Trumpovo rozhodnutí o stažení vojáků ze Sýrie zaskočilo spojence USA i Rusko. Země chtějí od Washingtonu více informací, Moskva varuje před chaosem. Odchod Američanů udělal čáru přes rozpočet Kurdům, kteří mají obavy z turecké ofenzivy i syrského režimu a žádají Francii o vojenskou pomoc. Šéf Bílého domu zřejmě zhatil jejich plány na autonomii. Američané dosud bojovali spolu s Kurdy proti radikálům z Islámského státu (IS).
Trump chce ze Sýrie stáhnout asi dva tisíce vojáků, protože podle jeho názoru byli radikálové poraženi. Kurdové se ale obávají, že po odchodu Američanů ztratí kontrolu nad dopadenými členy IS. „Nebudeme schopni je zadržovat v dané lokalitě,“ varovala Ilhám Ahmadová z politického oddělení arabsko-kurdské koalice (SDF).
Turecká ofenziva začne „v příštích měsících“
Podle Ahmadové koalice nebude schopná udržet frontové linie s IS v provincii Dajr az-Zaur, protože bude nucená se přesunout k turecké hranici v očekávání plánovaného tureckého útoku. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan mezitím ohlásil, že ofenziva začne v příštích měsících a dotkne se IS i kurdských milic, které Ankara považuje za teroristy.
Radikálové z IS v pátek udeřili na pozice koalice v Hadžínu. „IS zahájil velký útok, odehrávají se těžké boje. Naše jednotky zatím osvobodily jenom 35 procent Hadžínu,“ sdělil šéf mediálního oddělení SDF Mustafá Balí.
Trumpovo rozhodnutí zaskočilo spojence USA. V mezinárodní koalici je také Německo, které oznámilo, že bude nadále proti IS bojovat. Ministryně obrany Ursula von der Leyenová žádá, aby USA pozici vyjasnily vzhledem ke své „odpovědnosti v soustavě globální bezpečnosti“.
V Sýrii zůstane i francouzská armáda. Ministryně obrany Florence Parlyová považuje Trumpovo rozhodnutí za „velmi vážnou věc“. „Nemáme žádné tajné informace, které by svědčily o zničení územního chalífátu Islámského státu. Je to (stažení) krajně závažné rozhodnutí a my se domníváme, že věc (boj proti IS) je třeba dokončit,“ sdělila rozhlasové stanici RTL.
Putinův mluvčí varuje před chaosem
S Trumpovým krokem si neví rady ani Rusko. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že chaotická a nepředvídatelná rozhodnutí vyvolávají neklid v mezinárodních záležitostech. Moskva podle něj potřebuje k plánovanému americkému stažení ze Sýrie víc informací. Ministr zahraničí Sergej Lavrov už ale prohlásil, že jde o krok správným směrem, píše Interfax.
Trumpovo rozhodnutí přitom zaskočilo i samotné americké vojáky v Sýrii, řekl izraelskému listu Haarec představitel syrské kurdské Sjednocené demokratické strany (PYD), která prostřednictvím svých milicí kontroluje sever Sýrie. „Mezi americkými vojáky a kurdskými bojovníky byly dosud výborné vztahy, v boji proti terorismu Islámského státu byli jednotní. Netuším, kdy začne stahování, právě před dvěma dny dorazila mezinárodní pomoc na boj proti IS,“ sdělil tento zdroj.
Obyvatelé Kurdy obývané části Sýrie prožívají velké obavy. Novinář Akíd z města Hasaká řekl, že Kurdy teď čeká buď návrat pod kontrolu syrské vlády, nebo boj s tureckou armádou. Obě možnosti jsou podle něj stejně špatné. „Ať to bude jakkoli, čelíme nebezpečí. Lidé jsou vystrašení k smrti,“ řekl Akíd.
Domy Kurdů obsadili v Turky dobytém Afrínu Arabové
Kurdové z Hasaky s obavami hledí na vývoj v pohraniční oblasti Afrín, kterou Turecko v březnu vybojovalo na Kurdech s pomocí několika povstaleckých skupin. Do domů uvolněných po útěku kurdských rodin se nastěhovali Arabové prchající z jiných částí Sýrie. Kromě této demografické změny čelí obyvatelstvo bojovníkům skupin, za nimiž stojí Turecko. Tito lidé plení domy civilistů a ponižují je na silničních hlídkách. Zatýkají všechny, kdo nový pořádek kritizují.
Stejně děsí místní obyvatele návrat syrského režimu. Před civilní válkou prováděl Damašek v pohraničí etnické čistky v podobě zabavování pozemků a upírání syrských dokladů totožnosti Kurdům. „Odebrali Kurdům občanství, zakázali náš jazyk ve školách a vnutili nám ideologii vládní strany Baas,“ řekl kurdský novinář z města Ámúdá.
Syrská armáda se z kurdského regionu stáhla v roce 2012, když syrští povstalci obsadili Aleppo. Damašek tehdy předal kontrolu kurdským milicím YPG a začal s pomocí Kurdů doplňovat řídnoucí armádu. Po zbytek války panoval mezi režimem a PYD křehký mír.
Rána pro kurdskou autonomii
Letos v červenci, kdy začalo být jasné, že Trump připravuje stažení, se PYD pokoušela s režimem prezidenta Bašára Asada vyjednat ústupky výměnou za částečný návrat centrální moci do oblastí, jež jsou nyní pod kontrolou PYD. Jednání ale nebyla úspěšná, Damašek trval na návratu do předválečného stavu a odmítl poskytnout jakoukoli záruku kurdské autonomie.
Podle novináře z Ámúdy se bude PYD snažit vyjednávat znovu, jenom aby zabránila vstupu Turecka, a to i za cenu, že se bude muset vzdát „snu o autonomii“. To potvrdil také zdroj z PYD, podle nějž je pro syrské Kurdy největším nebezpečím Turecko a jeho arabští spojenci, které tento zdroj označuje za islámské radikály.
Trumpovo rozhodnutí je tak fatální ranou pro PYD i její snahu získat i minimální ústupky ze strany Asadova režimu.
