Válka v Sýrii strana 4 z 5

Novinkou uplynulého roku není trvání autokratických režimů, ale narůstající opozice vůči nim, na níž se podílí občanská společnost a lidová hnutí. Uvádí to organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) ve své výroční zprávě, kterou zveřejnila v Berlíně.

Syrští Kurdové nesouhlasí s tím, aby byla na severu Sýrie, tedy na území obývaném hlavně Kurdy, zřízena bezpečnostní zóna zajišťovaná Tureckem. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý uvedl, že zřízení takové zóny navrhl americký prezident Donald Trump. Má být až 30 kilometrů široká a zřídit ji má Turecko. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že Moskva s návrhem nesouhlasí. Z města Manbidž u turecké hranice mezitím exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) ohlásila útok u mezinárodně obsazené hlídky. Na místě je nejméně 14 mrtvých.

Turecko bude hospodářsky zničeno, pokud zaútočí na kurdské jednotky v severní Sýrii. Ankaru tak na Twitteru varoval americký prezident Donald Trump. Zároveň však Kurdové podle něj nemají Turecko provokovat. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu v reakci na Trumpovo prohlášení uvedl, že Spojené státy vyhrožováním ničeho nedosáhnou. Dodal, že strategičtí partneři by neměli komunikovat přes sociální sítě.

Spojené státy začaly stahovat své vojenské jednotky ze Sýrie. Agentuře AP to potvrdil mluvčí mezinárodní koalice vedené USA bojující v regionu proti teroristické organizaci Islámský stát (IS). Záměr zahájit stahování vojáků ze Sýrie oznámil překvapivě minulý měsíc americký prezident Donald Trump.

Žluté vesty se jako symbol sociálního hnutí šíří za hranice Francie. V prosinci si je oblékli demonstranti hned v několika zemích Blízkého východu, když protestovali za zlepšení životní úrovně. Osm let od arabského jara pocítili obyvatelé regionu dopady úsporných opatření včetně zdražování a vysoké nezaměstnanosti. Střední třída chudne a někteří si stěžují, že se mají hůř než před pádem režimů v roce 2011. Protesty se v nedávné době konaly v Tunisku, Libanonu, Iráku, Jordánsku, Alžírsku, Maroku, Libyi a Súdánu. Egypt už v obavách z nové revoluce zakázal prodej žlutých vest. Podle expertů ale arabské jaro 2.0 zatím nejspíš nehrozí.

Podmínkou pro stažení americké armády ze Sýrie je poražení zbytků teroristické organizace Islámský stát (IS). Oznámil to poradce Bílého domu pro národní bezpečnost John Bolton. Během návštěvy Izraele také zdůraznil, že Turecko musí poskytnout záruky k ochraně Kurdů. Podle agentury AP Boltonova slova vůbec poprvé veřejně potvrzují, že proces stažení americké armády z oblasti zpomaluje.

Americký prezident Donald Trump je připraven „zpomalit“ stahování amerických vojáků ze Sýrie, aby dosáhl konečné porážky teroristické organizace Islámský stát (IS). Po setkání s prezidentem to řekl vlivný republikánský senátor Lindsey Graham.

Syrský prezident Bašár Asad povolil iráckým silám útočit na cíle teroristické organizace Islámský stát (IS) na syrském území, aniž by musely čekat na svolení úřadů v Damašku. Rozhodnutí je potvrzením blízkých vztahů mezi sousedními arabskými státy. Islámský stát svého času kontroloval značné části obou zemí, kde v roce 2014 vyhlásil svůj chalífát.

Moskva a Ankara se domluvily na koordinaci mezi vojenskými zástupci v Sýrii po stažení sil USA. Uvedl to šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov po schůzce v Moskvě, které se kromě něj zúčastnil ruský ministr obrany Sergej Šojgu a jejich turečtí kolegové Mevlüt Çavuşoglu a Hulusi Akar.

Syrská armáda uvedla, že vstoupila do města Manbidž na severu země. Podle místních médií se na tom dohodla s kurdskými milicemi. Ty předtím vyzvaly vládu prezidenta Bašára Asada, aby převzala kontrolu nad územím na severu Sýrie. Chtějí, aby zamezila turecké invazi v regionu, v němž dosud působí i americké jednotky. Ty by se ale měly podle nedávného oznámení USA stáhnout.

Americký prezident Donald Trump s manželkou Melanií nečekaně přiletěli do Iráku, aby poděkovali americkým vojákům, kteří tam slouží. Informovaly o tom světové agentury. Během návštěvy Trump znovu obhajoval své rozhodnutí o stažení amerických vojáků ze Sýrie.

Izraelské bojové letouny podle syrských státních médií vypálily rakety na cíle poblíž Damašku. Většinu střel prý zneškodnila syrská protivzdušná obrana, tři syrští vojáci údajně utrpěli zranění. Rusko incident označilo za závažné narušení syrské suverenity. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu izraelskou armádu pochválil a poznamenal, že nedopustí, aby měl Írán stálé vojenské zastoupení v Sýrii.

Rozkaz ke stažení amerických sil ze Sýrie byl již podepsán. Potvrdil to mluvčí Pentagonu, oznámila agentura AFP. Rozkaz podle zdrojů americké televize CNN podepsal odcházející ministr obrany James Mattis a stanoví, jak, kdy a odkud se Američané budou stahovat, ale zdroje se zdržely podrobností. Turecko mezitím posílá další vojáky a zbraně k syrské hranici. Podle tureckých médií se tak připravuje na možnou ofenzivu po stažení vojáků USA ze Sýrie.

