Kanada chce Abramovičovi zabavit miliony dolarů. Použít by se měly na obnovu Ukrajiny

Po únorové ruské invazi na Ukrajinu západní země pátrají po ruském majetku, na který byly uvaleny sankce postihující politiky a byznysmeny blízké Kremlu. Od té doby Spojené státy, Evropská unie a Spojené království sankcionovaly mimo jiné tisíce Rusů. Toto pondělí pak kanadská federální vláda uvedla, že plánuje zabavit 26 milionů dolarů společnosti Granite Capital Holdings, vlastněné ruským oligarchou Romanem Abramovičem. Již na konci listopadu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že EK navrhla zabavení majetku, který země Evropské unie zmrazily Rusku v reakci na invazi. Konfiskované jmění by podle ní mělo sloužit k náhradě válečných škod a poválečné obnově Ukrajiny.

Zmrazení majetku znamená jeho dočasné zadržení až do konečného rozhodnutí ve věci. Vlastník do té doby nemůže se svým jměním nakládat. Konfiskace pak je konečné opatření, jehož cílem je zabránit dotyčnému v přístupu k majetku, většinou získanému porušením zákona. Majetek je odebrán natrvalo.

Současné západní zákony neumožňují, aby majetek zmrazený v rámci protiruských sankcí bylo možné ihned zabavit a nakládat s ním. Jsou k tomu potřeba složité právní úpravy.

Stíhání Abramovičovy společnosti Granite Capital Holdings nicméně představuje první pokus Ottawy o zabavení majetku patřícího sankcionované osobě a odráží širší strategii potrestání Ruska a jeho bohaté elity za invazi na Ukrajinu. Abramovič, bývalý majitel fotbalového klubu Chelsea, je blízkým spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina.

K obnově Ukrajiny

Kanadská ministryně zahraničí Mélanie Jolyová nyní bude muset podat žádost o zabavení majetku k soudu. Pokud vláda se svou žádostí uspěje, výtěžek by mohl být použit na obnovu Ukrajiny a odškodnění obětí „nezákonné a neospravedlnitelné“ ruské invaze, uvedl kabinet.

Kanada koncem jara poprvé přijala zákon, který jí umožňuje zabavit majetek sankcionovaných oligarchů a jejich společností, ale úředníci od té doby mají potíže s využitím rozsáhlých pravomocí, zejména kvůli nejasné povaze způsobu držení majetku. V říjnu se kabinet rozhodl tyto obtíže s účinným sankcionováním překonat a oznámil financování nového specializovaného úřadu ve výši 76 milionů dolarů, který má vládě pomoci rychleji a přesněji zaměřit a zabavit majetek.

Kanadská ministryně financí a místopředsedkyně vlády Chrystia Freelandová v pondělí uvedla, že ruští oligarchové, kteří vlastní miliardové majetky roztroušené po celém světě, budou čelit důsledkům za svou podporu Putinovy války. Minulý týden Freelandová také oznámila, že použije 115 milionů kanadských dolarů vybraných z 35procentního cla na dovoz z Ruska a Běloruska na pomoc při financování obnovy elektrické sítě v Kyjevě. Od invaze na konci února Kanada uvalila sankce na více než patnáct set osob a subjektů.

Unie podle von der Leyenové díky sankcím už zablokovala ke konci listopadu 300 miliard eur (v přepočtu zhruba 7,3 bilionu korun) z rezerv ruské centrální banky a zmrazila 19 miliard eur z majetku ruských oligarchů. Unie by podle von der Leyenové také chtěla spolu s partnery vytvořit strukturu, která by peníze investovala a zisky využívala k pomoci Ukrajině. Zabavování majetku by mělo otevřít cestu rovněž rozhodnutí sedmadvacítky, že zařadí obcházení sankcí mezi celounijní zločiny.

Jako boj proti italské mafii

Na jiný přístup upozornil server The Telegraph s odkazem na výzkumníky britského Královského institutu spojených služeb (RUSI), podle nichž by pravomoci v italském stylu boje proti mafii umožnily britským prokurátorům zabavit oligarchům majetek v hodnotě až jedné miliardy liber.

Podle spolupracovnice RUSI a odbornice na finanční kriminalitu Marii Nizzerové by zákon měl být změněn tak, aby uznal hrozbu, kterou kleptokracie a korupce představují pro demokracii, a zajistil, že státní zástupci budou mít při soudním stíhání podezřelého majetku pevnější základy.

Expertka podotkla, že mechanismy, jako jsou příkazy k prokázání nevysvětleného majetku zavedené ve Spojeném království, se neukázaly tak úspěšné, jak se očekávalo, protože často závisí na prokázání konkrétních případů korupce. Z nich se mnohé mohly odehrát v zahraničí a ve státech, které nemusí plně spolupracovat s orgány Spojeného království.

