Podle slovenského prezidenta Andreje Kisky neměla podpora, kterou dostal Maroš Šefčovič od českého prezidenta Miloše Zemana během předvolební kampaně, prakticky žádný smysl, spíš mu uškodila. Podle Kisky totiž nemají slovenští voliči rádi, když jim někdo ze zahraničí říká, koho volit. Rozhodující polibek smrti ale byla podle Kisky podpora od strany Smer. Kisku nakonec v prezidentském úřadu vystřídá Zuzana Čaputová.
Tu Andrej Kiska, který se rozhodl prezidentskou funkci neobhajovat, v kampani opakovaně podpořil. Naopak český prezident Miloš Zeman se rozhodl podpořit protikandidáta Čaputové, eurokomisaře Maroše Šefčoviče.
Kiska připomněl, že český prezident už před prezidentskými volbami v roce 2014 podpořil jeho soupeře Roberta Fica. „V obou případech se ukázalo, že to absolutně nemá smysl. Dokonce si myslím, že my Slováci nemáme rádi, když nám někdo ze zahraničí začne vysvětlovat, kdo je lepší kandidát. Umíme si rozhodnout sami, a tak se také stalo.“
Faktorem, který Šefčovičovi v kandidatuře nepochybně ublížil, byla podle Kisky podpora vládní strany Smer. „Tohle byl ten rozhodující polibek smrti. A ukázalo se to i v posledních komunálních volbách.“
Miloš Zeman přijal Maroše Šefčoviče v Lánech týden před rozhodujícím kolem slovenských voleb. Šefčovič po schůzce novinářům řekl, že český prezident projevil obavu například o budoucí spolupráci zemí Visegrádské čtyřky (V4), pokud ve volbách uspěje Čaputová.
Poslední Kiskova cesta povede do Čech
Kiska v Otázkách oznámil, že jeho polední cesta v prezidentské funkci povede do České republiky. Prezident Zeman jej přijme v Lánech. „Máme nějaké rozdílné názory, ale to nebrání tomu, abychom měli v osobní rovině přátelský vztah,“ ujistil.
Strach Miloše Zemana z působení Zuzany Čaputové prý ale mírnit nebude. Spíš než reálné obavy z eroze V4 je považuje za výroky podléhající atmosféře předvolební kampaně. Všechny ostatní prezienty skupiny V4 prý Kiska předem ujistil o proevropském směřování Zuzany Čaputové.
„Ubezpečil jsem je, že mohou očekávat rozumnou, vyzrálou ženu s vlastními názory, která bude prosazovat slušnou, klidnou a dobrou spolupráci. Zvlášť s Českou republikou. Myslím, že zapadne do kolektivu a páni prezidenti se mají na co těšit,“ míní Kiska.
Nová strana? Kiska považuje setrvání v politice za svou morální povinnost
Po odchodu z prezidentského Grasalkovičova paláce se Kiska hodlá přeorientovat na domácí politiku. Tento týden už také potvrdil založení vlastní strany, se kterou se pokusí uspět příští rok v parlamentních volbách.
Podle průzkumů je Kiska nejdůvěryhodnějším politikem na Slovensku. Aktuální sociologická data naznačují, že by Kiskově straně mohl dát hlas každý desátý volič na Slovensku.
„Je důležité si uvědomit, co se na Slovensku děje. Vládní Smer se začal spojovat s fašisty, tedy Kotlebovou stranou. Novou stranu připravuje i (Štefan) Harabin, to je další extrém. Smer bude chtít vládnout za každou cenu, už jasně hovoří o spolupráci s Kotlebovou stranou,“ zdůvodňuje stále ještě prezident rozhodnutí založit nové uskupení.
Strana se má vydat „zlatou“ střední cestou. „Bude centristická, tedy ani liberální, ani konzervativní, ani levicová, ani pravicová. To je směr, kterým půjdu. Vytvořím vlastní stranu, s vlastní vizí a vlastním programem,“ zdůraznil Kiska. Spolupráce s Progresivním Slovenskem, jehož byla Zuzana Čaputová až do vítězství ve volbách místopředsedkyní, ale předpokládá.
„Nejdřív musíme ukázat, co chceme splnit, jaké jsou naše priority. A dřív než v říjnu to asi nebude,“ odhaduje Kiska. Jméno strany a osobnosti, které se na její činnosti budou podílet, chce Kiska oznámit až po skončení prezidentského mandátu. Zuzana Čaputová se ujme prezidentského úřadu 15. června.
