Kanada chce Abramovičovi zabavit miliony dolarů. Použít by se měly na obnovu Ukrajiny

Po únorové ruské invazi na Ukrajinu západní země pátrají po ruském majetku, na který byly uvaleny sankce postihující politiky a byznysmeny blízké Kremlu. Od té doby Spojené státy, Evropská unie a Spojené království sankcionovaly mimo jiné tisíce Rusů. Toto pondělí pak kanadská federální vláda uvedla, že plánuje zabavit 26 milionů dolarů společnosti Granite Capital Holdings, vlastněné ruským oligarchou Romanem Abramovičem. Již na konci listopadu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že EK navrhla zabavení majetku, který země Evropské unie zmrazily Rusku v reakci na invazi. Konfiskované jmění by podle ní mělo sloužit k náhradě válečných škod a poválečné obnově Ukrajiny.

Zmrazení majetku znamená jeho dočasné zadržení až do konečného rozhodnutí ve věci. Vlastník do té doby nemůže se svým jměním nakládat. Konfiskace pak je konečné opatření, jehož cílem je zabránit dotyčnému v přístupu k majetku, většinou získanému porušením zákona. Majetek je odebrán natrvalo.

Současné západní zákony neumožňují, aby majetek zmrazený v rámci protiruských sankcí bylo možné ihned zabavit a nakládat s ním. Jsou k tomu potřeba složité právní úpravy.

Stíhání Abramovičovy společnosti Granite Capital Holdings nicméně představuje první pokus Ottawy o zabavení majetku patřícího sankcionované osobě a odráží širší strategii potrestání Ruska a jeho bohaté elity za invazi na Ukrajinu. Abramovič, bývalý majitel fotbalového klubu Chelsea, je blízkým spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina.

K obnově Ukrajiny

Kanadská ministryně zahraničí Mélanie Jolyová nyní bude muset podat žádost o zabavení majetku k soudu. Pokud vláda se svou žádostí uspěje, výtěžek by mohl být použit na obnovu Ukrajiny a odškodnění obětí „nezákonné a neospravedlnitelné“ ruské invaze, uvedl kabinet.

Kanada koncem jara poprvé přijala zákon, který jí umožňuje zabavit majetek sankcionovaných oligarchů a jejich společností, ale úředníci od té doby mají potíže s využitím rozsáhlých pravomocí, zejména kvůli nejasné povaze způsobu držení majetku. V říjnu se kabinet rozhodl tyto obtíže s účinným sankcionováním překonat a oznámil financování nového specializovaného úřadu ve výši 76 milionů dolarů, který má vládě pomoci rychleji a přesněji zaměřit a zabavit majetek.

Kanadská ministryně financí a místopředsedkyně vlády Chrystia Freelandová v pondělí uvedla, že ruští oligarchové, kteří vlastní miliardové majetky roztroušené po celém světě, budou čelit důsledkům za svou podporu Putinovy války. Minulý týden Freelandová také oznámila, že použije 115 milionů kanadských dolarů vybraných z 35procentního cla na dovoz z Ruska a Běloruska na pomoc při financování obnovy elektrické sítě v Kyjevě. Od invaze na konci února Kanada uvalila sankce na více než patnáct set osob a subjektů.

Unie podle von der Leyenové díky sankcím už zablokovala ke konci listopadu 300 miliard eur (v přepočtu zhruba 7,3 bilionu korun) z rezerv ruské centrální banky a zmrazila 19 miliard eur z majetku ruských oligarchů. Unie by podle von der Leyenové také chtěla spolu s partnery vytvořit strukturu, která by peníze investovala a zisky využívala k pomoci Ukrajině. Zabavování majetku by mělo otevřít cestu rovněž rozhodnutí sedmadvacítky, že zařadí obcházení sankcí mezi celounijní zločiny.

Jako boj proti italské mafii

Na jiný přístup upozornil server The Telegraph s odkazem na výzkumníky britského Královského institutu spojených služeb (RUSI), podle nichž by pravomoci v italském stylu boje proti mafii umožnily britským prokurátorům zabavit oligarchům majetek v hodnotě až jedné miliardy liber.

