Válka v Sýrii strana 3 z 5

Nejméně čtyřicet radikálů přišlo o život při náletu v provincii Idlib na severozápadě Sýrie. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na exilovou Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR), která získává zprávy od svých informátorů v Sýrii. Útok, který provedla americká armáda, se odehrál nedlouho poté, co bylo v oblasti vyhlášeno příměří. Oběťmi jsou vysoce postavení velitelé místních džihádistických skupin.

Na jihu Bejrútu v neděli spadly dva drony, jeden z nich vybuchl a poškodil mediální centrum radikálního hnutí Hizballáh. Několik lidí údajně utrpělo lehká zranění. Libanonský premiér Saad Harírí považuje incident za útok Izraele na svrchovanost země. Židovský stát mezitím přiznal, že letouny izraelské armády v sobotu udeřily u syrského Damašku na íránské síly. Íránci se údajně chystali vypustit ozbrojené bezpilotní letouny na cíle v Izraeli.

Syrští rebelové včetně náboženských radikálů se stáhli z města Chán Šajchún v severozápadní provincii Idlíb. Reagovali tak na intenzivní bombardování a nálety provládních sil. Poslední teritorium ovládané povstalci se tak postupně zmenšuje. Kvůli bojům uprchl z oblasti od dubna až milion lidí, další dva tisíce včetně stovek civilistů přišly o život.

Britský mladík Jack Letts se před pěti lety rozhodl odjet do Sýrie a stát se teroristou. Nyní takzvaný Džihádista Jack sedí v Sýrii v kurdském vězení, odkud vzkázal, že se chce vrátit do Británie. Londýn mu ale odebral občanství. Letts nyní žádá o pomoc Kanadu, ta však s odpovědí váhá.

V Německu se připravují na vůbec první soudní proces kvůli mučení a vraždám tisíců vězňů režimu syrského prezidenta Bašára Asada. Zatčeni byli dva bývalí vysoce postavení důstojníci syrské tajné služby, v nichž několik uprchlíků poznalo své věznitele. Podle syrské opozice mučení v žalářích režimu nepřežilo na 14 tisíc lidí.

Turecko zahájí na severu Sýrie operaci východně od řeky Eufrat. Oznámil to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který ale neuvedl, kdy operace začne. Ankara už na severu Sýrie má své vojáky několik let, zatím ale jen západně od Eufratu. Cílem její operace je vytlačit od jižní turecké hranice kurdské povstalce, které Turci označují za hrozbu pro svou bezpečnost. Americký ministr obrany Mark Esper uvedl, že plánovaná operace je nepřijatelná.

Úřady v Istanbulu nastavují přísnější pravidla vůči běžencům ze Sýrie. Těm, kteří se zaregistrovali mimo město, daly lhůtu do půlky srpna na jeho opuštění. Podle lidskoprávních organizací a aktivistů Turecko dokonce deportovalo některé Syřany zpět do válkou zmítané země. Vláda v Ankaře to popírá.

Režim syrského prezidenta Bašára Asada sice oslavil výhru nad Islámským státem, dál však vede krvavý boj proti odpůrcům v povstaleckých regionech. Na severozápadě země kolem Idlibu nálety vládních sil na údajné pozice rebelů zabily v posledních dnech desítky civilistů včetně dětí. OSN varuje před humanitární katastrofou; v oblasti je stále kolem tří milionů lidí.

Syrský Idlib je poslední oblastí rebelie vůči režimu prezidenta Bašára Asada. Naráží zde na sebe regionální hráči i světové mocnosti. Syrská armáda podporovaná Ruskem je v Idlibu stále aktivnější. Příměří, které loni v září uzavřely Ankara s Moskvou s cílem ochránit civilisty před útoky vládních vojsk, je tak v ohrožení.

Českem dál rezonuje debata o možném přijetí syrských sirotků. Podle senátora Václava Hampla (nestr. za KDU-ČSL a SZ) je fikce domnívat se, že se děti budou moci v nejbližší době vrátit do Sýrie. České rodiny by se mohly o sirotky starat formou pěstounské péče, míní Hampl. Poslanec Jiří Kobza (SPD) naopak v pořadu Události, komentáře varoval před vytržením uprchlíků z jejich přirozeného prostředí. Podle Kobzy by to Sýrie mohla považovat za únos.

Prezident Miloš Zeman označil Turecko za faktického spojence teroristické organizace Islámský stát. Ankara se podle něj podílela na zásobování radikálů. Řekl to při setkání s obyvateli Vintířova na Sokolovsku, kam přijel na začátek své návštěvy Karlovarského kraje. Podpořil také decentralizaci Ukrajiny.

Zmrazení konfliktu v Sýrii a pouhá příměří nemohou nahradit trvalé řešení dlouholeté krize v zemi a vytvořit podmínky pro dobrovolný návrat milionů syrských uprchlíků. Na rozsáhlé bruselské konferenci k Sýrii na to upozornila šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. Trvalý mír v zemi podle ní může přinést jen dohoda všech stran konfliktu zprostředkovaná OSN, která bude respektovat celé spektrum tamní společnosti.

