Komise: Maďarsko má dva měsíce na změnu zákona o nevládních organizacích, jinak přijde pokuta

Evropská komise dala Maďarsku dva měsíce na změnu zákona o financování nevládních organizací. Norma, podle které musejí organizace zveřejňovat informace o zahraničních dárcích, porušuje dle loňského rozhodnutí Soudního dvora EU unijní předpisy. Pokud se vláda premiéra Viktora Orbána soudnímu rozhodnutí nepodrobí, čeká Maďarsko finanční postih.

Maďarsko v roce 2017 zpřísnilo dohled nad organizacemi financovanými ze zahraničí. Ty, jejichž roční příspěvek překročí 7,2 milionu forintů (546 tisíc korun), se musejí povinně registrovat, zveřejňovat podrobnosti o svých dárcích a na webových stránkách výslovně uvádět, že jsou „organizacemi podporovanými ze zahraničí“.

Zákon podle unijního soudu diskriminuje a obsahuje neopodstatněné restrikce, které jsou v rozporu se základními právy, například s právem na ochranu osobních údajů či svobodu sdružování. „Evropský soudní dvůr byl jednoznačný – maďarskou vládou uvalená omezení na financování organizací občanské společnosti nejsou v souladu s právem EU,“ citovala místopředsedkyni EK Věru Jourovou agentura DPA.

„Nevládní organizace jsou nepostradatelnou součástí našich demokracií. Musíme je podporovat, nikoli s nimi bojovat,“ prohlásila Jourová. Komise má v EU na starosti dohled nad dodržováním evropského práva.

Mnoho maďarských nevládních organizací, na které se vládní restrikce vztahují, je odmítá respektovat, protože považují příslušný zákon za protiústavní. Jde podle nich o útok na občanskou společnost. Úřady za nedodržení předpisů doposud žádnou z nich nepotrestaly.

Evropská komise Orbánovi oznámila podmínky ve čtvrtek. Dvouměsíční lhůta pro implementaci rozhodnutí evropského soudu je součástí procesu, kterým Komise postupuje vůči zemím, které porušují dohodnuté zásady evropského bloku. Pokud Budapešť požadavku nevyhoví, Komise se může obrátit na Soudní dvůr EU, aby rozhodl o pokutě.

Budapešť je připravena normu zrušit a nahradit ji novou

Brusel Orbánovu vládu dlouhodobě kritizuje za podrývání demokratických zásad, svobody soudů, médií i neziskových organizací a nezávislosti akademické půdy. Podle DPA je nově zahájené řízení s Budapeští znamením toho, že Komise ztrácí se středoevropskou zemí trpělivost. EK v uplynulých letech podala na Maďarsko několik žalob, kterým unijní soud vyhověl. Týkaly se zejména azylové a migrační politiky.

Maďarská vládní strana Fidesz kvůli tomu přišla o členství v největší středopravé frakci v Evropském parlamentu, sám Orbán ale jakákoliv obvinění odmítá a označuje se za bojovníka za svobodu.

Zákon o nevládních organizacích je součástí Orbánova tažení proti maďarskému rodákovi a miliardáři Georgi Sorosovi, který podporuje liberální a otevřené společnosti. Maďarský premiér neziskové organizace financované Sorosem opakovaně obviňuje z vměšování se do politiky a podporování západních hodnot a migrace.

Mluvčí maďarské mise v EU už avizovala, že Budapešť o kontroverzním zákonu jedná s Komisí a je připravena normu zrušit a nahradit ji zákonem novým. Totéž naznačil i tiskový odbor maďarské vlády, který uvedl, že „maďarský kabinet provede všechna potřebná opatření, aby vykonal rozsudek Soudního dvora EU“.

Šéfka evropské kanceláře Amnesty International Eve Geddieová řekla, že „ostudné otravování nevládních organizací v Maďarsku pokračuje už příliš dlouho“. Nynější varování ze strany EK považuje za důležitý krok k tomu, aby maďarské úřady učinily své odpovědnosti zadost. „Vláda v Budapešti musí zákon okamžitě zrušit a ukončit svoji očerňující kampaň namířenou proti nevládním organizacím,“ uvedla Geddieová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 25 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 34 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...