Johnson spustil vládní revoluci. Změny se dotkly 17 lidí, kabinet dostal úkol završit brexit

3 minuty
Události: První kroky premiéra Johnsona
Zdroj: ČT24

Nový britský premiér po nástupu do čela vlády neotálel a spustil to, co server Politico nazval „prvním dnem revoluce Borise Johnsona“. Výměna se týká celkem 17 ministrů a členů širšího kabinetu, někteří rezignovali sami, jiné odstranil sám Johnson. Ten označil za hlavní úkol své vlády dokončit proces brexitu. Diplomacii vede nově Dominic Raab, šéfem financí je Sajid Javid a ministrem pro brexit zůstává Stephen Barclay. Opozici se změny ve vládě nelíbí a žádá nové volby.

Johnson oznámil, že se Spojené království musí připravit i na odchod z Unie bez dohody. „Všichni jsme odhodláni opustit Evropskou unii 31. října nebo dokonce dřív. Neplatí žádná kdyby, žádná ale. Nebudeme čekat na konec října, abychom přišli s novým fantastickým programem pro naši zemi. To znamená splnit priority lidí, učinit naše ulice bezpečnější,“ konstatoval Johnson.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v telefonátu s Johnsonem zopakoval, že brexitová dohoda, kterou vyjednala Johnsonova předchůdkyně Theresa Mayová, je nejlepší a jediná možná.

Nový premiér obměnil více než polovinu ministrů. Jako šéf diplomacie skončil poražený sok v boji o předsedu konzervativců Jeremy Hunt. „Byl bych poctěn, kdybych mohl pokračovat v mé práci na ministerstvu zahraničí, ale chápu potřebu nového premiéra vybrat si svůj tým. Boris Johnson mi nabídl jinou roli, ale po devíti letech ve vládě a tři sta zasedáních kabinetu nastal čas vrátit se do zadních lavic, ze kterých bude mít předseda vlády mou plnou podporu,“ uvedl Hunt.

Brexit do konce října

V čele ministerstva zahraničí ho nahradí někdejší ministr pro brexit Dominic Raab. Ve svém prvním projevu po jmenování označil za prioritu odchod Velké Británie z EU do konce října. „Lepší by to bylo s dohodou, abychom si udrželi přátelství s Evropskou unií a dalšími spojenci. Každopádně ale musíme dojít k nějakému finálnímu řešení. Potom se může vláda a národ spojit a můžeme usilovat o cíle, které premiér zmínil před Downing Street,“ prohlásil Raab.

Spolupracovat na odchodu z Unie bude i se Stephenem Barclayem, který zůstal v čele ministerstva pro brexit. Naopak končí Mel Stride, který vytvářel agendu v dolní komoře parlamentu.

Nahradil ho Jacob Rees-Mogg, jeden z největších kritiků předchozí premiérky Theresy Mayové a tvrdý zastánce brexitu bez dohody. „Boris Johnson byl připravený pracovat pro národ. A viděli jste to už z jeho projevu. Má jasný cíl a tím cílem je nás dostat z Evropské unie do 31. října,“ zdůraznil Rees-Mogg.

Kritika ze strany opozice

Opozice Johnsona za změny v kabinetu kritizuje. Liberálním demokratům například vadí šéf kampaně za odchod Británie z Evropské unie Dominic Cummings, který se stává hlavním Johnsonovým poradcem.

Stejně jako labouristé chtějí nové volby. „Tato země si zaslouží nové volby, aby si určila, jakou vládu chce. A jak se vypořádá s evidentními nerovnostmi a nespravedlností v naší společnosti. Nový předseda vlády nenabídl řešení k žádnému z těchto problémů,“ míní šéf labouristů Jeremy Corbyn.

Brusel dal po zvolení Johnsona jasně najevo, že odchodovou dohodu měnit nehodlá. Nový premiér má necelých sto dní na to, aby jejich názor případně změnil. Johnson slibuje, že se pokusí vyjednat „novou a lepší“ dohodu než jeho předchůdkyně Mayová.

  • Dominic Raab (45) – ministr zahraničí. Bývalý ministr pro brexit od července 2018 do listopadu 2018. Na ministerskou pozici rezignoval proto, že nesouhlasil s předběžným textem dohody o brexitu, kterou vláda Theresy Mayové vyjednala v Bruselu. V minulosti byl státním tajemníkem pro lidská práva na ministerstvu spravedlnosti či šéfem administrativy tehdejšího stínového ministra vnitra Davida Davise. Narodil se 25. února 1974. Je ženatý, má dvě děti. Raab má česko-židovské kořeny. Jeho otec se narodil v Československu, do Británie se dostal jako šestiletý v roce 1938 z obav před nacisty.
  • Sajid Javid (49) – ministr financí. Bývalý bankéř a syn pákistánského řidiče autobusu byl od loňského dubna ministrem vnitra. V letech 2016 až 2018 byl šéfem resortu pro místní samosprávu, jako náměstek dříve pracoval na ministerstvu financí i školství. Javid před referendem podporoval setrvání Británie v EU, poté se však jasně vyslovil, že k mírnějším variantám brexitu je skeptický. Narodil se 5. prosince 1969. Je ženatý, má čtyři děti.
  • Michael Gove (51) – místopředseda vlády. Dosavadní ministr životního prostředí (od června 2017). Patřil k vůdcům kampaně za odchod Británie z EU, jako jeden z hlavních důvodů uváděl nekontrolovanou imigraci. Po předložení návrhu brexitové dohody podle britských médií odmítl nabídku, aby po Dominicu Raabovi převzal agendu odchodu z EU. Narodil se 26. srpna 1967. Vystudoval angličtinu a poté působil jako novinář. V roce 2005 byl zvolen do parlamentu a o dva roky později se stal členem stínové vlády, v letech 2010 až 2014 byl ministrem školství a svými reformami se v kabinetu zviditelnil. Je ženatý a má dvě děti.
  • Priti Patelová (47) – ministryně vnitra. Bývalá ministryně pro mezinárodní rozvoj (červenec 2016 až listopad 2017). Rezignovala kvůli neoficiálním a utajeným schůzkám s izraelskými politiky. Byla již ve vládě Davida Camerona, kde zastávala funkci ministryně pro zaměstnanost (květen 2015 až červenec 2016). Od roku 2010 zasedá v parlamentu. Narodila se 29. března 1972. Vystudovala ekonomii a politologii. Je vdaná, má jedno dítě.
  • Stephen Barclay (47) – ministr pro brexit. Ministrem pro odchod Británie z Evropské unie byl již ve vládě Therasy Mayové (od listopadu 2018), kde nahradil Raaba. Právník Barclay byl předtím náměstkem ministra zdravotnictví, ještě dříve zastával vysoké funkce na ministerstvu
    financí. Od roku 2010 je poslancem za Konzervativní stranu. Narodil se 3. května 1972. Vystudoval práva a působil též v armádě. Je ženatý, má tři děti.
  • Ben Wallace (49) – ministr obrany. Dosavadní náměstek ministryně vnitra pro bezpečnost a hospodářskou kriminalitu (od července 2016). Poslancem je od roku 2005. Narodil se 15. května 1970. Absolvent Královské vojenské akademie osm let působil v armádě, mimo jiné ve
    Skotské gardě. Po odchodu z armády se stal za konzervativce poslancem skotského parlamentu, ve kterém zasedal v letech 1999 až 2003. Je ženatý, má tři děti.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...