V Sýrii zemřel několikatýdenní syn džihádistky Šamimy Begumové, která se provdala za bojovníka Islámského státu (IS). Případ rodilé Britky se stal známým poté, co požádala Londýn o návrat právě kvůli zhoršujícímu se zdraví svého syna. Úřady to ale odmítly a bývalé příslušnici IS odebraly občanství. Britský ministr vnitra Sajid Javid teď čelí kritice ze strany známých Begumové i opozičních labouristů. Dítě mělo britské občanství.

Premiér Andrej Babiš (ANO) před odletem do Spojených států potvrdil, že má na programu návštěvu americké Ústřední zpravodajské služby (CIA), kam dostal pozvání. Mluvit zde chce o mezinárodním terorismu. Server Aktuálně.cz uvedl, že Babiš navštíví ústředí CIA v Langley ve Virginii ve středu a jednat bude s ředitelkou Ginou Haspelovou.

Členové skupiny Bellingcat odhalili třetího agenta ruské vojenské rozvědky GRU, který byl zapojený do otravy Sergeje Skripala, a přinesli důkazy, že se ve válce v Sýrii používají chemické zbraně. Hodiny tráví studiem satelitních map, veřejně dostupných databází nebo fotografií na sociálních sítích, nejsou ale ani profesionální novináři ani vyšetřovatelé. Co jsou nadšení investigativci zač? Newsroom ČT24 mluvil se členem skupiny i jejich spolupracovníky z Česka.

Z Moskvy vyjel zvláštní vlak s vojenskými trofejemi ze Sýrie, které tam Rusové získali v bojích po boku vládních jednotek Bašára Asada. Za dva a půl měsíce objede desítky ruských měst. Akce načasovaná na Den obránců vlasti má za cíl mimo jiné získat pro armádu nové lidi.

Spojené státy po stažení svých vojsk ze Sýrie ponechají v zemi na určitou dobu „malou mírovou skupinu“ asi čtyř set vojáků. Prezident Donald Trump loni v prosinci nařídil stažení dvou tisíc amerických vojáků ze Sýrie po likvidaci posledních zbytků islamistických jednotek.

Francie teď nebude reagovat na výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby převzala zpět stovky islamistických bojovníků, které Spojené státy zadržely v Sýrii. Uvedla to ministryně spravedlnosti Nicole Belloubetová s tím, že Francie postupuje „případ od případu“. Německý ministr zahraničí Heiko Maas řekl, že Trumpův požadavek je obtížně uskutečnitelný.

Více než tisícovku civilistů zadržují bojovníci Islámského státu (IS) ve své poslední baště na východě Sýrie a brání jim, aby odešli. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na zástupce arabsko-kurdské koalice SDF podporované Spojenými státy.

Americký prezident Donald Trump v noci na neděli vyzval evropské spojence, aby si „vzali zpět“ přes osm set islamistů, které Američané zadrželi v Sýrii, a aby je postavili před soud. Jinak prý je Spojené státy propustí. Prezident na Twitteru napsal, že „chalífát stojí před zánikem“.

Na východě Sýrie pokračují těžké boje při obléhání poslední bašty teroristické organizace Islámský stát (IS). Arabsko-kurdské koalici SDF, která zahájila ofenzivu v sobotu, vzdoruje poblíž hranice s Irákem asi 500 radikálů. Koalice zatím získala 41 postů dosud obsazených radikály, ale narazila na protiútok. V obklíčeném městečku Baghúz Faukání mohou být podle reportéra stanice CNN i stovky civilistů.

Arabsko-kurdská koalice bojující v Sýrii ohlásila, že zahajuje konečnou bitvu proti zbylým bojovníkům teroristické organizace Islámský stát (IS). Evakuovat se stačilo 20 tisíc civilistů, oznámila agentura Reuters. Podle dosavadních zpráv jsou poslední oddíly islamistů ve východní Sýrii poblíž irácké hranice.

Česká vláda by mohla v Sýrii postavit pro místní děti multifunkční centrum. Premiér Andrej Babiš o projektu jednal se syrskou stranou, organizací Červený půlměsíc. Téma Českem rezonovalo v loňském roce, kdy europoslankyně Michaela Šojdrová vyzvala předsedu vlády k přijetí padesáti sirotků. Babiš to odmítl s tím, že dětem by se mělo pomoct v zemi jejich původu.

Do Francie se během několika týdnů vrátí desítky radikálů, kteří byli zajati v Sýrii. Právě Francouzi tvoří největší skupinu zahraničních bojovníků původem z Evropy. Jejich návrat výrazně zvyšuje bezpečnostní hrozby v zemi i na kontinentu, varují experti. Hrozbu představují i „nevěsty džihádistů“, které strávily roky v samozvaném chalífátu Islámského státu (IS). Francouzská vláda proto s jejich repatriací nespěchá.