Možná až stovky tisíc syrských rodin každý den přemýšlejí, co se během války stalo s jejich blízkými, kteří zmizeli. Pohřešují se jak odpůrci režimu, tak i stoupenci prezidenta Bašára Asada. Jedním z nich je poslanec Ijád Sulejman. Zmizel, když v březnu 2013 mířil do neklidné Palmýry. Cestou domů ho zajali ozbrojenci fronty an-Nusra.
V krvavé syrské válce zmizely desítky tisíc lidí. Marně pátrá i rodina pohřešovaného poslance
Suzan Sulejmanová se snažila svého manžela zachránit v době, kdy byla těhotná s nejmladším synem. „Kontaktovali jsme únosce, chtěli jsme vědět, jaké mají požadavky. Po dvaceti dnech se ukázalo, že chtějí výkupné, snažili jsme se tu částku sehnat,“ vzpomíná.
Místo předávky past
Sulejmanovi jsou stejně jako syrský prezident alávité. Teroristická organizace rodině posílala jména bojovníků zadržených armádou, za které chtěla poslance vyměnit. Nepomohly ale ani kontakty na ministry. „Jeden z nich nám řekl, že Iyad je jako jeho vlastní syn. Dělal vše pro to, aby nám pomohl. Byl ve vládě vysoce postavený. Ale stejně to k ničemu nevedlo,“ konstatovala Syřanka.
Sulejmanovi se zařadili mezi desetitisíce rodin, které v Sýrii někoho pohřešují. Obětí občanské války je podle OSN už skoro půl milionu. Víc než pět a půl milionu dalších Syřanů opustilo zemi, přes šest milionů je vnitřně vysídlených.
„Čísla (pohřešovaných) je nesmírně obtížné vůbec jen odhadovat v prostředí, jako je Sýrie, protože konflikt stále pokračuje. Zdokumentovali jsme až dvacet tisíc případů. Neznamená to ale nic, protože mnoho rodin nás ani kontaktovat nemůže,“ podotkl koordinátor ochrany z Mezinárodního výboru Červeného kříže Laurent Saugy.
S každým novým ukončením bojů či přesunem fronty si příbuzní dělají naděje, většinou ale marně. Sulejmanova rodina už šestý rok kontaktuje všechny zajatce propuštěné islamisty i protivládními povstalci. „Já i děti žijeme v naději, že se možná už dnes vrátí, nebo třeba zítra,“ prohlásila manželka zmizelého poslance.
Nová databáze
Syrské úřady začaly vloni vydávat úmrtní listy tisíců odpůrců režimu. Budují také databázi obětí z masových hrobů.
„Pokud se nikdo nepřihlásí a pokud jde o tělo bez hlavy, bez oblečení a bez identifikace, odebereme vzorky DNA a odešleme do Damašku. Dalším krokem po pořízení snímku je uložení do hrobu, který nese stejné číslo jako fotografie,“ vysvětluje Zaher Hajo ze Syrského generálního úřadu forenzní medicíny.
Vládní vojska v Sýrii teď stojí před poslední povstaleckou enklávou – Idlíbem. Ten má za sebou dlouhé bombardování a nálety. Osmého srpna armáda zahájila pozemní ofenzivu, při níž získala část měst a vesnic, jež předtím kontrolovali radikálové. Nejdůležitější z nich je Chán Šajchún, ležící na důležité trase mezi Aleppem a Damaškem.
Boje ale vyvolávají humanitární katastrofu – od dubna kvůli nim domovy opustilo až 400 tisíc civilistů. Asadův režim navíc v oblasti dál zvyšuje vojenský tlak.