Putin nečekaně navštívil Sýrii a nařídil stažení ruských vojáků ze země

3 minuty
Události: Putin navštívil Blízký východ. Vyzval k jednání mezi Izraelem a Palestinou
Zdroj: ČT24

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil stažení ruských sil ze Sýrie, kde dosud vojensky podporují režim syrské hlavy státu Bašára Asada. V souvislosti s nečekanou Putinovou návštěvou Sýrie o tom informovaly ruské agentury. Putin se během návštěvy setkal i s Asadem a mimo jiné prohlásil, že syrští a ruští vojáci dokázali za zhruba dva roky zničit mezinárodní teroristickou organizaci Islámský stát. V Káhiře pak vyzval k jednání Izraele s Palestinci a Turecku se shodl s prezidentem Erdoganem, že Trumpovo uznání Jeruzaléma jako metropole Izraele vede k destabilizaci Blízkého východu.

Putin přicestoval na leteckou základnu Hmímím v syrské provincii Latákíja, kterou v boji proti radikálům využívají ruské ozbrojené síly. Spolu s Putinem základnu navštívil i ruský ministr obrany Sergej Šojgu.

Putin v projevu k ruským vojákům na základně řekl, že již nařídil podstatné snížení ruské vojenské přítomnosti v zemi. „Pokud teroristé opět pozvednou hlavu, uštědříme jim takovou ránu, jakou dosud nezažili,“ řekl Putin. Dodal, že ruské síly si i po odchodu udrží základnu Hmímím a také námořní komplex.

Při rozhovoru s Asadem Putin prohlásil, že chce ve spolupráci s Íránem a Tureckem zahájit mírový proces v Sýrii a že věří, že se podaří uspořádat celosyrský kongres národního dialogu. Řada opozičních skupin ale v předchozích týdnech účast na takovém sněmu odmítla.

Asad Putinovi za účast na boji proti terorismu poděkoval a prohlásil, že úsilí ruských vojáků nebude v Sýrii nikdy zapomenuto. „Děkuji milionkrát,“ citovala syrského prezidenta agentura TASS.

Agentura AP poznamenala, že Putin veřejně vykonal neohlášenou návštěvu v době, kdy syrská armáda s ruskou leteckou podporou ovládla většinu syrského území.

S ohledem na příznivý vývoj v tažení proti teroristům z IS v Sýrii se postupné stahování ruských vojáků ze země očekává. Na konci listopadu náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov řekl, že zásadní snížení početního stavu ruských vojáků v Sýrii se může odehrát ještě před koncem roku. Rusko má podle různých odhadů v Sýrii čtyři až deset tisíc vojáků.

3 minuty
Zpravodaj ČT Szántó: Putin stažení oznámil už v březnu, nic zásadního se ale nestalo
Zdroj: ČT24

V Káhiře vyzval k jednání o Jeruzalémě a dohodl se na elektrárně

Ze Sýrie Putin odletěl do Egypta, který navštívil u příležitosti podpisu dohody o ruské výstavbě jaderné elektrárny v této zemi. Společnost Rosatom, která zařízení vybuduje, oznámila, že komplex bude mít čtyři jaderné reaktory o 1200 megawattech a projekt bude stát až 21 miliard dolarů (456 miliard korun). Egyptský tisk podle agentury AFP hovoří až o zhruba 30 miliardách dolarů. Většinu částky si Káhira půjčí od Moskvy. Elektrárna by měla být vybudována do roku 2028 až 2029.

Egypt za vlády prezidenta Abdala Fattáha Sísího s Ruskem intenzivněji spolupracuje i ve vojenské oblasti. Existuje předběžná dohoda, podle níž Egypt ruským vojenským letadlům umožní používat egyptské vojenské základny.

V rámci Putinovy návštěvy se obě země dohodly také na obnově přímého leteckého spojení, které Rusko přerušilo v roce 2015 po teroristickém útoku na ruské letadlo. Ruský ministr dopravy Maxim Sokolov řekl, že Rusko je připraveno podepsat příslušnou dohodu tento týden. Lety by mohly mezi Moskvou a Káhirou být obnoveny počátkem února.

Putin také v Káhiře vyzval k „okamžitému obnovení přímých izraelsko-palestinských rozhovorů o všech sporných otázkách, včetně statusu Jeruzaléma“, uvedla agentura AFP. Putin tak reagoval na deklarativní uznání města za metropoli Izraele ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Putin, který navštívil Egypt naposledy v únoru 2015, rovněž podle agentury Reuters řekl, že „všechny kroky, které předcházejí možnou dohodu mezi Izraelem a Palestinci, jsou kontraproduktivní a destabilizující“.

Trump destabilizuje Blízký východ, shodl se Putin s Erdoganem

Bleskovou cestu po Blízkém východě završil Putin v Turecku. Na tiskové konferenci, kterou uspořádal společně se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře, prohlásil že Rusko a Turecko se shodují v kritice rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uznat Jeruzalém jako metropoli Izraele.

Podle Putina to vede k destabilizaci situace na Blízkém východě. Erdogan potvrdil, že v otázce Jeruzaléma a posledních kroků Spojených států sdílejí obě země stejný názor. Dodal, že oba prezidenti budou nadále v úzkém kontaktu ohledně vývoje situace. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 7 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 38 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...