Johnson přestál hlasování o nedůvěře kvůli večírkům během lockdownu

Poslanci britské vládnoucí konzervativní strany v pondělí večer hlasovali o vyslovení nedůvěry premiérovi Borisi Johnsonovi. Předseda vlády hlasování přestál. Zákonodárci hlasováním reagovali na pobouření veřejnosti ohledně skandálů premiéra v souvislosti s konáním večírků v jeho sídle v době přísných opatření proti šíření covidu-19. Johnson před hlasováním o důvěře slíbil konzervativním poslancům, že pokud zůstane ve funkci, sníží daně.

V britském parlamentu skončilo úderem 21:00 středoevropského času hlasování poslanců Konzervativní strany o důvěře premiéru Borisu Johnsonovi. Z 359 odevzadných hlasů bylo pro důvěru 211, proti předsedovi vlády se vyjádřilo 148 poslanců. Výsledky hlasování oznámil předseda konzervativní parlamentní skupiny Výbor 1922 Graham Brady.

Platné byly hlasy všech konzervativních poslanců. Johnson získal důvěru 58,8 procenta poslanců, 41,2 procenta bylo pro vyslovení nedůvěry. Současný předseda vlády tak dosáhl horšího výsledku než expremiérka Theresa Mayová v roce 2018, pro kterou se tehdy vyslovilo 63 procent konzervativců.

Počet hlasů pro nedůvěru bude pro Johnsona problém, uvádí komentátoři

Podle předpokladů měl Johnson hlasování ustát. Otázkou však bylo právě to, kolik konzervativců se proti svému stranickému šéfovi postaví. Chris Mason z BBC uvedl, že počet rebelů ve straně nakonec dosáhl horní hranice předpokladů. Srovnání s Mayovou podle něj jen tak nezmizí, i když Johsonovi podporovatelé tvrdí, že hlasování nyní přišlo ve zcela jiné situaci.

Podle zpravodaje ČT v Londýně Bohumila Vostala je výsledek pro premiéra „vážná rána“. „Takto zraněný premiér to bude mít velice složité (…) Otázka je, jestli takto může Johnson pokračovat,“ řekl a připomněl, že složité situaci premiér čelí i přesto, že ve volbách před dvěma a půl lety získal rekordní počet voličů. V dolní komoře tak zasedlo nejvíce konzervativců od dob Margaret Thatcherové. „Dnes je jeho strana v parlamentu rozhádaná,“ uvedl Vostal. 

Rebelové se podle něj obávají, že předsedu vlády příliš poškodila aféra partygate, čímž se snížila šance na výhru v dalších parlamentních volbách. „O to v konzervativní straně jde,“ připomněl Vostal.

Nahrávám video

„Myslím, že je to přesvědčivý a rozhodující výsledek, který znamená, že se jako vláda můžeme posunout dál a soustředit se na věci, které jsou podle mě pro lidi opravdu důležité,“ řekl Johnson novinářům. Zdroje televize Sky News ze zákulisí ale uvádí, že je premiér výsledkem zklamán a překvapilo ho, jak málo kolegů jej podpořilo.

„Poslanci mají dost premiéra, který je naprosto nezpůsobilý výkonu funkce,“ uvedl po oznámení výsledků šéf opozičních labouristů Keir Starmer. Slíbil, že jeho strana zemi opět „postaví na nohy“.

„Tento výsledek je bezesporu ten nejhorší pro Konzervativní stranu. (…) Pro Skotsko to zdůrazňuje demokratický deficit - důvěru v premiéra mají jen dva z 59 skotských poslanců,“ napsala na Twitteru skotská premiérka Nicola Sturgeonová.

Poslancům před hlasováním slíbil Johnson snížení daní

Johnson v pondělí v 17:00 neveřejně promluvil k poslancům své strany. Poslancům slíbil, že pokud zůstane ve funkci, sníží daně. Podle zdroje z konzervativní strany Johnson neslíbil konkrétní změnu v daňovém systému, svou vizi má společně s ministrem financí Rishim Sunakem představit příští týden v rámci nového ekonomického plánu. 

Johnson rovněž varoval konzervativní zákonodárce, aby se neobraceli proti sobě. Slíbil také příští týden představit nový plán pro hospodářský růst.

Premiér podle zdroje stanice BBC v pondělí od kolegů dostal celkem pět otázek, z toho dvě byly nepřátelsky naladěné a tři nikoliv. Charles Walker, poslanec za Broxbourne, podle BBC premiérovi řekl, že ho „občas vytočil k nepříčetnosti“, což vyvolalo v sále „velký smích“. Walker prý kolegy varoval, že „defenestrace premiéra je brutální, krvavá, šokující, strašná, hrozná věc“.

Poslanec Mark Harper prohlásil, že pokud by Johnson zůstal ve funkci, žádal by od poslanců „obhajobu neobhajitelného“. Podle zdroje z parlamentu Johnson jeho výtku „velmi velmi agresivně“ odmítl, píše BBC.

