Slovensko v rámci svého dobrovolného příspěvku k řešení migrace zvažuje přijetí deseti syrských sirotků. Naznačil to mluvčí slovenského ministerstva zahraničí Boris Gandel. Podobnou iniciativu v Česku ohledně přijetí padesáti syrských sirotků zahájila europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). Premiér Andrej Babiš ale upřednostňuje pomáhat dětem mimo Česko.
„Dobrovolným příspěvkem Slovenské republiky by bylo i přijetí deseti syrských sirotků. Je ovšem potřebné uvést, že v této věci teprve začínají konzultace a provádí se analýza situace, na jejímž základě vláda zaujme postoj,“ uvedl Gandel.
Plán kritizovala vládní Slovenská národní strana (SNS), která je jednou ze tří koaličních stran. Za nepochopitelnou označila skutečnost, že ministerstvo zahraničí se místo informování o finančních příspěvcích Slovenska do mezinárodního systému humanitární a rozvojové pomoci zabývá „pochybnými, nesystémovými a nemístnými úvahami o tom, kolik dětí by mohla Slovenská republika (pod záminkou humanitární pomoci) syrskému státu zcizit“.
Dodala, že v této záležitosti je třeba odmítnout perfidní politickou hru části mimovládních organizací a médií, které podle SNS zneužívají smutné osudy syrských dětí a sirotků k přenesení silných emocí do slovenské společnosti.
Bratislava se během migrační krize stala jedním z největších kritiků unijních kvót na přerozdělování migrantů, kvůli kterým také podala žalobu k soudu EU. Svůj postoj ke kvótám slovenská vláda nezměnila ani poté, co unijní soud její žalobu v této záležitosti zamítl.
Dočasné útočiště získaly na Slovensku stovky běženců
Slovensko dlouhodobě prosazuje názor, že každá země by měla sama rozhodovat o podobě svého příspěvku k řešení migrace. Po vypuknutí migrační krize v EU před třemi lety Slovensko na svém území například dočasně ubytovalo stovky migrantů, kteří žádali o azyl v sousedním Rakousku. Azyl poskytlo také 149 asyrským křesťanům z Iráku, z nichž část se mezitím vrátila do vlasti.
V Česku se o možnosti přijmout syrské sirotky rozpoutala v září bouřlivá diskuse. O plánu se hovořilo i v Poslanecké sněmovně, kde opoziční TOP 09 neprosadila usnesení, aby dolní komora požádala vládu o přijetí nejméně padesáti syrských dětí z uprchlických táborů.
K přijetí dětí vyzvala Babiše téměř polovina senátorů. Premiér dal nakonec europoslankyni Šojdrové a zástupcům neziskových organizací za úkol vybrat syrské sirotky, kteří by mohli být z uprchlických táborů přesunuti do Česka. Příliš však nevěří tomu, že takové děti najdou.
Za posledních 10 let žádalo v ČR o ochranu 85 dětí bez doprovodu
České úřady dostaly v posledních deseti letech 85 žádostí o ochranu od dětských uprchlíků, kteří dorazili do republiky bez doprovodu dospělých. Od roku 2015 se takový případ neobjevil ani jeden. Vyplývá to ze statistik ministerstva vnitra za jednotlivé měsíce a roky.
V roce 2006 žádalo v Česku o ochranu 89 dětí. Od té doby počet ubývá. Poslední žádosti byly podané v roce 2015. Tehdy dorazilo bez doprovodu 14 dětí. Ze Sýrie pocházely tři z nich. V roce 2014 obdržela ČR šest žádostí o mezinárodní ochranu od dětí a mladých do 18 let. Polovinu podali Syřané, polovinu Vietnamci.
Podle odborníků na migraci patří nezletilí uprchlíci k nejzranitelnějším skupinám a je nutné jim věnovat pozornost. Stávají se totiž často oběťmi obchodu s dětmi. Bývají nuceni ke krádežím, žebrání či prostituci. Experti připomínají, že při práci s dětskými běženci je také nutné brát ohled nejen na to, že pocházejí z jiné kultury, ale hlavně na jejich traumata. Některé děti totiž celý život prožily ve válce.
