jednání sněmovny o migraci, lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová, která pomoc iniciuje, pak chce premiérovi v pátek předložit konkrétní plán, jak syrské děti do Česka přijmout – jakkoliv o to Babiš nestojí.

Rusko a Turecko vytvoří v syrské provincii Idlíb do poloviny října demilitarizovanou zónu oddělující bojující strany, která bude pod ruskou a tureckou kontrolou. V jihoruském letovisku Soči se na tom po zhruba čtyřhodinovém rozhovoru dohodli prezidenti obou zemí Vladimir Putin a Recep Tayyip Erdogan. O vojenskou operaci se podle Moskvy nejedná.

Rusko vyzvalo Turecko, aby v rebely ovládané syrské provincii Idlíb oddělilo radikální islamisty od umírněné opozice. V Ženevě to řekl ruský vyjednavač pro Sýrii Alexandr Lavrenťjev. Generální tajemník OSN António Guterres žádá po Moskvě, Ankaře a Teheránu, aby za každou cenu hledaly řešení, které by ochránilo životy civilistů.

Nejnovější bombardování v severozápadní provincii Idlib, která je poslední větší baštou odpůrců syrské vlády, je podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) nejrozsáhlejší od srpna. Tehdy vládní vojska zahájila nálety v jižní části provincie. Aktuální útoky vede syrská armáda spolu s Ruskem.

Kvůli situaci v syrském Idlíbu jednali v Teheránu prezidenti Íránu, Ruska a Turecka. Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana by útok na poslední větší baštu rebelů způsobil masakr a další uprchlickou vlnu. Íránský prezident Hasan Rouhání ovšem zdůraznil, že boje budou pokračovat, dokud nebudou radikálové poraženi. Šéf Kremlu Vladimir Putin dal pak najevo, že Damašek má právo dobýt celou zemi zpět.

Existuje „hodně důkazů“, že se syrské vládní síly připravují na chemický útok v Idlíbu. Tvrdí to nový americký vyslanec v Sýrii, podle něhož by ofenziva v poslední větší oblasti ovládané povstalci byla „bezohlednou eskalací“. USA varují, že odpověď na takový útok by byla rychlá a odpovídající. Podle OSN hrozí v Idlíbu humanitární katastrofa. O situaci bude jednat Rada bezpečnosti a nezávisle ji řešili také ruský, íránský a turecký prezident v Teheránu.

Bombardování syrské provincie Idlíb by znamenalo masakr. V noci na středu to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Zároveň věří, že nadcházející summit, na němž se v pátek v Teheránu sejde se svým íránským protějškem Hasanem Rouháním a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, přinese pozitivní výsledky. V pátek bude současně z iniciativy USA o situaci kolem Idlíbu jednat Rada bezpečnosti OSN.

Rusko podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) po 22denní přestávce začalo opět bombardovat syrskou provincii Idlíb. Tu ovládají odpůrci vlády syrského prezidenta Bašára Asada. Už několik týdnů se spekuluje, že se syrská armáda chystá s ruskou vzdušnou podporou k ofenzivě v Idlíbu. Podle zvláštního zmocněnce OSN pro Sýrii Staffane de Mistury by syrské útoky měly začít „kolem 10. září“. Turecko v reakci na plánovanou ofenzivu posílilo vojenskou techniku na hranici se Sýrií.

Americký prezident Donald Trump na Twitteru varoval syrského prezidenta Bašára Asada, aby nerozvážně neútočil na provincii Idlíb. Asadovi spojenci Rusko a Írán by účastí na ofenzivě do oblasti na severozápadě Sýrie podle šéfa Bílého domu udělali vážnou humanitární chybu. Syrský režim s podporou spojenců podle zpráv z posledních dní chystá rozhodující útok na Idlíb, který mají v rukou radikální skupiny a oponenti Damašku.

Rusko tvrdí, že Západ připravuje nový úder na Sýrii. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová konkrétně varovala před zinscenovaným chemickým útokem. „Potenciální agrese Západu proti Sýrii“ by podle ní zasadila ránu jak mírovému řešení, tak i „globální stabilitě“. Agentura Reuters v uplynulých dnech informovala o červnové schůzce americké delegace v Damašku. Diplomacie USA ale existenci této schůzky popírá.

Dobrovolní záchranáři z Bílých přileb museli prchnout na klidnější sever Sýrie před možným pronásledováním ze strany režimu prezidenta Bašára Asada, jenž je řadí k teroristům. Skupinu ostře kritizuje také Rusko. Síly, které se navzdory reálným i mediálním útokům dosud snažily mírnit útrapy syrské války, tak nyní pomáhají jinak – třeba při autonehodách nebo výsadbě zeleně.

Česko vyjednalo v Sýrii propuštění dvou uvězněných humanitárních pracovníků. Jeden z nich má německé občanství, občanství druhé osoby nebylo na přání zastupitelského úřadu oznámeno. Dvojici doprovodil z Damašku do Prahy ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD). Jednání o propuštění obou humanitárních pracovníků podle něj trvala několik týdnů.

Při sérii útoků v jihosyrském městě Suvajda a v okolních vesnicích zemřelo přes 200 lidí. S odkazem na sdělení místních zdravotníků o tom informovaly agentury AP a Reuters. Podle informací exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která dění v zemi dlouhodobě monitoruje, při útocích zahynulo 183 civilistů a příslušníků místních milic.

Izraelská armáda v noci na neděli evakuovala ze Sýrie tamní záchranáře a převezla je do Jordánska. Šlo celkem o 422 příslušníků Bílých přileb a jejich rodiny, píše agentura Reuters s odkazem na vládní zdroj. Jde o první podobnou intervenci Izraele v syrské válce, píše agentura AP. Syrský režim tyto záchranáře řadí k opozici, protože působili v oblastech ovládaných oponenty vlády.

Syrská armáda vjela do města Dará a vztyčila tam státní vlajku Asadova režimu. Armáda se spojenci o město, ve kterém v roce 2011 začaly syrské protivládní protesty, bojovala několik týdnů. Dosud ovládali město i stejnojmennou provincii povstalci. Ve čtvrtek do města vjela ruská vojenská delegace a začala vyjednávat s rebely o jeho předání.