Johnson přestál hlasování o nedůvěře kvůli večírkům během lockdownu

Poslanci britské vládnoucí konzervativní strany v pondělí večer hlasovali o vyslovení nedůvěry premiérovi Borisi Johnsonovi. Předseda vlády hlasování přestál. Zákonodárci hlasováním reagovali na pobouření veřejnosti ohledně skandálů premiéra v souvislosti s konáním večírků v jeho sídle v době přísných opatření proti šíření covidu-19. Johnson před hlasováním o důvěře slíbil konzervativním poslancům, že pokud zůstane ve funkci, sníží daně.

V britském parlamentu skončilo úderem 21:00 středoevropského času hlasování poslanců Konzervativní strany o důvěře premiéru Borisu Johnsonovi. Z 359 odevzadných hlasů bylo pro důvěru 211, proti předsedovi vlády se vyjádřilo 148 poslanců. Výsledky hlasování oznámil předseda konzervativní parlamentní skupiny Výbor 1922 Graham Brady.

Platné byly hlasy všech konzervativních poslanců. Johnson získal důvěru 58,8 procenta poslanců, 41,2 procenta bylo pro vyslovení nedůvěry. Současný předseda vlády tak dosáhl horšího výsledku než expremiérka Theresa Mayová v roce 2018, pro kterou se tehdy vyslovilo 63 procent konzervativců.

Počet hlasů pro nedůvěru bude pro Johnsona problém, uvádí komentátoři

Podle předpokladů měl Johnson hlasování ustát. Otázkou však bylo právě to, kolik konzervativců se proti svému stranickému šéfovi postaví. Chris Mason z BBC uvedl, že počet rebelů ve straně nakonec dosáhl horní hranice předpokladů. Srovnání s Mayovou podle něj jen tak nezmizí, i když Johsonovi podporovatelé tvrdí, že hlasování nyní přišlo ve zcela jiné situaci.

Podle zpravodaje ČT v Londýně Bohumila Vostala je výsledek pro premiéra „vážná rána“. „Takto zraněný premiér to bude mít velice složité (…) Otázka je, jestli takto může Johnson pokračovat,“ řekl a připomněl, že složité situaci premiér čelí i přesto, že ve volbách před dvěma a půl lety získal rekordní počet voličů. V dolní komoře tak zasedlo nejvíce konzervativců od dob Margaret Thatcherové. „Dnes je jeho strana v parlamentu rozhádaná,“ uvedl Vostal. 

Rebelové se podle něj obávají, že předsedu vlády příliš poškodila aféra partygate, čímž se snížila šance na výhru v dalších parlamentních volbách. „O to v konzervativní straně jde,“ připomněl Vostal.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Bohumil Vostal k hlasování o nedůvěře Borisu Johnsonovi
Zdroj: ČT24

„Myslím, že je to přesvědčivý a rozhodující výsledek, který znamená, že se jako vláda můžeme posunout dál a soustředit se na věci, které jsou podle mě pro lidi opravdu důležité,“ řekl Johnson novinářům. Zdroje televize Sky News ze zákulisí ale uvádí, že je premiér výsledkem zklamán a překvapilo ho, jak málo kolegů jej podpořilo.

„Poslanci mají dost premiéra, který je naprosto nezpůsobilý výkonu funkce,“ uvedl po oznámení výsledků šéf opozičních labouristů Keir Starmer. Slíbil, že jeho strana zemi opět „postaví na nohy“.

„Tento výsledek je bezesporu ten nejhorší pro Konzervativní stranu. (…) Pro Skotsko to zdůrazňuje demokratický deficit - důvěru v premiéra mají jen dva z 59 skotských poslanců,“ napsala na Twitteru skotská premiérka Nicola Sturgeonová.

Poslancům před hlasováním slíbil Johnson snížení daní

Johnson v pondělí v 17:00 neveřejně promluvil k poslancům své strany. Poslancům slíbil, že pokud zůstane ve funkci, sníží daně. Podle zdroje z konzervativní strany Johnson neslíbil konkrétní změnu v daňovém systému, svou vizi má společně s ministrem financí Rishim Sunakem představit příští týden v rámci nového ekonomického plánu. 

