Kanada chce Abramovičovi zabavit miliony dolarů. Použít by se měly na obnovu Ukrajiny

Po únorové ruské invazi na Ukrajinu západní země pátrají po ruském majetku, na který byly uvaleny sankce postihující politiky a byznysmeny blízké Kremlu. Od té doby Spojené státy, Evropská unie a Spojené království sankcionovaly mimo jiné tisíce Rusů. Toto pondělí pak kanadská federální vláda uvedla, že plánuje zabavit 26 milionů dolarů společnosti Granite Capital Holdings, vlastněné ruským oligarchou Romanem Abramovičem. Již na konci listopadu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že EK navrhla zabavení majetku, který země Evropské unie zmrazily Rusku v reakci na invazi. Konfiskované jmění by podle ní mělo sloužit k náhradě válečných škod a poválečné obnově Ukrajiny.

Zmrazení majetku znamená jeho dočasné zadržení až do konečného rozhodnutí ve věci. Vlastník do té doby nemůže se svým jměním nakládat. Konfiskace pak je konečné opatření, jehož cílem je zabránit dotyčnému v přístupu k majetku, většinou získanému porušením zákona. Majetek je odebrán natrvalo.

Současné západní zákony neumožňují, aby majetek zmrazený v rámci protiruských sankcí bylo možné ihned zabavit a nakládat s ním. Jsou k tomu potřeba složité právní úpravy.

Stíhání Abramovičovy společnosti Granite Capital Holdings nicméně představuje první pokus Ottawy o zabavení majetku patřícího sankcionované osobě a odráží širší strategii potrestání Ruska a jeho bohaté elity za invazi na Ukrajinu. Abramovič, bývalý majitel fotbalového klubu Chelsea, je blízkým spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina.

K obnově Ukrajiny

Kanadská ministryně zahraničí Mélanie Jolyová nyní bude muset podat žádost o zabavení majetku k soudu. Pokud vláda se svou žádostí uspěje, výtěžek by mohl být použit na obnovu Ukrajiny a odškodnění obětí „nezákonné a neospravedlnitelné“ ruské invaze, uvedl kabinet.

Kanada koncem jara poprvé přijala zákon, který jí umožňuje zabavit majetek sankcionovaných oligarchů a jejich společností, ale úředníci od té doby mají potíže s využitím rozsáhlých pravomocí, zejména kvůli nejasné povaze způsobu držení majetku. V říjnu se kabinet rozhodl tyto obtíže s účinným sankcionováním překonat a oznámil financování nového specializovaného úřadu ve výši 76 milionů dolarů, který má vládě pomoci rychleji a přesněji zaměřit a zabavit majetek.

Kanadská ministryně financí a místopředsedkyně vlády Chrystia Freelandová v pondělí uvedla, že ruští oligarchové, kteří vlastní miliardové majetky roztroušené po celém světě, budou čelit důsledkům za svou podporu Putinovy války. Minulý týden Freelandová také oznámila, že použije 115 milionů kanadských dolarů vybraných z 35procentního cla na dovoz z Ruska a Běloruska na pomoc při financování obnovy elektrické sítě v Kyjevě. Od invaze na konci února Kanada uvalila sankce na více než patnáct set osob a subjektů.

Unie podle von der Leyenové díky sankcím už zablokovala ke konci listopadu 300 miliard eur (v přepočtu zhruba 7,3 bilionu korun) z rezerv ruské centrální banky a zmrazila 19 miliard eur z majetku ruských oligarchů. Unie by podle von der Leyenové také chtěla spolu s partnery vytvořit strukturu, která by peníze investovala a zisky využívala k pomoci Ukrajině. Zabavování majetku by mělo otevřít cestu rovněž rozhodnutí sedmadvacítky, že zařadí obcházení sankcí mezi celounijní zločiny.

Jako boj proti italské mafii

Na jiný přístup upozornil server The Telegraph s odkazem na výzkumníky britského Královského institutu spojených služeb (RUSI), podle nichž by pravomoci v italském stylu boje proti mafii umožnily britským prokurátorům zabavit oligarchům majetek v hodnotě až jedné miliardy liber.

Podle spolupracovnice RUSI a odbornice na finanční kriminalitu Marii Nizzerové by zákon měl být změněn tak, aby uznal hrozbu, kterou kleptokracie a korupce představují pro demokracii, a zajistil, že státní zástupci budou mít při soudním stíhání podezřelého majetku pevnější základy.

