Izraelský nejvyšší soud nechal zrušit sporný zákon o osadách. Odporuje tamní ústavě

Izraelský nejvyšší soud v úterý nařídil zrušit kontroverzní zákon, který měl umožnit legalizovat židovské osady vystavěné na soukromých palestinských pozemcích na Západním břehu Jordánu. Podle soudu tato norma odporuje ústavě. Palestinský premiér Muhammad Ištaja v úterý odpoledne také uvedl, že vedení země podalo zástupcům USA, Ruska, Evropské unie a OSN, protinávrh k plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na řešení konfliktu ohledně anexe osad – pokud by k ní došlo, vyhlásí Palestinci svrchovaný stát.

Norma se označuje jako zákon o uspořádání sídel v Judeji a Samaří na Západním břehu Jordánu a přijata byla v roce 2017. Měla pomoci zlegalizovat osady vystavěné bez povolení na soukromých palestinských pozemcích. Krátce po schválení v parlamentu bylo ale plnění pozastaveno kvůli četným peticím, s nimiž se Izraelci obrátili na nejvyšší soud.

Jeho předsedkyně Ester Hajutová ve zdůvodnění úterního rozhodnutí uvedla, že zákon usiluje o „zpětnou legalizaci nelegálních činů spáchaných specifickou částí obyvatel a poškozujících práva jiných“. Podle nejvyššího soudu norma neodpovídá standardu izraelského práva.

Zákon umožňoval vládě označit za vládní majetek pozemky, na nichž byly osady postaveny v dobré víře, byť bez povolení. Původní majitelé měli po dobu dvaceti let dostávat ročně 125 procent hodnoty pozemků jako odškodné, nebo jim měl být nabídnut náhradní pozemek. Několik zemí zákon kritizovalo, české ministerstvo zahraničí nad ním vyjádřilo v roce 2017 znepokojení.

Palestinský vůdce Mahmúd Abbás jej označil za útok na palestinský národ. Norma by zlegalizovala více než padesát osad se 4 tisíci domy a umožnila vyvlastnění přes osmi set hektarů pozemků.

Strana Likud premiéra Benjamina Netanjahua, který nyní chystá anexi židovských osad na Západním břehu, k soudnímu rozhodnutí sdělila, že je nešťastné, že se soud vměšuje do „zákona významného pro osadnickou aktivitu a její budoucnost“. Koaliční partner Likudu strana Modrá a bílá uvedla, že zákon v této podobě neodpovídá ústavní situaci v Izraeli a jeho právní problémy byly známy už v době jeho schvalování.

Palestina podala protinávrh k Trumpovu plánu

Palestinský premiér Muhammad Ištaja v úterý odpoledne rovněž oznámil, že palestinské vedení na Západním břehu Jordánu podalo takzvanému blízkovýchodnímu kvartetu, složenému ze zástupců USA, Ruska, Evropské unie a OSN, protinávrh k plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na řešení izraelsko-palestinského konfliktu.

Ištaja uvedl, že Palestinci vyhlásí svrchovaný stát na základě linie příměří před šestidenní válkou v roce 1967, pokud Izrael přistoupí k anexi částí Západního břehu Jordánu 1. července, a požádají o uznání mezinárodní společenství.

Benjamin Netanjahu
Zdroj: Nir Elias/Reuters

Izraelská vláda má v červenci zahájit debatu o případném připojení židovských osad a Jordánského údolí na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu, což by znamenalo anexi tohoto území.

Palestinci a mnoho zemí považují židovské osady, které Izrael od roku 1967 vybudoval na Západním břehu Jordánu, za nelegální z pohledu Ženevské konvence, která zakazuje výstavbu na území zabraném při válce. Izrael argumentuje svými bezpečnostními potřebami a rovněž údajným biblickým nárokem na toto území.

Palestinci odmítli Trumpův plán

Trumpův plán na mír mezi Izraelem a Palestinci počítá s tím, že by si Izrael ponechal většinu osad na Západním břehu Jordánu, tedy na území, se kterým Palestinci počítají pro svůj budoucí stát. Palestinci Trumpův plán odmítli a jednání s Washingtonem bojkotují.

„Podali jsme před několika dny kvartetu protinávrh,“ uvedl Ištaja a doplnil, že text o délce čtyř a půl strany navrhuje vytvoření „svrchovaného, nezávislého a demilitarizovaného Palestinského státu“ a „změny v demarkačních hranicích, kde jsou zapotřebí“. Ištaja uvedl, že v případě izraelské anexe by očekával, že mezinárodní společenství uvalí na židovský stát sankce.

Ištaja rovněž sdělil, že izraelská anexe má několik dimenzí a palestinská snaha jí zabránit má dvě fáze. První dimenze anexe se podle palestinského premiéra uskutečnila 20. dubna, kdy jeho izraelský protějšek Benjamin Netanjahu a jeho koaliční spojenec Benny Ganc podepsali dohodu, v níž stojí, že Izrael má právo části Západního břehu anektovat.

