Turecko zahájí na severu Sýrie operaci východně od řeky Eufrat. Oznámil to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který ale neuvedl, kdy operace začne. Ankara už na severu Sýrie má své vojáky několik let, zatím ale jen západně od Eufratu. Cílem její operace je vytlačit od jižní turecké hranice kurdské povstalce, které Turci označují za hrozbu pro svou bezpečnost. Americký ministr obrany Mark Esper uvedl, že plánovaná operace je nepřijatelná.
„Jakákoli jejich jednostranná akce by byla nepřijatelná,“ řekl Esper doslova. „Snažíme se předejít takové jednostranné akci, která by znovu narušila společné zájmy, které mají USA, Turecko a SDF ohledně severní Sýrie,“ dodal americký ministr obrany.
SDF je arabsko-kurdská koalice, která v Sýrii bojovala s podporou mezinárodní koalice pod velením USA proti teroristické organizaci Islámský stát (IS). Součástí SDF byly i kurdské milice YPG, které k porážce IS výrazně přispěly.
YPG Ankara považuje za teroristy, protože jsou podle ní napojeny na kurdskou organizaci PKK, která zejména na jihohovýchodě Turecka bojuje už téměř čtyři desítky let za práva i autonomii Kurdů.
Turecko chce vlastní bezpečnostní zónu
Ankara má své vojáky na severu Sýrie už několik let, zatím ale operovala západně od řeky Eufrat. Operací východně od této řeky vyhrožuje turecký prezident už zhruba rok. V neděli prohlásil, že Turecku došla trpělivost. „Už jsme vstoupili do Afrínu, Džarábulusu, al-Bábu. Nyní vstoupíme do oblasti východně od Eufratu,“ řekl v neděli Erdogan.
Turecký prezident nespecifikoval, kdy se tak stane. V úterý dodal, že proces započatý předchozími operacemi Turecka na severu Sýrie brzy pokročí do další fáze.
Turecko chce na severu Sýrie u svých jižních hranic vytvořit asi 30 kilometrů širokou bezpečnostní zónu, která by byla pod kontrolou jeho armády. Vytvoření pásma navrhl v lednu americký prezident Donald Trump poté, co loni koncem roku, pro mnohé překvapivě, oznámil, že USA stáhne své vojáky ze Sýrie.
Trumpovo oznámení vyvolalo obavy o osud Kurdů, kteří obývají oblast na severu Sýrie. Ankara jejich milice označuje za bezpečnostní hrozbu, protože se obává nárůstu kurdského vlivu u svých hranic, na jejichž druhé straně žije početná kurdská menšina a působí PKK.
Pro Kurdy, kteří oblast na severu Sýrie obývají, by vytvoření bezpečnostní zóny znamenalo, že by přišli o území, které jejich milice vybojovaly při srážkách s teroristickou organizací Islámský stát (IS). Proti ní bojovaly společně s mezinárodní koalicí v čele s USA a výrazně pomohly k poražení IS v Sýrii.
USA navrhují menší zónu
Americko-turecká jednání o zóně na severu Sýrie se vlečou neúspěšně několik měsíců. Strany se nedokážou dohodnout na velikosti zóny (USA navrhují menší pásmo), ale hlavně na tom, kdo by ji kontroloval. Jednání nedávno navíc zkomplikoval turecký nákup ruského systému protiraketové obrany S-400, jehož první část dorazila do Turecka minulý měsíc.
Erdogan už minulý měsíc varoval, že Turecko je odhodláno zničit „teroristický koridor“ v Sýrii bez ohledu na to, jak dopadnou rozhovory se Spojenými státy o vytvoření bezpečnostní zóny. Podle agentury Anadolu pokračují v Ankaře jednání zástupců Pentagonu a turecké armády.
Ankara vyhrožuje, že pokud se s USA nedohodne, vytvoří zónu na severu Sýrie sama. Podle agentury AP je tam ale stále i několik stovek amerických vojáků, právě východně od řeky Eufrat.