Johnson rovněž varoval konzervativní zákonodárce, aby se neobraceli proti sobě. Slíbil také příští týden představit nový plán pro hospodářský růst.

Premiér podle zdroje stanice BBC v pondělí od kolegů dostal celkem pět otázek, z toho dvě byly nepřátelsky naladěné a tři nikoliv. Charles Walker, poslanec za Broxbourne, podle BBC premiérovi řekl, že ho „občas vytočil k nepříčetnosti“, což vyvolalo v sále „velký smích“. Walker prý kolegy varoval, že „defenestrace premiéra je brutální, krvavá, šokující, strašná, hrozná věc“.

Poslanec Mark Harper prohlásil, že pokud by Johnson zůstal ve funkci, žádal by od poslanců „obhajobu neobhajitelného“. Podle zdroje z parlamentu Johnson jeho výtku „velmi velmi agresivně“ odmítl, píše BBC.

Aby mohli britští konzervativní poslanci hlasovat o nedůvěře vůči svému premiérovi, museli tento záměr šéfovi parlamentní skupiny Výbor 1992 oznámit nejméně patnáct procent z nich, což nyní znamenalo alespoň 54 členů sněmovny. Byl mezi nimi i Jesse Norman, podle nějž Johnson v úřadu premiéra „uplatňuje kulturu ledabylého porušování zákona“.

Tato poznámka se týkala zejména Johnsonova skandálu ohledně porušování protiepidemických opatření v době pandemie covidu-19. Na začátku loňského prosince se v britských médiích objevily první zprávy o večírcích nejen v Johnsonově sídle v Downing Street během koronavirových uzávěr. Pro účast na jednom z večírků udělila policie Johnsonovi pokutu 50 liber.

Od května 2020 do loňského dubna se konalo nejméně deset takových společenských setkání. Šlo přitom o období, kdy v Anglii platila přísná omezení mezilidských kontaktů.

Dalšími důvody pro hlasování o důvěře vůči Johnsonovi byly vysoké náklady na luxusní renovaci premiérské rezidence, chaotické řešení pandemie covidu-19 nebo nejvyšší inflace za posledních 40 let, píše AFP.

Dopisy poslancům

Ačkoliv zpráva o plánovaném hlasování o nedůvěře se objevila na veřejnosti až v pondělí, poslanci konzervativní strany již v neděli obdrželi jednostránkový dopis, v němž Johnsonovi spolupracovníci vysvětlovali, proč by měli premiéra při hlasování podpořit. Dopis například varoval před „občanskou válkou“ v konzervativní straně, z níž budou těžit labouristé, vyzdvihoval Johnsonovo řešení kriminality, snižování daní, zdravotnické reformy i „prolomení“ patové situace kolem brexitu, který paralyzoval britskou politiku.

Dopis poslancům napsal v pondělí i sám Johnson. Většina jeho obsahu se týkala politických rozhodnutí a úspěchů, kterých dosáhl, i rozhodnutí, jež jako šéf konzervativců a premiér plánuje učinit.

Ve vztahu ke svým kauzám premiér na poslance apeloval, že „hlasováním mohli ukončit oblíbenou mediální posedlost“. Věděl prý, že čelil velké vlně kritiky, což „bylo bolestivé pro celou stranu“. „Něco z té kritiky bylo fér, něco méně. Pádným argumentům jsem naslouchal, poučil se a udělal značné změny,“ dodal premiér.

Naopak šéf opozičních labouristů Keir Starmer vyzval konzervativce, aby hlasovali proti Johnsonovi. Rádiu LBC řekl, že Johnson „ztratil důvěru země“ a mezi veřejností „existuje povědomí o tom, že Johnson o spoustě věcech neříká pravdu“.

Dle zvyklostí by se hlasování nemělo do roka opakovat

Podle pravidel konzervativní strany by se dvanáct měsíců po získání důvěry nemělo hlasování opakovat. Předseda Výboru 1922 Brady ovšem v pondělí na tiskové konferenci připustil, že pravidla se „technicky vzato mohou změnit“.

Hlasování o nedůvěře v rámci vlastní strany čelili i jiní britší premiérové a premiérky. Margaret Thatcherová a Theresa Mayová ustály obě hlasování o nedůvěře, obě se posléze samy úřadu vzdaly. Thatcherová po osmi dnech a Mayová po šesti měsících. Další premiér John Major, který také v roce 1993 prošel hlasováním o nedůvěře, sice nerezignoval, ale v následujících volbách utrpěl drtivou porážku. 

