Úřady v Istanbulu nastavují přísnější pravidla vůči běžencům ze Sýrie. Těm, kteří se zaregistrovali mimo město, daly lhůtu do půlky srpna na jeho opuštění. Podle lidskoprávních organizací a aktivistů Turecko dokonce deportovalo některé Syřany zpět do válkou zmítané země. Vláda v Ankaře to popírá.
V šestnáctimilionovém Istanbulu oficiálně žije půl milionu Syřanů. Skutečný počet je ale podle některých odhadů až dvakrát vyšší. Ti, kteří zde pobývají ilegálně, mají podle představ úřadů odejít do 20. srpna do provincií, kde jsou registrováni. V opačném případě budou k přesunu donuceni.
Turecké bezpečnostní síly zintenzivnily v Istanbulu kontroly totožnosti, zejména v metru, na nádražích a ve čtvrtích, kde jsou silně zastoupeni syrští uprchlíci.
Na sociálních sítích se objevily záběry spoutaných mužů, které autobusy převážely neznámo kam. Podle aktivistů jde o Syřany, kteří uvázli v síti razií proti běžencům v Istanbulu. Navzdory mezinárodnímu právu prý minimálně stovka z nich skončila zpátky v Sýrii.
„I v minulosti docházelo k deportacím. Teď je ale větší jejich počet i odezva na ně. Dříve jsme takové policejní razie neviděli, šlo o ojedinělé záležitosti,“ upozorňuje exprezident Syrské národní rady Chalíd Hodža.
Z Istanbulu má zmizet arabština
K zátahům dochází nedlouho po násilných incidentech v Istanbulu. Jeden z nich spustila fáma o napadení turecké dívky Syřanem. Terčem útočníků se staly obchody s arabskými nápisy. „Začali házet kameny na obchod s nápisy v arabštině. Turecký soused vyběhl a křičel na ně, že vlastník je dobrý Syřan, ať toho nechají,“ popisuje jeden z konfliktů Hamúd Šuahílí, který v Istanbulu provozuje řeznictví.
Turecké úřady také chtějí změnit tvář ulic v přistěhovaleckých čtvrtích. Do konce roku mají být nápisy na obchodech minimálně ze tří čtvrtin v turečtině. „Turecká vláda se jen snaží místní populaci přesvědčit, že až přijde čas, dokáže všechny uprchlíky poslat zpět. To je ale nereálná představa,“ upozorňuje odbornice na migraci Deniz Sertová.
Turecko přijalo téměř čtyři miliony syrských uprchlíků, což je nejvíc na světě. Turecká vláda o nich původně hovořila jako o hostech, s pokračující válkou v Sýrii se ale z návštěvy stal stálý pobyt a přibývá Turků, kteří si přejí, aby hosté odešli. Nevraživost vůči Syřanům v Turecku podnítila hospodářská recese a vysoká míra nezaměstnanosti.
