Britský tisk se ve svých čtvrtečních vydáních zaobírá obměnou vládního kabinetu novopečeným premiérem Borisem Johnsonem a používá k tomu označení jako krvavá lázeň, vládní masakr či historická čistka. Moc v Británii podle listů nyní převzali zastánci tvrdého brexitu, jejichž úkolem bude připravit Spojené království během nadcházejících méně něž sta dní na odchod z Evropské unie – třeba i bez dohody. Stejně hodnotí vývoj i světová média.
Krvavá lázeň, masakr, pomsta, Borisova jatka. Britský tisk si všímá změn ve vládě
„Poté, co slíbil, že Británii sjednotí, nový premiér Boris Johnson vyhodil či donutil odejít většinu kabinetu,“ popsal situaci deník i, který je stručným výtahem z hlavních článků serveru Independent. Všechny klíčové posty ve vládě podle něj získali zastánci brexitu, zatímco Johnsonovi „mocní kritici“ jsou nyní jen řadovými poslanci bez vládních funkcí.
Podle listu The Guardian se Johnson „pomstil“ a ve vládě, kterou před více než rokem kvůli nesouhlasu s její brexitovou politikou opustil, udělal „brutální čistku“. Do ministerských funkcí podle levicového deníku jmenoval nový premiér „veterány“ tábora podporujícího odchod Británie z Evropské unie a „pravicové zastánce volného trhu“, a dal tak najevo „své bezohledné odhodlání zajistit brexit“.
Také list Financial Times se na titulní stránce věnuje rekonstrukci vlády. Johnson podle něj tým bývalé premiérky Theresy Mayové „rozbil na kusy“, aby vytvořil „tvrdý tým zastánců brexitu“.
Převažují pragmatici
Stoupenci rázné odluky Británie od EU obsadili většinu čelných vládních postů, server BuzzFeed UK nicméně podotýká, že v celém kabinetu paradoxně převažují lidé, kteří před třemi lety v referendu hlasovali za setrvání v Unii.
I hlavní politická zpravodajka BBC Laura Kuenssbergová píše, že novou vládu netvoří jen „nejzapálenější euroskeptici“. „Většina lidí u stolu podpořila nešťastnou dohodu (expremiérky) Theresy Mayové… Jsou to především pragmatici, nikoli puristé, a jsou tam i bývalí přední zastánci setrvání,“ dodává.
Za „vládní krveprolití“ a „nejbrutálnější vládní čistku v moderních politických dějinách“ označil události středečního večera také list The Times. „Rekordních sedmnáct členů vlády odešlo během pěti horečných hodin,“ napsal. Podle The Times Johnson britský parlament i Evropskou unii šokoval především tím, že svěřil přípravy na brexit bez dohody do rukou Michaela Govea a že svým klíčovým poradcem jmenoval Dominica Cummingse, strůjce a šéfa úspěšné kampaně za odchod Británie z Evropské unie.
Bulvární list Daily Mail středeční rekonstrukci britského kabinetu popsal jako „vládní masakr“ a „Borisova jatka“, Daily Express píše o „historické čistce“ a začátku „nové éry“. Podle deníku Metro v prvních hodinách ve funkci „brutální“ Johnson vyrazil na kabinet expremiérky Mayové se sekyrou v ruce.
Bulvární list The Sun označil v titulku středeční večer za „noc blonďatých nožů“. Odkázal tím na takzvanou noc dlouhých nožů, čistku, kterou nechal v roce 1934 v Německu provést Adolf Hitler a jíž za oběť padli především členové jednotek SA a někteří významní konzervativci. Kromě blonďatého premiéra má The Sun na titulní straně také fotografii jeho partnerky Carrie Symondsové. List rekonstrukci vlády označuje za „nejkrvavější“ v historii a popisuje ji jako „mega jatka“.
Světová média si všímají Johnsonova odhodlání
Stejně hodnotí vývoj v Británii také světová média. Server Politico píše o „prvním dni revoluce Borise Johnsona“. Všímá si zejména výměn na ministerských postech, které nazývá „nemilosrdnou čistkou“, a poznamenává, že o funkce přišly zejména hlavní postavy z doby vlády Theresy Mayové. Celkem rezignovalo nebo bylo vyměněno 17 ministrů a členů širšího kabinetu.
Od předchozí éry se Johnson snaží celkově odstřihnout, ihned dal totiž najevo, že skončilo „nerozhodné a váhavé období“, které panovalo za Mayové. Jak nicméně server Politico podotýká, v případě jakéhokoli pokusu odejít bez dohody bude Johnson čelit výrazné opozici z řad poslanců. A tím, že jen během prvního dne vyhodil tolik lidí, si získal již na začátku nové nepřátele.
Americký deník The New York Times si rovněž všímá Johnsonova prvního proslovu ve funkci premiéra, který zněl „extrémně přesvědčivě“. A nový šéf kabinetu, jehož výřečnost často překonala jeho výkon, při něm vypadal sebevědomě. „Zdá se, že Johnson je odhodlaný dokázat, že může nechat stranou své klaunské vystupování a že chce ve funkci zabodovat,“ dodal list.