Přísnější pravidla – podobně jako v italském zákoníku proti mafii – by však mohla policii a státním zástupcům umožnit zmrazení a konfiskaci majetku, pokud se jim místo toho podaří prokázat, že vlastník představuje „nebezpečí pro společnost“ v širším smyslu, a to skrze spojení se zkorumpovanými režimy nebo osobami, na které byly uvaleny sankce. To by mohlo dát úřadům důvod zaměřit se na spojence Vladimira Putina.

Jachty a vily

V některých případech už bylo původní zajištění majetku zvráceno. Francouzský soud v prosinci nařídil celnímu úřadu, aby uvolnil jachtu ruského miliardáře Alexeje Kuzmičeva, na kterého dopadly evropské sankce. Učinil tak s odvoláním na procesní chyby. Celníci zajistili sedmnáctimetrovou jachtu La Petite Ourse II 21. března poté, co na jejího majitele, jednoho z hlavních akcionářů ruské Alfa-Bank, uvalila EU sankce za jeho vazby na šéfa Kremlu Putina. 

Naopak ruský miliardář Alexander Ponomarenko neuspěl se svou žádostí o uvolnění zmrazeného majetku v podobě vily, kterou koupil před více než deseti lety za 83,5 milionu eur. Ponomarenkův prohraný soudní spor přišel téměř deset měsíců poté, co se stal jedním z prvních ruských magnátů vlastnících luxusní nemovitosti na jihu Francie, na které byly uvaleny sankce.

Letos v létě zase záhadně zmizela z přístavu na italském ostrově Sardinie luxusní jachta ruského oligarchy, na kterou se měly také vztahovat sankce EU. Dvaadvacetimetrová Aldabra patří Dmitriji Mazepinovi, miliardáři a majiteli společnosti vyrábějící minerální hnojiva a otci bývalého jezdce formule 1 Nikity Mazepina.

Plavidlo, jehož hodnota se údajně pohybuje mezi 700 tisíci a milionem eur, bylo zakotveno v přístavu Olbia. Zajištěno bylo v březnu, když byl Mazepin v týdnech po zahájení ruské invaze na Ukrajinu uveden na sankčním seznamu. Jachta tam zůstala až do června, kdy zmizela několik hodin předtím, než bylo oficiálně potvrzeno, že patří Mazepinovi. Policie uvedla, že Mazepin si najal zahraniční společnost, která najala sardinského kapitána, aby plavidlo z Itálie odvezl.

Janukovyč napomáhal Rusku, přišel o majetek

Zabavování pak provádějí i přímo na Ukrajině. Server Euromaidan minulou středu informoval, že ukrajinský nejvyšší protikorupční soud zabavil veškerý majetek bývalého prezidenta Viktora Janukovyče.

Důvodem konfiskace je skutečnost, že Janukovyč napomáhal Ruské federaci při provádění podvratné a teroristické činnosti proti Ukrajině a vedení agresivní války. Mimo jiné se veřejně obracel na prezidenta Volodymyra Zelenského s dopisy o ukončení války přijetím podmínek agresorské země. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuela hlásí šest stovek mrtvých po zemětřesení, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 589, oznámila podle Reuters prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Informovala také o 2980 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Stránka zřízená po tragédii eviduje přes padesát tisíc nezvěstných. Americká armáda oznámila, že na podporu záchranných operací nasadí dvě vojenské lodě, letadla a vrtulníky. Pomoc přislíbila i řada dalších zemí včetně Česka.
04:25Aktualizovánopřed 21 mminutami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrost na padesát pět. Na Brněnsku se utopil chlapec. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
14:01Aktualizovánopřed 32 mminutami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
08:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina má během několika týdnů začít vyvážet zbraně

Ukrajinský ministr hospodářství Oleksij Sobolev uvedl, že Ukrajina dokončuje model pro otevření vývozu obranných produktů a že spuštění exportu je otázkou několika týdnů. Sobolev to řekl v pořadu Suspilne Studio.
před 2 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 4 hhodinami

New York schválil zastropování nájemného u milionu bytů, splnil Mamdaniho slib

New York ve čtvrtek schválil zastropování nájemného u přibližně milionu bytů s regulovaným nájemným, kde žijí obyvatelé s jednoletou či dvouletou nájemní smlouvou, uvedla agentura AP. Splnil tak předvolební slib newyorského starosty a demokratického socialisty Zohrana Mamdaniho, který do funkce nastoupil v lednu. Opatření přijala nezávislá městská komise pro směrnice o nájemném, jejíž členy jmenuje starosta města.
před 5 hhodinami

EK navrhla prodloužit ochranu Ukrajinců o rok s omezeními pro muže

Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky v zemích Evropské unie by měla být prodloužena o další rok do 4. března 2028, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost. Návrh Evropské komise představil komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Navrhovaná opatření podle něj komise intenzivně diskutovala jak s ukrajinskými představiteli, tak se státy EU, zejména těmi, které hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků. Mezi ně patří i Česká republika. Resort vnitra dle své mluvčí chystá právní text, kterým ukončí udělování ochrany Ukrajincům s brannou povinností.
10:22Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 6 hhodinami
Načítání...