Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov obvinil Spojené státy z pokusu poškodit strategickou stabilitu ústupem od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Na výroční tiskové konferenci v Moskvě věnované hodnocení roku 2018 ministr prohlásil, že Rusko je dál ochotno o osudu smlouvy z 80. let jednat a doufá, že Washington přistoupí ke smluvním závazkům odpovědně. Vrátil se i ke sporu s Japonskem o Kurilské ostrovy. Obě země podle něj stojí na opačných stranách barikády.
Spojené státy dávají opakovaně najevo, že hodlají od smlouvy INF uzavřené v roce 1987 odstoupit vzhledem k tomu, že Moskva ujednání nedodržuje a testuje nové rakety odporující smluvnímu režimu. Pentagonu rovněž vadí, že smlouva se nevztahuje na třetí státy, které touto výzbrojí disponují, zejména na Čínu a Írán.
Rusko porušování smlouvy popírá a tvrdí, že odstoupením od smlouvy chce Washington ospravedlnit vývoj vlastních raket. Moskva chce podle Lavrovova prohlášení dohodu navzdory všem problémům zachránit a doufá, že USA zaujmou vůči odzbrojovacím dohodám zodpovědný postoj.
V Ženevě se v úterý konaly konzultace ruských a amerických expertů o smlouvě INF, které pro obě strany skončily zklamáním, protože žádný pokrok nepřinesly. „To všechno vede k prohloubení vzájemné nedůvěry a k militarizaci zahraniční politiky,“ varoval Lavrov.
Lavrov: Rusko a Japonsko stojí na opačných stranách barikády
Lavrov se dotkl i sporu mezi Ruskem a Japonskem kvůli nejjižnější části Kurilských ostrovů anektované před sedmdesáti lety Sovětským svazem. Obě země podle něj stojí „na opačných stranách barikády“ a jejich shoda o globálních otázkách je v nedohlednu.
Ostrovy Iturup, Kunašir a Šikotan a souostroví Habomai ležící při březích nejsevernějšího japonského ostrova Hokkaidó zabrala stalinská Moskva po druhé světové válce. Tokio dodnes zábor neuznává a odmítá s Ruskem podepsat mírovou smlouvu.
V roce 1956 Moskva slíbila, že ostrov Šikotan a Habomajské ostrovy po podpisu mírové smlouvy Japonsku předá. Po dlouhé pauze se teď Rusko k tomuto návrhu vrátilo, ale jednání zatím naráží na neústupnost obou stran. Tokio sovětský zábor dál označuje za „poválečnou okupaci“, Moskva trvá na tom, že jakémukoli dalšímu pokroku musí předcházet uznání ruské svrchovanosti nad sporným územím.
Lavrov ve středu označil Japonsko za jedinou zemi světa, která odmítá uznat výsledky druhé světové války. K oteplení ve vzájemných vztazích podle něj nepřispívá ani skutečnost, že se Tokio připojilo k protiruským sankcím Západu. „Shoda v názorech na globální otázky je velmi daleko,“ prohlásil ruský ministr.
Moskva ale nestaví Tokio před žádné ultimátum, upozornil Lavrov. Zopakoval nicméně ruské stanovisko, že japonské požadavky na návrat zabraných jihokurilských ostrovů jsou v rozporu se závazky, které Japonsko převzalo ratifikací Charty OSN potvrzující nezvratnost výsledků druhé světové války.
Rusko popírá „geopolitické úklady“ vůči běloruskému sousedovi
Lavrov během projevu vyzval běloruskou vládu, aby přistupovala pragmaticky k řešení vzájemných sporů a přestala ve vztazích s Moskvou hledat „geopolitické úklady“. Nynější rozpory ohledně ceny ruské ropy dovážené do Běloruska jsou „absolutně běžné“, uvedl.
Vláda běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka se dostala do ostrého sporu s Moskvou kvůli plánovanému zdražení dodávek ruské ropy do Běloruska, které by Minsk připravilo ročně o miliardy dolarů. Spor vyhrotilo prohlášení vysokých ruských vládních činitelů, že podmínkou dalších slev je prohloubení integrace v rámci projektu takzvaného svazového státu vytvořeného v roce 1999.
Lukašenko se v reakci na toto prohlášení ostře obořil na Moskvu, kterou obvinil z pokusů zničit jeho zemi a zmocnit se jí. „Dobře rozumím těm narážkám: dostanete ropu, ale nejdřív zničte vlastní zemi a začleňte se do Ruska,“ prohlásil v polovině prosince běloruský prezident.
Podle spekulací ruské opozice za údajnou snahou spojit Rusko a Bělorusko do jednoho státu stojí zájem Vladimira Putina zajistit si další prezidentský mandát po vypršení toho nynějšího v roce 2024, kdy už na úřad ruského prezidenta nebude moci kandidovat.
Lavrov během výroční tiskové konference také popřel zprávy, že Rusko usiluje o spojení klíčových státních institucí obou zemí. „Vytvořit společnou ústavu, soud a parlament je zatím nemožné a Rusko na tom ani netrvá,“ řekl ruský ministr.
Vězněný Američan Whelan byl přistižen v Moskvě při činu, uvedl Lavrov
Lavrov se vrátil také k případu Američana Paula Whelana, který byl zadržený v prosinci v Rusku kvůli podezření ze špionáže. Podle něj byl přistižen při činu, když se v moskevském hotelu dopouštěl nezákonné činnosti. Whelanovo zadržení prý není nijak spojeno se záměrem Moskvy vyměnit Američana za Rusy vězněné v cizině.
„Nikdy se takovými věcmi nezabýváme. Znovu opakuji, že byl zadržen při činu,“ konstatoval ministr. Dodal, že ruské úřady vyhoví žádosti amerického velvyslanectví v Moskvě a umožní velvyslanci Jonu Huntsmanovi, aby Whelana ve vazební věznici podruhé navštívil. První Whelanův kontakt s ambasádou povolila Moskva bezprostředně po jeho zatčení.
Whelana zatkli 28. prosince agenti ruské tajné služby FSB v moskevském hotelu Metropol, když mu údajně jeden ruský občan předal jména spolupracovníků ruských tajných služeb. Za špionáž hrozí Whelanovi, který má kromě amerického i britské, kanadské a irské občanství, až dvacetileté vězení.
Rodina 48letého bývalého příslušníka americké námořní pěchoty tvrdí, že je nevinný. Whelan prý do Ruska jel na svatbu svého přítele.
