Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov znovu potvrdil, že Rusko se přes nesouhlas mezinárodního společenství nemíní vzdát Krymu, který zabralo Ukrajině v roce 2014. Uvedl to na výroční tiskové konferenci v Moskvě, na které hodnotil činnost ruské diplomacie v loňském roce. Mluvil také o situaci na Korejském poloostrově či v Sýrii nebo o dohodě s Íránem.
„Nadále respektujeme územní celistvost Ukrajiny v hranicích, které se vytvořily po referendu na Krymu a po sjednocení Krymu s Ruskou federací,“ prohlásil šéf ruské diplomacie. Řekl také, že Ukrajina „je téma, které se uměle dělá mnohem větším, než si zaslouží“.
Lavrov také naznačil, že Rusko nemá ambice vzít sousední zemi i separatistický Donbas. Západ by se podle něj měl soustředit na naplnění minských dohod o urovnání situace na Ukrajině, což by podle něj krizi dávno vyřešilo.
Lavrov se při bilancování ruské zahraniční politiky v uplynulém roce věnoval i řadě dalších témat, včetně napjaté situace kolem Severní Koreje. Prohlásil, že následky vojenského řešení problému raket a jaderných zbraní KLDR by byly katastrofální.
Moskva podle jeho slov podporuje přímé rozhovory mezi stranami zapojenými do této krize a spolu s Čínou vyzývají k ukončení konfrontačních akcí jak KLDR, tak USA.
Ministr dále řekl, že Rusko nepodpoří snahy Spojených států o změnu jaderné dohody šesti mocností s Íránem. Teherán podle Moskvy tuto dohodu plní, a pokud by měla být změněna, necítil by se jí už být vázán. Podle Lavrova by selhání této dohody mělo negativní dopad na dialog s Pchjongjangem.
O nutnosti změny dohody mluví Donald Trump, který ji označuje za nedostatečnou. I když minulý týden americký prezident prodloužil režim mírnějších protiíránských sankcí, řekl, že je to naposled, pokud se mu s Kongresem a evropskými státy nepodaří dojednat „silnější“ dohodu.
USA chtějí podle Lavrova rozdělit Sýrii
Sergej Lavrov se na tiskové konferenci dotkl i vztahů s USA, jimž adresoval řadu výtek. Obvinil například Washington, že nechce udržet územní celistvost Sýrie. Tomu podle něj nasvědčuje nová iniciativa, která se týká poskytnutí pomoci „takzvaným demokratickým silám Sýrie při vytváření jakýchsi zón pohraniční bezpečnosti“. „V podstatě to znamená izolaci velkého území podél hranic s Tureckem a Irákem,“ řekl ruský ministr.
Další výtka se týká údajné neochoty USA oddělit syrskou opozici od islamistické skupiny Džabhat An-Nusra, což je syrská odnož teroristické organizace Al-Káida a v Rusku zakázaná organizace. Přitom se na tomto rozdělení dohodli v roce 2016 prezidenti Vladimir Putin a Barack Obama.
Nový negativní rozměr přidaly podle Lavrova problémům mezinárodní bezpečnosti i plány USA na rozmístění zbraní ve vesmíru. Šéf ruské diplomacie obvinil Washington také z toho, že „brzdí návrh konvence o odvrácení chemických a biologických teroristických činů“.
Lavrov se rovněž zmínil o sporu s USA ohledně zabaveného ruského diplomatického majetku, který označil za bezprecedentní. „Nyní začínáme soudní procesní úkony, příprava už byla dokončena,“ poznamenal.
