Izraelská armáda zaútočila na školu v uprchlickém táboře Nusajrát v Pásmu Gazy. Na místě zemřelo zřejmě několik desítek lidí, údaje o přesném počtu obětí se rozcházejí. Izraelská armáda útok přiznala s tím, že jejím cílem byli teroristé, kteří se ve škole ukrývali, a že se snažila minimalizovat počet civilních obětí. Podle agentury AP se ve škole ukrývali lidé, kteří museli kvůli bojům opustit své domovy.
Izrael podnikl vzdušný útok na budovu, která sloužila jako škola provozovaná Úřadem OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). Izraelská armáda tvrdí, že se zde ukrývali teroristé zapojení do útoku, při němž 7. října zemřelo na dvanáct set lidí a dalších asi 250 bylo zajato a odvlečeno do Pásma Gazy. Armáda podle svého prohlášení podnikla kroky k omezení počtu civilních obětí, například „vizuální kontrolu ze vzduchu“ nebo shromáždění dodatečných zpravodajských informací.
V dalším prohlášení izraelská armáda uvedla, že při úderu zlikvidovala dvacet až třicet teroristů, zejména z Palestinského islámského džihádu. Podle armádního prohlášení se ozbrojenci ukrývali ve třech učebnách. Armáda také tvrdí, že úder dvakrát odložila, aby minimalizovala civilní ztráty na životech. Podle agentury AP však armáda pro tvrzení o bojovnících ve škole neposkytla důkazy.
Izrael opakovaně obviňuje Hamás z toho, že civilisty využívá jako lidské štíty a ukrývá se v objektech, jako jsou školy a nemocnice.
Další zdroje uvádějí až 45 obětí
Nemocnice v Dajr Balahu podle agentury AP oznámila, že obdržela těla třiceti osob zabitých při úderu na školu spravovanou UNRWA a dalších šest těl lidí, kteří byli zabiti při vzdušném úderu na obytný dům. AP se odvolává na záznamy z nemocnice a reportéra, kterého má na místě.
Juliette Toumaová z UNRWA agentuře Reuters sdělila, že odhad počtu zabitých při úderu na školu v Nusajrátu je v tuto chvíli 35 až 45, avšak v tuto chvíli jde o provizorní bilanci.
Tiskový úřad vlády řízené teroristickým hnutím Hamás uvedl, že zabito bylo čtyřicet lidí, včetně čtrnácti dětí a devíti žen, a dalších 73 utrpělo zranění. Tvrdí také, že se ve škole neukrývali bojovníci Hamásu. Palestinské úřady ovládané Hamásem vyčíslily nejnovější celkovou bilanci obětí izraelských operací v Pásmu Gazy na více než 36 500 lidí. Tato čísla, která nerozlišují mezi civilisty a teroristy, byla už dříve zpochybňována.
Muhammad Karím, vysídlený Palestinec, který viděl sanitky přivážet zraněné, agentuře AP popsal chaotické scény před nemocnicí. Svědek AP také popsal, jak lidé hledali své blízké mezi těly zabalenými do bílých prostěradel na nádvoří nemocnice.
Za měsíc od chvíle, kdy izraelští vojáci vstoupili do Rafahu na jihu Pásma Gazy, zesílily také vzdušné údery i pozemní boje v okolí Nusajrátu. Jeden z domů ve zdejším táboře byl cílem útoku například 19. května, kdy zde zemřelo dvacet lidí. Izraelská armáda tvrdí, že zde provádí „cílené“ operace.
Izraelský útok na školu v Gaze vyvolal ostré reakce u španělských vládních politiků. Šéf španělské diplomacie José Manuel Albares ve čtvrtek oznámil, že Madrid se přidá ke sporu u Mezinárodní soudního dvoru (ICJ) o tom, zda se Izrael při bojích v Pásmu Gazy dopouští genocidy na palestinském obyvatelstvu. Podle Albarese tím chce Madrid podpořit práci ICJ a dodržování jeho předběžných nařízení.
Tribunál na konci května nařídil Tel Avivu, aby zastavil vojenskou ofenzivu v Rafahu a neprováděl tam vojenské operace, které by mohly vést ke zničení palestinské populace. Izraelská armáda však od své ofenzivy v oblasti neupustila.
ICJ již dříve Izrael vyzval, aby neomezoval přísun humanitární pomoci, kvůli pokračujícím bojům se ale prudce zhoršila humanitární situace v Pásmu Gazy, kde podle prohlášení agentur OSN z tohoto týdne hrozí polovině obyvatelstva hladomor.
K tomu, aby se mohlo připojit k řízení, musí Španělsko podat žádost, o které soud rozhodne. Obdobný krok udělaly Mexiko, Nikaragua, Kolumbie, Libye či palestinská samospráva, které na rozhodnutí ICJ podle agentury AP stále čekají. V březnu svůj záměr přidat se k řízení ohlásilo i Irsko. Podle záznamů ICJ zatím tuto žádost neobdržel. Podle prohlášení Albarese chce tento krok učinit i Belgie.