Podle spolupracovnice RUSI a odbornice na finanční kriminalitu Marii Nizzerové by zákon měl být změněn tak, aby uznal hrozbu, kterou kleptokracie a korupce představují pro demokracii, a zajistil, že státní zástupci budou mít při soudním stíhání podezřelého majetku pevnější základy.

Expertka podotkla, že mechanismy, jako jsou příkazy k prokázání nevysvětleného majetku zavedené ve Spojeném království, se neukázaly tak úspěšné, jak se očekávalo, protože často závisí na prokázání konkrétních případů korupce. Z nich se mnohé mohly odehrát v zahraničí a ve státech, které nemusí plně spolupracovat s orgány Spojeného království.

Přísnější pravidla – podobně jako v italském zákoníku proti mafii – by však mohla policii a státním zástupcům umožnit zmrazení a konfiskaci majetku, pokud se jim místo toho podaří prokázat, že vlastník představuje „nebezpečí pro společnost“ v širším smyslu, a to skrze spojení se zkorumpovanými režimy nebo osobami, na které byly uvaleny sankce. To by mohlo dát úřadům důvod zaměřit se na spojence Vladimira Putina.

Jachty a vily

V některých případech už bylo původní zajištění majetku zvráceno. Francouzský soud v prosinci nařídil celnímu úřadu, aby uvolnil jachtu ruského miliardáře Alexeje Kuzmičeva, na kterého dopadly evropské sankce. Učinil tak s odvoláním na procesní chyby. Celníci zajistili sedmnáctimetrovou jachtu La Petite Ourse II 21. března poté, co na jejího majitele, jednoho z hlavních akcionářů ruské Alfa-Bank, uvalila EU sankce za jeho vazby na šéfa Kremlu Putina. 

Naopak ruský miliardář Alexander Ponomarenko neuspěl se svou žádostí o uvolnění zmrazeného majetku v podobě vily, kterou koupil před více než deseti lety za 83,5 milionu eur. Ponomarenkův prohraný soudní spor přišel téměř deset měsíců poté, co se stal jedním z prvních ruských magnátů vlastnících luxusní nemovitosti na jihu Francie, na které byly uvaleny sankce.

Letos v létě zase záhadně zmizela z přístavu na italském ostrově Sardinie luxusní jachta ruského oligarchy, na kterou se měly také vztahovat sankce EU. Dvaadvacetimetrová Aldabra patří Dmitriji Mazepinovi, miliardáři a majiteli společnosti vyrábějící minerální hnojiva a otci bývalého jezdce formule 1 Nikity Mazepina.

Plavidlo, jehož hodnota se údajně pohybuje mezi 700 tisíci a milionem eur, bylo zakotveno v přístavu Olbia. Zajištěno bylo v březnu, když byl Mazepin v týdnech po zahájení ruské invaze na Ukrajinu uveden na sankčním seznamu. Jachta tam zůstala až do června, kdy zmizela několik hodin předtím, než bylo oficiálně potvrzeno, že patří Mazepinovi. Policie uvedla, že Mazepin si najal zahraniční společnost, která najala sardinského kapitána, aby plavidlo z Itálie odvezl.

Janukovyč napomáhal Rusku, přišel o majetek

Zabavování pak provádějí i přímo na Ukrajině. Server Euromaidan minulou středu informoval, že ukrajinský nejvyšší protikorupční soud zabavil veškerý majetek bývalého prezidenta Viktora Janukovyče.

Důvodem konfiskace je skutečnost, že Janukovyč napomáhal Ruské federaci při provádění podvratné a teroristické činnosti proti Ukrajině a vedení agresivní války. Mimo jiné se veřejně obracel na prezidenta Volodymyra Zelenského s dopisy o ukončení války přijetím podmínek agresorské země. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko blokuje levné volání, cizí aplikace chce nahradit vlastní, do níž „vidí“

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor začal plošně blokovat levné telefonování přes mobilní aplikace. Oficiálně tvrdí, že služby jako FaceTime, WhatsApp, Snapchat nebo Telegram mohou zneužívat teroristé. Podle části Rusů jde ale hlavně o snahu prosadit státem podporovanou komunikační službu Max se státním a zpravodajským dohledem.
před 28 mminutami

V Myanmaru probíhají první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru začaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se, že junta zůstane i nadále u moci.
před 2 hhodinami

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 6 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 8 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 10 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...