Němci umožní deportace do Sýrie. Obavy ze zločinů převážily nad obavami z porušování lidských práv

Německo bude od příštího roku opět moci deportovat Syřany do jejich vlasti. Shodl se na tom ministr vnitra s kolegy ze spolkových zemí. S odvoláním na zdroje ze schůzky o tom informovala agentura DPA. Zákaz platil od roku 2012 vzhledem k válce a porušování lidských práv režimem Bašára Asada i povstalci kontrolujícími část území.

Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann z CSU upozornil, že změna přichází hlavně kvůli malé skupině pachatelů závažných trestných činů či lidí, které úřady považují za nebezpečné. Deportovat bude možné i podezřelé z plánování teroristického útoku. To od roku 2012 nebylo možné.

Pro možnost deportace se vyslovili ministři spolkových zemí z řad konzervativní unie CDU/CSU, jejíž členkou jsou kancléřka Angela Merkelová i ministr vnitra Horst Seehofer.

Proti se stavěli ministři z koaliční sociální demokracie (SPD). Podle jejího zástupce z Dolního Saska Borise Pistoriuse bude deportace v praxi velmi složitá, ba i nemožná. Mimo jiné proto, že Německo s režimem prezidenta Bašára Asada neudržuje diplomatické styky. Pistorius také upozornil, že z Německa nelze deportovat lidi do zemí, v nichž jim hrozí mučení či smrt.

Bavorský konzervativec Herrmann navrhl řešení: příznivce Asadova režimu deportovat na jím ovládaná území a jeho odpůrce zase do oblastí pod kontrolou Turecka či kurdských milic.

Rozložení sil v Sýrii – leden 2020
Zdroj: ČT24

Statisíce Syřanů

Ministerstvo zahraničí podle agentury DPA upozornilo, že navzdory relativnímu zklidnění bojů se ve všech částech Sýrie stále „masivně porušují lidská práva různými aktéry“. Lidé jsou tak nadále vystaveni rizikům, „která ohrožují jejich zdraví i život“.

Od počátku občanské války v Sýrii v roce 2011 do Německa uprchlo zhruba 800 tisíc Syřanů. Debatu o zrušení zákazu jejich vyhošťování v Německu rozvířil nedávný útok syrského islamistického radikála na dva turisty v Drážďanech. Dvacetiletý už dříve trestaný Syřan s nožem 4. října zabil pětapadesátiletého Němce a druhého těžce zranil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve volbách v Bangladéši podle odhadů zvítězila strana někdejší premiérky Zijáové

Bangladéšská nacionalistická strana (BNP) Taríka Rahmána, syna někdejší premiérky Bégam Chálidy Zijáové, v pátek podle odhadů médií zaznamenala drtivé vítězství ve čtvrtečních parlamentních volbách. Ty se konaly poprvé od krvavých nepokojů a pádu režimu premiérky šajch Hasíny Vadžídové ze srpna 2024. Oficiální výsledky zatím nebyly zveřejněny, místní televizní stanice ovšem hlásí jasné vedení BNP. Straně nedávno zesnulé Zijáové k vítězství už poblahopřály Spojené státy či Indie. Informovaly o tom tiskové agentury.
před 54 mminutami

Soudce zablokoval snahu Pentagonu degradovat Kellyho kvůli videovzkazu vojákům

Federální soudce Richard Leon zablokoval snahu šéfa Pentagonu Peta Hegsetha degradovat senátora Marka Kellyho z hodnosti kapitána námořnictva ve výslužbě. Hegseth se snažil Kellyho degradovat poté, co senátor s pěti dalšími zákonodárci vyzval příslušníky ozbrojených sil, aby neuposlechli dle nich nelegální rozkazy od administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Podle Leona by bylo takovéto potrestání porušením ústavy. Hegseth sdělil, že se proti rozhodnutí okamžitě odvolá.
před 1 hhodinou

USA opouštějí vědecký argument pro boj proti změně klimatu

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Revize emisních povolenek je klíčem k záchraně průmyslu, řekl Babiš na summitu EU

Jedinou věcí, která může okamžitě zachránit evropský průmysl, je revize systému emisních povolenek ETS, uvedl ve čtvrtek český premiér Andrej Babiš (ANO) opakovaně na jednodenním neformálním summitu Evropské unie. Na belgickém zámečku Alden Biesen se unijní lídři radili, jak může Evropa znovu získat svou konkurenceschopnost vůči USA a Číně v době ekonomických hrozeb a politických turbulencí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Skeletonistu kvůli helmě se zabitými Ukrajinci diskvalifikovali ze závodu na OH

Ukrajinský skeletonista Vladyslav Heraskevyč byl po sporu o helmu s fotografiemi sportovců zabitých během ruské vojenské agrese diskvalifikován z olympijského závodu. Na start chtěl jít navzdory zákazu Mezinárodního olympijského výboru (MOV). Podle výboru porušil pravidla olympijské charty, jež zakazuje politická vyjádření. Ukrajinský tým se odvolal k arbitrážnímu soudu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Američané dál hledají cesty k venezuelské ropě, těžaři ale zůstávají obezřetní

Po 25 letech navštívil Venezuelu vysoký politický představitel USA. Ministr pro energetiku Chris Wright jednal s prozatímní prezidentkou země hlavně o stavu ropného průmyslu. Právě přístup k této surovině byl pro Washington podmínkou, aby u moci mohli zůstat lidé z okruhu zadrženého a do USA odvlečeného autoritáře Nicoláse Madura. Wrightova návštěva má přesvědčit ropné giganty, aby se do jihoamerické země vrátili. Ti ale zůstávají obezřetní. Nejen kvůli výši potřebných finančních prostředků, ale také přetrvávající politické nestabilitě.
před 7 hhodinami

Musíme navýšit výrobu obranných prostředků, uvedl Rutte

Transatlantická vazba zůstává silná. Po jednání ministrů obrany Aliance to uvedl šéf NATO Mark Rutte. Podle něj se daří dávat víc na obranu, kromě investic je ale třeba navýšit i výrobu. USA chtějí vyváženější NATO 3.0, řekl zase náměstek ministra obrany USA Elbridge Colby. Ministři jednali rovněž o pomoci Kyjevu, kterou je podle Rutteho třeba navýšit. Česko v Bruselu zastupoval nový ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Bondiová se v Kongresu odmítla omluvit obětem Epsteina

Ministryně spravedlnosti USA Pam Bondiová ve středu čelila otázkám rozhořčených zákonodárců o způsobu, jakým se její úřad vypořádal s kauzou sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Bondiová se odmítla omluvit Epsteinovým obětem za to, že ve zveřejněných spisech o kauze zůstalo nezačerněno mnoho jmen, osobních údajů a fotografií obětí. Členové Kongresu Bondiové rovněž vytkli, že její úřad naopak začernil jména Epsteinových mocných spojenců. Bondiová a zákonodárci na sebe místy zvyšovali hlas, píší média.
před 11 hhodinami
Načítání...