Aby mohli britští konzervativní poslanci hlasovat o nedůvěře vůči svému premiérovi, museli tento záměr šéfovi parlamentní skupiny Výbor 1992 oznámit nejméně patnáct procent z nich, což nyní znamenalo alespoň 54 členů sněmovny. Byl mezi nimi i Jesse Norman, podle nějž Johnson v úřadu premiéra „uplatňuje kulturu ledabylého porušování zákona“.

Tato poznámka se týkala zejména Johnsonova skandálu ohledně porušování protiepidemických opatření v době pandemie covidu-19. Na začátku loňského prosince se v britských médiích objevily první zprávy o večírcích nejen v Johnsonově sídle v Downing Street během koronavirových uzávěr. Pro účast na jednom z večírků udělila policie Johnsonovi pokutu 50 liber.

Od května 2020 do loňského dubna se konalo nejméně deset takových společenských setkání. Šlo přitom o období, kdy v Anglii platila přísná omezení mezilidských kontaktů.

Dalšími důvody pro hlasování o důvěře vůči Johnsonovi byly vysoké náklady na luxusní renovaci premiérské rezidence, chaotické řešení pandemie covidu-19 nebo nejvyšší inflace za posledních 40 let, píše AFP.

Dopisy poslancům

Ačkoliv zpráva o plánovaném hlasování o nedůvěře se objevila na veřejnosti až v pondělí, poslanci konzervativní strany již v neděli obdrželi jednostránkový dopis, v němž Johnsonovi spolupracovníci vysvětlovali, proč by měli premiéra při hlasování podpořit. Dopis například varoval před „občanskou válkou“ v konzervativní straně, z níž budou těžit labouristé, vyzdvihoval Johnsonovo řešení kriminality, snižování daní, zdravotnické reformy i „prolomení“ patové situace kolem brexitu, který paralyzoval britskou politiku.

Dopis poslancům napsal v pondělí i sám Johnson. Většina jeho obsahu se týkala politických rozhodnutí a úspěchů, kterých dosáhl, i rozhodnutí, jež jako šéf konzervativců a premiér plánuje učinit.

Ve vztahu ke svým kauzám premiér na poslance apeloval, že „hlasováním mohli ukončit oblíbenou mediální posedlost“. Věděl prý, že čelil velké vlně kritiky, což „bylo bolestivé pro celou stranu“. „Něco z té kritiky bylo fér, něco méně. Pádným argumentům jsem naslouchal, poučil se a udělal značné změny,“ dodal premiér.

Naopak šéf opozičních labouristů Keir Starmer vyzval konzervativce, aby hlasovali proti Johnsonovi. Rádiu LBC řekl, že Johnson „ztratil důvěru země“ a mezi veřejností „existuje povědomí o tom, že Johnson o spoustě věcech neříká pravdu“.

Dle zvyklostí by se hlasování nemělo do roka opakovat

Podle pravidel konzervativní strany by se dvanáct měsíců po získání důvěry nemělo hlasování opakovat. Předseda Výboru 1922 Brady ovšem v pondělí na tiskové konferenci připustil, že pravidla se „technicky vzato mohou změnit“.

Hlasování o nedůvěře v rámci vlastní strany čelili i jiní britší premiérové a premiérky. Margaret Thatcherová a Theresa Mayová ustály obě hlasování o nedůvěře, obě se posléze samy úřadu vzdaly. Thatcherová po osmi dnech a Mayová po šesti měsících. Další premiér John Major, který také v roce 1993 prošel hlasováním o nedůvěře, sice nerezignoval, ale v následujících volbách utrpěl drtivou porážku. 

Konzervativci přicházejí o křesla

Úřednice Sue Grayová, pověřená vyšetřováním dění v Downing Street během lockdownu, hovořila ve své zprávě mimo jiné o „opilectví“ a „nevhodném chování vůči úklidovým a bezpečnostním zaměstnancům“.

Johnson v reakci na skandál uvedl, že „na sebe bere plnou odpovědnost za to, co se za jeho vedení stalo“, nicméně odmítl rezignovat, což pobouřilo část britské veřejnosti i konzervativních poslanců. V květnových komunálních volbách přišli konzervativci o stovky křesel.

Veřejnost pobouřily informace o tom, jak britský premiér porušoval protiepidemická nařízení například v případě večírku na zahradě Downing Street předloni 20. května, kam byla podle médií pozvána asi stovka lidí, a nakonec se jich sešlo čtyřicet. Přišel mezi ně i Johnson a jeho manželka Carrie.

V té době se spolu přitom podle vládních nařízení směli stýkat maximálně dva lidé z různých domácností, a to pouze venku při dodržení dvoumetrového rozestupu. Johnson letos v polovině ledna v parlamentu svou účast na večírku připustil a omluvil se za ni s tím, že na akci strávil 25 minut a domníval se, že jde o pracovní setkání.