Konzervativci přicházejí o křesla

Úřednice Sue Grayová, pověřená vyšetřováním dění v Downing Street během lockdownu, hovořila ve své zprávě mimo jiné o „opilectví“ a „nevhodném chování vůči úklidovým a bezpečnostním zaměstnancům“.

Johnson v reakci na skandál uvedl, že „na sebe bere plnou odpovědnost za to, co se za jeho vedení stalo“, nicméně odmítl rezignovat, což pobouřilo část britské veřejnosti i konzervativních poslanců. V květnových komunálních volbách přišli konzervativci o stovky křesel.

Veřejnost pobouřily informace o tom, jak britský premiér porušoval protiepidemická nařízení například v případě večírku na zahradě Downing Street předloni 20. května, kam byla podle médií pozvána asi stovka lidí, a nakonec se jich sešlo čtyřicet. Přišel mezi ně i Johnson a jeho manželka Carrie.

V té době se spolu přitom podle vládních nařízení směli stýkat maximálně dva lidé z různých domácností, a to pouze venku při dodržení dvoumetrového rozestupu. Johnson letos v polovině ledna v parlamentu svou účast na večírku připustil a omluvil se za ni s tím, že na akci strávil 25 minut a domníval se, že jde o pracovní setkání.

Hlasování o nedůvěře lídrovi konzervativců a premiérovi vyhlašuje předseda parlamentní skupiny Výbor 1992. Součástí skupiny jsou poslanci „zadních lavic“, kteří nezastávají žádnou vládní funkci. Výbor 1922 funguje především jako styčný bod mezi řadovými poslanci strany a jejím vedením, případně samotným premiérem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské drony dopadly na Dubaj či letiště v Kuvajtu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu či hotel v Dubaji útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.
10:51Aktualizovánopřed 10 mminutami

Izrael a USA letecky útočily na Írán, ten pak ostřeloval základny USA v regionu

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Íránská armáda následně v odvetě ostřelovala Izrael a několik zemí Perského zálivu.
07:35Aktualizovánopřed 19 mminutami

Chameneí je po smrti, zní z Izraele i USA

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl v sobotu zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím. Podle něj bylo nalezeno tělo. Už krátce předtím také izraelský premiér Benjamin Netanjahu bez podrobností uvedl, že stále více signálů naznačuje, že Chameneí je mrtvý.
21:07Aktualizovánopřed 35 mminutami

Izrael označil úder na Írán za svůj dosud největší letecký útok

Izraelská armáda oznámila, že sobotní útoky na Írán byly největším leteckým útokem v její historii. Přibližně dvě stě bojových letounů útočilo na pět stovek cílů, informovala podle agentury AFP. Spojené státy a Izrael společný úder na Írán podle informací amerických médií ze zpravodajské komunity plánovaly měsíce. Washington v posledních týdnech vytrvale navyšoval vojenskou přítomnost v regionu.
20:09Aktualizovánopřed 38 mminutami

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
15:33Aktualizovánopřed 59 mminutami

Izraelem opakovaně zněly sirény

Írán v reakci na útoky na své území vypálil na Izrael balistické rakety, oznámila izraelská armáda. Izraelský server Times of Israel (ToI) informoval o opakovaných úderech, jimž v sobotu několikrát předcházely sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávali do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
09:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
10:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránská média tvrdí, že USA a Izrael zasáhly dívčí školu

Íránská státem provozovaná média podle agentury DPA informují o leteckém útoku na dívčí školu v jižním Íránu. Obětí má podle nich být 85, přičemž další desítky lidí údajně utrpěly zranění. Zároveň také informovala o útoku na tělocvičnu ve městě Lámerd. Média v teokratickém státu, kde vládne přísná cenzura a režim ajatolláha Alího Chameneího tvrdě potlačuje jakoukoliv opozici, útok přičetla Izraeli a Spojeným státům. Podle íránského Červeného půlměsíce bylo při útocích v Íránu zabito nejméně 201 lidí. Informace nelze nezávisle ověřit.
16:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...