Kolona ruských vojenských vozidel mířících na ukrajinské hlavní město Kyjev měří až 64 kilometrů. V konvoji jsou stovky obrněných vozů, tanků, vozidla pěchoty, samohybné dělostřelecké zbraně či cisterny s palivem, uvedl deník The New York Times s odkazem na snímky. Cílem ruské armády může být úplné obklíčení a uzavření Kyjeva. Postup ruské armády na Kyjev se ale v posledních 24 hodinách v podstatě zastavil, zřejmě kvůli řadě logistických problémů, kvůli kterým se některé jednotky potýkají mimo jiné s nedostatkem jídla. Podle agentury Reuters to v úterý řekl nejmenovaný vysoce postavený americký bezpečnostní činitel.
Ruský konvoj má v plánu odříznout a obklíčit Kyjev. Putin je podle Landovského na cestě k prohře
18 minut
90' ČT24 - Ruský konvoj mířící na Kyjev a reakce NATO
Délka konvoje je podstatně delší než 27 kilometrů, které firma Maxar uváděla během pondělí. Zatím není jasné, zda je cílem kolony centrum Kyjeva, nebo zda se tyto síly mají podílet na obklíčení metropole, uvedl list The New York Times. V úterý po půlnoci se přední část konvoje nacházela asi 27 kilometrů severně od Kyjeva, poblíž letiště Hostomel. Jiný konvoj navíc míří k metropoli z opačné strany, z východu.
Řada pozorovatelů se obávala vyhrocení útoků na ukrajinskou metropoli, do níž se ruské armádě dosud přes četné pokusy nepodařilo ve větší míře proniknout. Britské ministerstvo obrany uvádí, že hlavní masa ruských jednotek zůstávala i v úterý 30 kilometrů severně od centra Kyjeva, a také hovoří o logistických problémech Rusů.
„Jedním z důvodů, proč se zdá, že se severně od Kyjeva zastavili, je to, že se Rusové seskupují, znovu to promýšlí a snaží se přizpůsobit překážkám, na které dosud narazili,“ řekl v úterý činitel amerického ministerstva obrany.
„Samozřejmě důvodem je odpor, kterému čelí, a problémy s palivem a podporou, které mají. Také registrujeme signály, že mají problém krmit své vojáky, že mají nejen nedostatek benzínu, ale také jim dochází jídlo,“ popsal zdroj z Pentagonu údajné důvody váznoucího ruského postupu.
Rusové nepočítali s takovým odporem
„Když se dívám na mapu, tak podle mého se bude ruská armáda snažit obklíčit Kyjev. Nejblíž k němu má konvoj z Běloruska ze severu. Poměrně daleko se dostal i ze severovýchodu, ten je však od Kyjeva pořád podstatně dál než ten severní,“ říká Michal Zdobinský, šéfredaktor vojenského magazínu ATM. „Ta taktika je podle mě do značné míry jasná, ruské jednotky chtějí Kyjev obklíčit a odříznout od veškerého zásobování, od veškeré pomoci ukrajinské armády.“
„Na druhou stranu se domnívám, že obsazení tak ohromného města jako je třímilionový Kyjev, je z vojenského hlediska mimořádně obtížné a problematické. Podle současné situace, jak se ruská armáda pohybuje a chová, tak to prakticky není v jejich silách,“ myslí si Zdobinský.
Pokud by se podařilo obklíčení Kyjeva, tak to podle něj vyvine tlak na obyvatelstvo, které doteď statečně bojuje. „Nevíme, zda s tím ruská generalita při plánování operace počítala, ale myslím, že je překvapila urputnost a odpor místního obyvatelstva. Pro útočící jednotky představuje celé to město obsadit nebo dobýt a pak ho udržet, obrovský problém.“
Nemohou ani použít znalosti ze Sýrie
„Ruská armáda bojovala v Sýrii, kde ale boje probíhaly úplně jinak. Ukrajina je ohromná země, více než třikrát větší než Sýrie. Ty bojové operace, které Rusové vedli v Sýrii, se do značné míry nedají aplikovat při bojích na Ukrajině,“ vysvětlil Zdobinský.
Podle něj logistika ruské armády zdaleka nefunguje tak, jak by fungovat měla. „A není to jen logistika, teď se ukazují velké problémy útočící ruské armády v oblasti takzvané C4i. To jsou systémy řízení, velení, propojení počítačové podpory a zpravodajských informací, v této oblasti jednotky které už týden působí na Ukrajině, nevynikají.“
„Další věc je, že útočit na televizní věž jako komunikační prostředek až pátý nebo šestý den nedává smysl. Když USA a Velká Británie zaútočily v roce 2003 na Irák, tak právě komunikační vysílače patřily mezi jedny z prvních cílů. Rusové ve svých informacích uvádějí, že zničili 1090 cílů vojenské povahy, ale je s podivem, že neútočili na kyjevský vysílač dřív,“ odtušil Zdobinský.
Putin je na nejlepší cestě k prohře
Na postoji Severoatlantické aliance se nic nemění, řekl velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský. „NATO zachovává defenzivní postoj k celé věci. Všichni by měli pochopit, že Putin je na nejlepší cestě k prohře v tom konfliktu. A to nejhorší, co by se mohlo stát je, že ten konflikt vyeskaluje na světovou úroveň a na střet mezi NATO a ruskými silami. Proto je třeba dělat to, co funguje, a to jsou sankce a podpora spojenců.“
Aliance podle něj nebyla nikdy postavena tak, aby útočila na ruské síly nebo na jiné země bez toho, aniž by byla napadena. „Jiná šance není, než silná podpora a silné sankce. Dejme tomu trochu času a tyto sankce začnou ničit podstatu ruské válečné mašinérie.“
„Dalším psychologickým efektem je fakt, že ten konflikt je de facto bratrovražedný boj. Na jedné straně stojí vojáci základní služby Ruské federace, dvacetiletí kluci, a na druhé straně ukrajinské ženy a děti a bojovníci chránící svou vlastní zemi. To je skutečně velké dilema, tak do toho prosím netahejme západní síly a jejich přímou účast v konfliktu. To by potom mohlo nastartovat v Rusku ten instinkt obrany vlasti, který by byl velice nebezpečný,“ predikuje Landovský.