Expertka podotkla, že mechanismy, jako jsou příkazy k prokázání nevysvětleného majetku zavedené ve Spojeném království, se neukázaly tak úspěšné, jak se očekávalo, protože často závisí na prokázání konkrétních případů korupce. Z nich se mnohé mohly odehrát v zahraničí a ve státech, které nemusí plně spolupracovat s orgány Spojeného království.

Přísnější pravidla – podobně jako v italském zákoníku proti mafii – by však mohla policii a státním zástupcům umožnit zmrazení a konfiskaci majetku, pokud se jim místo toho podaří prokázat, že vlastník představuje „nebezpečí pro společnost“ v širším smyslu, a to skrze spojení se zkorumpovanými režimy nebo osobami, na které byly uvaleny sankce. To by mohlo dát úřadům důvod zaměřit se na spojence Vladimira Putina.

Jachty a vily

V některých případech už bylo původní zajištění majetku zvráceno. Francouzský soud v prosinci nařídil celnímu úřadu, aby uvolnil jachtu ruského miliardáře Alexeje Kuzmičeva, na kterého dopadly evropské sankce. Učinil tak s odvoláním na procesní chyby. Celníci zajistili sedmnáctimetrovou jachtu La Petite Ourse II 21. března poté, co na jejího majitele, jednoho z hlavních akcionářů ruské Alfa-Bank, uvalila EU sankce za jeho vazby na šéfa Kremlu Putina. 

Naopak ruský miliardář Alexander Ponomarenko neuspěl se svou žádostí o uvolnění zmrazeného majetku v podobě vily, kterou koupil před více než deseti lety za 83,5 milionu eur. Ponomarenkův prohraný soudní spor přišel téměř deset měsíců poté, co se stal jedním z prvních ruských magnátů vlastnících luxusní nemovitosti na jihu Francie, na které byly uvaleny sankce.

Letos v létě zase záhadně zmizela z přístavu na italském ostrově Sardinie luxusní jachta ruského oligarchy, na kterou se měly také vztahovat sankce EU. Dvaadvacetimetrová Aldabra patří Dmitriji Mazepinovi, miliardáři a majiteli společnosti vyrábějící minerální hnojiva a otci bývalého jezdce formule 1 Nikity Mazepina.

Plavidlo, jehož hodnota se údajně pohybuje mezi 700 tisíci a milionem eur, bylo zakotveno v přístavu Olbia. Zajištěno bylo v březnu, když byl Mazepin v týdnech po zahájení ruské invaze na Ukrajinu uveden na sankčním seznamu. Jachta tam zůstala až do června, kdy zmizela několik hodin předtím, než bylo oficiálně potvrzeno, že patří Mazepinovi. Policie uvedla, že Mazepin si najal zahraniční společnost, která najala sardinského kapitána, aby plavidlo z Itálie odvezl.

Janukovyč napomáhal Rusku, přišel o majetek

Zabavování pak provádějí i přímo na Ukrajině. Server Euromaidan minulou středu informoval, že ukrajinský nejvyšší protikorupční soud zabavil veškerý majetek bývalého prezidenta Viktora Janukovyče.

Důvodem konfiskace je skutečnost, že Janukovyč napomáhal Ruské federaci při provádění podvratné a teroristické činnosti proti Ukrajině a vedení agresivní války. Mimo jiné se veřejně obracel na prezidenta Volodymyra Zelenského s dopisy o ukončení války přijetím podmínek agresorské země. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
14:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
11:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
09:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
14:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 3 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 5 hhodinami

VideoStíhačka přeletěla těsně nad přeplněnou pláží na Floridě. Probíhá vyšetřování

Návštěvníci pláže zachytili okamžik, kdy ve středu během letecké show na pláži Pensacola Beach na Floridě proletěla stíhačka letky Blue Angels amerického námořnictva pozoruhodně blízko davu lidí. Zástupci elitní letecké akrobatické skupiny uvedli, že provádějí šetření poté, co „letadlo letělo níže, než je standardní výška, což vyvolalo rozruch na pláži a zasáhlo židle a slunečníky civilistů“, jak uvádějí americká média. V důsledku incidentu nebyla hlášena žádná zranění.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.