V půlce února obletělo svět video syrské holčičky Salwy. S rodiči žila v provincii Idlib ovládané povstalci, kterou od prosince intenzivně bombardují syrské a ruské letouny. Otec kvůli dceři každý z náletů změnil ze situace bezmoci a strachu v zábavnou hru.
„Nálet! Až spadne, budeme se smát.“ Syrský novinář změnil pro svou dcerku hrůzy války v zábavu
Salwa byla roční batole, když ji poprvé vyděsily rány. „Byl svátek, děti odpalovaly rachejtle a ona se polekala. Vzal jsem ji do náručí a konejšil. Neboj, to nic, to si jen děti hrají,“ vzpomíná Abdalláh Mohammed.
Ve třech letech už dívka začíná tušit, že děti bomby neshazují. „Už pozná rozdíl mezi letadlem a raketou. Ale když vidí, že jsem klidný, zůstane taky klidná a směje se,“ dodává dívčin otec. „Není to strašidelné. Je to legrace,“ ujišťuje vzápětí i jeho malá dcerka.
Za tři měsíce ostřelování utekl z Idlibu téměř milion lidí. Rodině Mohammedových nakonec k legální propustce do Turecka pomohlo právě video dcerky smějící se náletu.
Kontrast dítěte a šílenství syrského konfliktu už tu byl. Videoblog sedmileté Bany Alabedové, který na Twitteru vede její matka, vysvobodil v roce 2016 rodinu z bombardovaného Aleppa, které tenkrát přirovnávali ke Stalingradu.
Snahu rodičů ochránit děti před traumaty války komentoval na filmovém festivalu v Berlíně i Roberto Benigni, autor kritizovaného i velmi oceňovaného snímku Život je krásný. Ve filmu udělá židovský otec v koncentračním táboře pro syna z brutální reality zábavnou hru.
„Mnoho lidí k tomu říkalo, že to není možné, že to je fake. Ale může se to stát! Protože všichni otcové chtějí chránit své děti. Je to instinkt,“ ujišťuje Benigni.
Malá Salwa má život před sebou a prožité hrůzy pochopí až časem. Teď se už ale konečně směje stejným věcem jako její vrstevníci v bezpečných částech světa.