Hlasování o nedůvěře lídrovi konzervativců a premiérovi vyhlašuje předseda parlamentní skupiny Výbor 1992. Součástí skupiny jsou poslanci „zadních lavic“, kteří nezastávají žádnou vládní funkci. Výbor 1922 funguje především jako styčný bod mezi řadovými poslanci strany a jejím vedením, případně samotným premiérem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zahájily nové údery na Írán, ten ohlásil uzavření Hormuzského průlivu

Spojené státy v noci na čtvrtek zahájily nové vzdušné údery na cíle v Íránu, oznámilo oblastní velitelství amerických sil (CENTCOM). Írán informoval o explozích v několika oblastech, uvedla agentura Reuters. Íránská armáda krátce po začátku útoků uvedla, že zcela uzavřela Hormuzský průliv a zasáhla dvě lodě, které se snažily úžinou proplout.
00:10Aktualizovánopřed 31 mminutami

Rozhodčího, kterého úřady připravily o MS, v Somálsku vítaly stovky fanoušků

Fotbalový rozhodčí Omar Abdulkadir Artan, kterého úřady po příletu nepustily do USA a znemožnily mu pískat na mistrovství světa, se po návratu do vlasti dočkal bouřlivého přivítání. Podle agentury AP na něj na letišti v Mogadišu kromě vládních činitelů a svazových funkcionářů čekalo také několik stovek fanoušků s vlajkami.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po zveřejnění části Epsteinových spisů přibylo zastrašování jeho obětí

Po zveřejnění části spisů sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina vzrostla míra zastrašování jeho obětí. Agentura Reuters vyzpovídala 23 z nich. Téměř všechny tvrdí, že kvůli výhrůžkám žijí v neustálém napětí. Ve středu v americkém Kongresu o svých vazbách na Epsteina vypovídal miliardář a spoluzakladatel technologického giganta Microsoft Bill Gates.
před 3 hhodinami

Papež požehnal věž baziliky Sagrada Família v Barceloně

Papež Lev XIV. ve středu večer požehnal a tím i otevřel nejvyšší kostelní věž Ježíše Krista v chrámu Svaté rodiny (Sagrada Familia), která se stala nejvyšší kostelní stavbou na světě. Na své dokončení chrám čeká od konce 19. století, tehdy své vize do návrhu promítl katalánský architekt Antoni Gaudí. Ve své homilii papež připomněl, že nelze věřit v Ježíše Krista a podporovat války.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po americkém úderu na tanker u Ománu se pohřešují tři Indové

Strojovnu ropného tankeru nedaleko pobřeží Ománu ve středu zachvátil požár poté, co plavidlo zasáhla americká armáda, informují světové agentury. Podle oblastního velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) posádka odmítla uposlechnout rozkazy. Indické ministerstvo zahraničí informovalo, že na palubě bylo 24 Indů, z nichž tři se stále pohřešují a zbylých 21 bylo zachráněno. Dillí si v reakci na útok předvolalo zástupce amerického velvyslanectví v Indii, aby vyjádřilo svůj protest, píší agentury.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Tisíce lidí jsou v důsledku útoků bez pitné vody. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku. Americký prezident Donald Trump nevylučuje další údery v Íránu.
9. 6. 2026Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Sedm dětí zahynulo při požáru minibusu v Zimbabwe

Minibus převážející školáky vzplanul v centrální části Zimbabwe, při neštěstí zahynulo sedm lidí, uvedly úřady. Podle policie bylo v autobuse 24 dětí, počet zraněných zatím neuvedla. Tamní média napsala, že do nemocnice byli převezeni řidič i průvodčí, a dodala, že všichni mrtví jsou školáci. Počáteční vyšetřování naznačuje, že požár se začal šířit od kanystru benzinu, který ležel v minibusu.
před 5 hhodinami

VideoMexická města se před fotbalovým šampionátem potýkají s protesty

Organizátoři mají už jen hodiny na to zajistit hladký chod mistrovství světa ve fotbale. Zatímco přílety do USA poznamenaly přísné kontroly, v Mexiku proběhly protesty učitelů za lepší platy. Mimo jiné i ve městě Guadalajara, kde se v noci na pátek SELČ utká český tým s Jižní Koreou. Demonstrovala i organizace sdružující lidi z chudinských čtvrtí, která tamním úřadům vyčítá, že utrácejí na špatných místech. Vláda na kritiku odpovídá statistikou, podle které v zemi v posledních letech výrazně ubylo lidí žijících pod hranicí chudoby. V Mexiku ale dál panují obrovské sociální rozdíly, které jsou viditelné právě i v Guadalajaře, kde na dohled míst s rozpadající se infrastrukturou vyrůstají nové věžáky. Vedení druhé největší aglomerace Mexika tvrdí, že chce město představit jako centrum technologií a inovací. Pořádání nejsledovanější sportovní akce planety ale znamená, že pozornosti neuniknou ani jeho problémy.
před 6 hhodinami
Načítání...