Syrský Idlib je poslední oblastí rebelie vůči režimu prezidenta Bašára Asada. Naráží zde na sebe regionální hráči i světové mocnosti. Syrská armáda podporovaná Ruskem je v Idlibu stále aktivnější. Příměří, které loni v září uzavřely Ankara s Moskvou s cílem ochránit civilisty před útoky vládních vojsk, je tak v ohrožení.
Sýrie je v devátém roce války a zažívá nejtěžší střety od loňského léta. Vládní letectvo opět shazuje na obydlené oblasti zakázané barelové bomby. Z oblastí bojů uteklo od konce dubna přes 150 tisíc lidí. „Situace není dobrá. Stále nás bombardují,“ říká jeden z místních obyvatel.
Podle OSN se terčem posledních útoků stala i řada civilních a zdravotnických zařízení. „Podle zpráv z místa bylo od konce dubna zasaženo osmnáct zdravotnických zařízení. Postiženo bylo také nejméně sedmnáct škol a tři uprchlické tábory,“ potvrdil mluvčí generálního tajemníka OSN Farhan Haq.
Režim v Damašku se s ruskou pomocí v zádech snaží prorazit do poslední významné oblasti, kterou nekontroluje. Většinu regionu na severovýchodě Sýrie ovládá radikální organizace Haját Tahrír aš-Šám vzešlá z al-Káidy. Území získala na úkor dalších povstalců, včetně těch podporovaných Tureckem.
Erdogan vyčetl Putinovi útoky syrské armády
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan si už kvůli eskalaci bojů stěžoval u ruského protějšku Vladimira Putina. Útoky syrské armády podle něj sabotují spolupráci Ankary a Moskvy. Erdogan také zdůraznil, že syrské výpady proti civilistům, školám a nemocnicím v Idlibu nemohou být považovány za boj proti terorismu.
Rusko-turecká dohoda o příměří, která loni na podzim zažehnala chystanou ofenzivu syrských vládních vojsk, předpokládá respektování demilitarizovaného pásma, které má od sebe oddělit jednotky syrské armády a povstalecké oddíly.
Ruský prezident letos v dubnu rozsáhlou ofenzivu v Idlibu nevyloučil, s ohledem na „humanitární faktor“ prý ale nemá smysl. V oblasti žijí tři miliony lidí a tažení Asadových vojsk podporovaných Ruskem by podle OSN mohlo způsobit humanitární katastrofu.