Prezident Spojených států Donald Trump a jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan se dohodli na koordinaci aktivit v souvislosti s odchodem amerických vojenských jednotek ze Sýrie. Po telefonickém rozhovoru obou státníků o tom informoval úřad tureckého prezidenta. K Trumpovu oznámení stáhnout se ze Sýrie se vyjádřil i francouzský prezident Emmanuel Macron, který dal nad rozhodnutím najevo nelibost.

Uplynulý rok byl na Blízkém východě opět dramatický. Vášně budil svými kroky i americký prezident Donald Trump, který na jaře udeřil na syrský režim, aby v prosinci oznámil, že ze země stahuje vojáky. Palestinské protesty pak posílilo jeho rozhodnutí o přesunu ambasády do Jeruzaléma. Šéf Bílého domu se také rozhodl přiškrtit režim v Teheránu, když vypověděl klíčovou jadernou dohodu a obnovil protiíránské sankce. Saúdskou Arábii naopak po vraždě novináře Džamála Chášakdžího slíbil podržet – a to i v případě, že se prokáže vina Rijádu.

Trumpovo rozhodnutí o stažení vojáků ze Sýrie zaskočilo spojence USA i Rusko. Země chtějí od Washingtonu více informací, Moskva varuje před chaosem. Odchod Američanů udělal čáru přes rozpočet Kurdům, kteří mají obavy z turecké ofenzivy i syrského režimu a žádají Francii o vojenskou pomoc. Šéf Bílého domu zřejmě zhatil jejich plány na autonomii. Američané dosud bojovali spolu s Kurdy proti radikálům z Islámského státu (IS).

Francie bude i nadále vojensky působit v Sýrii. Oznámila to ministryně pro evropské záležitosti Nathalie Loiseauová, která reagovala na středeční oznámení o stažení amerických sil. Francouzská ministryně obrany Florence Parlyová na Twitteru uvedla, že Islámský stát (IS) byl v Sýrii oslaben, ale stále tam je. Podle Londýna nebyl Islámský stát zdaleka poražen. Arabsko-syrská koalice (SDF), kterou v Sýrii USA dosud podporovaly, se domnívá, že odchodem Američanů vznikne na východě vakuum, kterého IS využije. Stažení amerických jednotek ze Sýrie dopadne nejhůř na tamní Kurdy.

Ruský prezident Vladimir Putin s koncem roku opět předstoupil před domácí a zahraniční novináře. V úvodu téměř čtyřhodinové bilanční tiskové konference tradičně zdůraznil úspěšné výsledky ruské ekonomiky. V otázkách novinářů přišla řeč na riziko jaderné války, aktivity ruských žoldnéřů, válku v Sýrii nebo incident v Kerčském průlivu. Ukrajinci podle Putina počítali s tím, že někdo z jejich vojáků během „provokace“ v Azovském moři padne. Na dotaz novináře, který všechny Rusy označil za děti KGB a zmínil nostalgii po socialismu, Putin odpověděl, že socialismus už v zemi obnovit nepůjde.

USA zahájily proces stahování svých jednotek ze Sýrie, v boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS) budou ale pokračovat. Informoval o tom Pentagon i Bílý dům. Bližší informace o stahování ze Sýrie ale ministerstvo obrany s ohledem na bezpečnost nesdělilo. Někteří američtí senátoři označili stažení ze Sýrie v tuto chvíli za velkou chybu, která poškodí roli USA v regionu. Podle ruského ministerstva zahraničí tento krok naopak přispěje k urovnání syrské krize.

Nová turecká ofenziva proti kurdským milicím YPG na severu Sýrie, kterou ve středu avizoval turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, by byla nepřijatelná. Uvedlo to americké ministerstvo obrany. Milice na severu Sýrie bojují spolu s americkými jednotkami proti radikálům z organizace Islámský stát (IS).

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ohlásil novou ofenzivu proti kurdským milicím YPG na severu Sýrie. Začít by podle něj měla během několika dnů. Milice v oblasti bojují spolu s americkými jednotkami proti radikálům z organizace Islámský stát (IS). Podle agentury Reuters tento krok dále zkomplikuje vztahy Ankary s USA a jejich společné působení na severu Sýrie.

Spojené státy a Velká Británie obvinily syrskou vládu a jejího spojence Rusko, že minulý měsíc falešně nařkly povstalecké bojovníky z chemického útoku na město Aleppo (Halab). Podle amerického ministerstva zahraničí bylo cílem Damašku „poškodit důvěru“ v příměří v sousední provincii Idlib, která je poslední baštou opozice.

Desítky civilistů musely v sobotu v syrském městě Aleppo (Halab) vyhledat lékařskou pomoc po údajném útoku jedovatým plynem, z něhož syrská státní média viní povstalce. Syrští rebelové takové obvinění odmítli s tím, že opozice chemické zbraně nevlastní, napsala agentura AP.  Syrské ministerstvo zahraniční podle agentury Reuters vyzvalo Radu bezpečnosti OSN, aby útok odsoudila a potrestala.

Organizace válečných veteránů v Rusku chtějí požádat Mezinárodní trestní soud v Haagu, aby prošetřil soukromé ruské vojenské společnosti. Ty působí v Sýrii, v Africe anebo na Ukrajině. Veteráni chtějí pohnat k odpovědnosti ruský stát, který aktivity soukromých armád trpí. Zákony jejich činnost nijak neupravují, veteráni je rovnou chtějí zakázat.