Putin nečekaně navštívil Sýrii a nařídil stažení ruských vojáků ze země

3 minuty
Události: Putin navštívil Blízký východ. Vyzval k jednání mezi Izraelem a Palestinou
Zdroj: ČT24

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil stažení ruských sil ze Sýrie, kde dosud vojensky podporují režim syrské hlavy státu Bašára Asada. V souvislosti s nečekanou Putinovou návštěvou Sýrie o tom informovaly ruské agentury. Putin se během návštěvy setkal i s Asadem a mimo jiné prohlásil, že syrští a ruští vojáci dokázali za zhruba dva roky zničit mezinárodní teroristickou organizaci Islámský stát. V Káhiře pak vyzval k jednání Izraele s Palestinci a Turecku se shodl s prezidentem Erdoganem, že Trumpovo uznání Jeruzaléma jako metropole Izraele vede k destabilizaci Blízkého východu.

Putin přicestoval na leteckou základnu Hmímím v syrské provincii Latákíja, kterou v boji proti radikálům využívají ruské ozbrojené síly. Spolu s Putinem základnu navštívil i ruský ministr obrany Sergej Šojgu.

Putin v projevu k ruským vojákům na základně řekl, že již nařídil podstatné snížení ruské vojenské přítomnosti v zemi. „Pokud teroristé opět pozvednou hlavu, uštědříme jim takovou ránu, jakou dosud nezažili,“ řekl Putin. Dodal, že ruské síly si i po odchodu udrží základnu Hmímím a také námořní komplex.

Při rozhovoru s Asadem Putin prohlásil, že chce ve spolupráci s Íránem a Tureckem zahájit mírový proces v Sýrii a že věří, že se podaří uspořádat celosyrský kongres národního dialogu. Řada opozičních skupin ale v předchozích týdnech účast na takovém sněmu odmítla.

Asad Putinovi za účast na boji proti terorismu poděkoval a prohlásil, že úsilí ruských vojáků nebude v Sýrii nikdy zapomenuto. „Děkuji milionkrát,“ citovala syrského prezidenta agentura TASS.

Agentura AP poznamenala, že Putin veřejně vykonal neohlášenou návštěvu v době, kdy syrská armáda s ruskou leteckou podporou ovládla většinu syrského území.

S ohledem na příznivý vývoj v tažení proti teroristům z IS v Sýrii se postupné stahování ruských vojáků ze země očekává. Na konci listopadu náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov řekl, že zásadní snížení početního stavu ruských vojáků v Sýrii se může odehrát ještě před koncem roku. Rusko má podle různých odhadů v Sýrii čtyři až deset tisíc vojáků.

3 minuty
Zpravodaj ČT Szántó: Putin stažení oznámil už v březnu, nic zásadního se ale nestalo
Zdroj: ČT24

V Káhiře vyzval k jednání o Jeruzalémě a dohodl se na elektrárně

Ze Sýrie Putin odletěl do Egypta, který navštívil u příležitosti podpisu dohody o ruské výstavbě jaderné elektrárny v této zemi. Společnost Rosatom, která zařízení vybuduje, oznámila, že komplex bude mít čtyři jaderné reaktory o 1200 megawattech a projekt bude stát až 21 miliard dolarů (456 miliard korun). Egyptský tisk podle agentury AFP hovoří až o zhruba 30 miliardách dolarů. Většinu částky si Káhira půjčí od Moskvy. Elektrárna by měla být vybudována do roku 2028 až 2029.

Egypt za vlády prezidenta Abdala Fattáha Sísího s Ruskem intenzivněji spolupracuje i ve vojenské oblasti. Existuje předběžná dohoda, podle níž Egypt ruským vojenským letadlům umožní používat egyptské vojenské základny.

V rámci Putinovy návštěvy se obě země dohodly také na obnově přímého leteckého spojení, které Rusko přerušilo v roce 2015 po teroristickém útoku na ruské letadlo. Ruský ministr dopravy Maxim Sokolov řekl, že Rusko je připraveno podepsat příslušnou dohodu tento týden. Lety by mohly mezi Moskvou a Káhirou být obnoveny počátkem února.

Putin také v Káhiře vyzval k „okamžitému obnovení přímých izraelsko-palestinských rozhovorů o všech sporných otázkách, včetně statusu Jeruzaléma“, uvedla agentura AFP. Putin tak reagoval na deklarativní uznání města za metropoli Izraele ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Putin, který navštívil Egypt naposledy v únoru 2015, rovněž podle agentury Reuters řekl, že „všechny kroky, které předcházejí možnou dohodu mezi Izraelem a Palestinci, jsou kontraproduktivní a destabilizující“.

Trump destabilizuje Blízký východ, shodl se Putin s Erdoganem

Bleskovou cestu po Blízkém východě završil Putin v Turecku. Na tiskové konferenci, kterou uspořádal společně se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře, prohlásil že Rusko a Turecko se shodují v kritice rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uznat Jeruzalém jako metropoli Izraele.

Podle Putina to vede k destabilizaci situace na Blízkém východě. Erdogan potvrdil, že v otázce Jeruzaléma a posledních kroků Spojených států sdílejí obě země stejný názor. Dodal, že oba prezidenti budou nadále v úzkém kontaktu ohledně vývoje situace. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrací do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě obrátilo zpět do Spojených států. Příčinou je problém s elektřinou, prezident po návratu nastoupí do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vrací preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 8 mminutami

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 40 mminutami

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek při zátazích proti migrantům.
před 2 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 5 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 8 hhodinami
Načítání...