Vypadá to, že ho ani netrápí skutečnost, že má k dispozici jen malou parlamentní většinu, a to navíc v době, kdy je hluboce rozdělená jak jeho konzervativní strana, tak celá Británie.
Podle deníku The Wall Street Journal (WSJ) nicméně Johnson stále nepředstavil jasný plán pro vystoupení z EU, ať už na základě dohody nebo bez ní. Strategii prý bude vymýšlet za běhu, „což je jeho styl“. „Pokud zůstane ve svěráku mezi Unií a parlamentem tak jako Mayová, odhadujeme, že Johnson nakonec vyhlásí předčasné volby ve snaze získat nový mandát pro brexit,“ píše WSJ v redakčním komentáři.
Televize CNN ve své analýze z větší části ponechává brexit stranou a zaměřuje se na srovnávání Johnsona s americkým prezidentem Trumpem, které se v posledních době objevuje v médiích. Podle komentáře ale není na místě házet oba muže do stejného pytle, protože Johnson není proti imigraci, je „bezostyšným internacionalistou“ a nemůže na rozdíl od Trumpa uspět pouze cílením na tvrdé jádro svých příznivců. „Takže, je Boris Johnson britským Trumpem? Mají podobné účesy. Tím to ale v zásadě končí,“ uzavírá CNN.
O nově sestaveném kabinetu píše i francouzský deník Le Monde, který si všímá toho, že Johnsonova vláda má za úkol dosáhnout odchodu země z Evropské unie za 99 dní a že se kvůli tomu nový premiér obklopil euroskeptiky.
„Musíme splnit sliby a vystoupit z Evropské unie k 31. říjnu. A to je bez diskuse,“ citoval list Johnsonova slova pronesená bojovným tónem. Ministerský předseda tak podle deníku lehce obměnil jeden ze svých dosavadních hlavních sloganů, a sice „brexit za jakoukoli cenu“.
„Někteří mají za to, že Johnson bude v úřadu vystupovat pragmatičtěji a umírní se, co se týče brexitu,“ píše Spiegel Online, který je ale přesvědčen o tom, že by se v takovém případě nový premiér dostal pod velký tlak svých radikalizovaných příznivců v Konzervativní straně, kteří ho zvolili právě proto, jak tvrdě vystupuje.
„Nebezpečí je velké, a tento den se to znovu ukázalo, že premiér jako Johnson britskou společnost dále rozdělí,“ míní server, který poukazuje na protesty, které se proti pětapadesátiletému politikovi hned v den jeho jmenování uskutečnily.
Deník Die Welt si všímá toho, jak razantně Johnson změnil kabinet, kde na klíčové posty dosadil „zastánci tvrdého brexitu“. Komentátor veřejnoprávní televize ARD v této souvislosti zmiňuje, že už se v Británii mluví o „noci dlouhých nožů“ nebo o „letním masakru“. „Vlastně nemůže překvapit, že se Johnson snaží o nový začátek - politiku dosavadní vlády koneckonců kritizoval tak tvrdě, že by bylo téměř možné zapomenout, že je členem stejné strany jako Theresa Mayová,“ konstatuje komentátor.
Rusové cítí nejednoznačnost
Nový britský premiér Boris Johnson je „naprosto protikladná postava“ a neví se, co od něj lze čekat, napsal dnes ruský internetový list Gazeta.ru pod titulkem „Sankce po brexitu: co Johnson chystá pro Rusko“. Johnsonův postoj podle něj znervózňuje ruské boháče, které své peníze vyvezli do Anglie.
Nový britský premiér má sice podle listu ruské předky a v Londýně jako starosta zavedl oslavy ruského masopustu, ale jako šéf britské diplomacie trval na vyhoštění ruských diplomatů z Británie a volal po přitvrzení sankcí proti Rusku, přičemž kritizoval některé členské země Evropské unie za „měkkost“ vůči Moskvě. To ale mu nebránilo, aby se současně zasazoval za dialog s Ruskem a spolupráci v některých oblastech.
Za „politika paradoxů, schopného neobvyklých rozhodnutí“ označuje nového britského premiéra ruský ekonomický list Vedomosti. „Jestli není ideální, tak to nemusí být na škodu: předchozí premiéři byli poněkud nudní,“ poznamenal komentátor listu Vedomosti. Johnson podle něj bude nepříjemný partner pro Evropu a i pro USA, ale trojnásob nepohodlný bude pro Rusko.
„Borise Johnsona nenávidí bezmála půlka Británie. Ale druhá polovina ho zbožňuje,“ poznamenala ruská rozhlasová stanice Kommersant FM. Připomněla, že sám Johnson se svého času označil za rusofila a vyslovoval se pro „smlouvu s ďáblem“, tedy pro spolupráci s Vladimirem Putinem a Bašárem Asadem v Sýrii. Ale těžko si představit, že by v dohledné budoucnosti byl ochoten ke sblížení s Moskvou, a to i v případě, že by si to žádala nějaká geopolitická logika.