Izraelská vláda začátkem července spustí legislativní proces anexe

Ištaja dodal, že Izrael v přípravě anexe už podnikl menší kroky na místě. Druhá etapa se očekává 1. července, kdy izraelská vláda a možná i parlament zahájí legislativní proces anexe. „V Izraeli bývala debata rozdělena mezi mírový a okupační tábor,“ upozornil Ištaja a dodal, že následně se debata rozdělila na ty, kteří chtějí zachovat současný stav, a ty, kteří chtějí okupaci.

„Nyní debata už není mezi těmi, kteří chtějí anektovat, a těmi, kteří to nechtějí, debata je o tom, co anektovat,“ zdůraznil premiér. Ištaja prohlásil, že anexe je existenční hrozbou pro palestinský lid, a doplnil, že takový krok by byl závažným porušením dohod s palestinskou autonomií. Poznamenal, že Ramalláh sice už ukončil bezpečnostní koordinaci s Izraelem, nyní by ale palestinská autonomie mohla stáhnout uznání Izraele.

Palestinský protest proti Trumpovu mírovému plánu
Zdroj: Aziz Taher/Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hrozí Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy dohoda o konci války na Ukrajině

Nový americký prezident Donald Trump pohrozil Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Představil také projekt s názvem Stargate (Hvězdná brána), v rámci kterého by měly soukromé firmy investovat pět set miliard dolarů (asi dvanáct bilionů korun) do infrastruktury pro umělou inteligenci (AI). Trump také znovu mluvil o zavedení cel na sousední země i Čínu nebo Evropskou unii.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Černá Hora čelí ruským kybernetickým útokům, i kvůli ambicím vstupu do EU

Černá Hora kvůli svým ambicím stát se členem Evropské unie (EU) i členství v NATO čelí počítačovým útokům z Ruska. V boji proti nim nově pomůžou specialisté z českého úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Podpořit balkánskou zemi v její cestě do sedmadvacítky přijel i prezident Petr Pavel.
před 9 hhodinami

Firmy vyhlížejí, zda Trump zavede další cla. Část by mohla přesunout výrobu

Řada českých podniků po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu už předpokládá, že dojde k uvalení nových cel, případně zvýšení těch aktuálně platných. Pro evropskou ekonomiku by to podle nich byl problém. Některé firmy pak přiznávají, že by v takovém případě přemístily výrobu právě do Spojených států.
před 9 hhodinami

Turecko pohřbívá oběti požáru z horského hotelu

Turecké úřady v souvislosti s úterním požárem hotelu v lyžařském středisku na severu Turecka zadržely již jedenáct lidí, včetně majitele hotelu. Při neštěstí zahynulo 79 lidí a další desítky jich byly zraněny. Země držela ve středu státní smutek, konaly se také první pohřby.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump bude chtít Americe vrátit ztracený respekt, říká Topolánek

Nový americký prezident Donald Trump bude chtít podle bývalého předsedy vlády Mirka Topolánka vrátit Spojeným státům částečně ztracený respekt. „Amerika ten respekt částečně ztratila za Baracka Obamy a nepochybně i za Joea Bidena,“ sdělil Topolánek v Interview ČT24. Trump podle něho určitě neopustí svoji základní myšlenku, kterou je heslo „America first“. To, co nový prezident USA říká, je podle bývalého českého premiéra třeba brát velmi vážně. „Trump je člověk z byznysu, je významně transakční a je to dobrý vyjednávač,“ míní Topolánek.
před 10 hhodinami

Při útoku v německém parku zemřel muž a batole

Dva lidé včetně dvouletého dítěte zemřeli po útoku nožem v bavorském městě Aschaffenburg. Policie zadržela podezřelého osmadvacetiletého muže původem z Afghánistánu. Další tři lidé byli zraněni. Bavorský premiér Markus Söder označil čin za hrozivý. Motiv zatím není jasný, policie nevyloučila terorismus.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump omilostnil i vůdce milicí. Republikáni mírní kritiku

Mnozí republikánští senátoři ještě před nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu nesouhlasili s možným omilostněním a zmírněním trestů pro patnáct set útočníků na Kapitol, kde 6. ledna 2021 zemřelo několik lidí. Poté, co Trump po své inauguraci obviněné skutečně omilostnil, ale řada republikánů otočila a proti rozhodnutí se zpravidla nijak nevymezuje. Někteří se ho dokonce snaží obhájit.
před 12 hhodinami

Hútíové po roce propustili posádku ukořistěné lodi

Jemenští povstalci hútíové po víc než roce propustili posádku zadržovaného tankeru Galaxy Leader. Loď plující pod bahamskou vlajkou rebelové podporovaní Íránem napadli v listopadu 2023. Akci tehdy označili za pomstu za izraelský vpád do Pásma Gazy. Posádka se skládala z 25 členů různých národností včetně Bulharů, Ukrajinců či Filipínců.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...