Izrael odstoupení USA od dohody s Íránem vítá, evropské státy v ní chtějí pokračovat

3 minuty
Všichni signatáři jaderné dohody kromě USA trvají na jejím pokračování
Zdroj: ČT24

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ocenil rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odstoupit od jaderné dohody s Íránem. Trumpův krok označil za odvážný a jadernou dohodu šesti mocností s Teheránem z roku 2015 za „katastrofální“. Naopak Francie, Británie i Německo Trumpova rozhodnutí podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona litují. Úřad britské premiérky Theresy Mayové poté zveřejnil společné prohlášení Paříže, Londýna a Berlína vyzývající Washington, aby nekomplikoval situaci dalším zemím, které dohodu stále chtějí dodržovat.

Teheránská vláda musí podle šéfa Bílého domu o novém ujednání jednat. „Írán bude jednat, nebo se něco stane,“ řekl Trump, aniž upřesnil povahu zvažovaného kroku. Své rozhodnutí hájil slovy, že kamkoli Írán vkročí, panuje „zmatek a smrt“. Íránský vládní mluvčí předtím varoval, že teheránská vláda vypracovala akční plán, který je úměrný okolnostem amerického rozhodnutí od smlouvy odstoupit.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu Trumpův krok přivítal. Dohoda s Íránem podle něj směřovala ke katastrofě. „Dohoda nijak nesnížila riziko vypuknutí války, ale naopak konflikt přiblížila a ani neomezila agresivní činy Íránu, naopak je výrazně zvýšila,“ prohlásil Netanjahu.

Izrael se cítí být íránským jaderným programem ohrožen, jeho premiér je dlouhodobým kritikem dohody, na jejímž základě Írán musel omezit své jaderné provozy výměnou za zrušení mezinárodních sankcí. Netanjahu nedávno uvedl, že Írán dohodu porušoval, ale svá tvrzení nijak nedoložil.

11 minut
Stropnický: Nelze pominout argumenty Izraele a USA
Zdroj: ČT24

Paříž, Berlín i Londýn chtějí dohodu udržet

Naopak francouzský prezident Emmanuel Macron na sociální síti uvedl, že Francie, Německo a Velká Británie rozhodnutí USA litují. Francie chce udržet jadernou smlouvu při životě, řekl Macron v telefonickém rozhovoru s íránským prezidentem. Írán podle něj musí dodržovat jadernou smlouvu jako celek.

Úřad britské premiérky Theresy Mayové zveřejnil společné prohlášení Paříže, Londýna a Berlína vyzývající Washington, aby nekomplikoval situaci dalším zemím, které dohodu stále chtějí dodržovat.

Macron, německá kancléřka Angela Merkelová a Mayová spolu telefonicky hovořili krátce po Trumpově prohlášení. Americký krok podle Macrona ohrozí mezinárodní režim boje proti šíření jaderných zbraní. Francouzský prezident zároveň zopakoval, že Francie bude pracovat na širší dohodě, která by pokryla íránské jaderné aktivity, balistický program i regionální aktivity.

Paříž, Berlín i Londýn loni v říjnu uvedly, že od všech zúčastněných stran bez výjimky očekávají plnění jaderné dohody s Teheránem z roku 2015, a opakovaně dávají najevo, že se tímto dokumentem cítí být vázány.

„Vyzýváme Spojené státy, aby zajistily, že struktura (dohody) zůstane nedotčená, a aby nepodnikaly kroky, které by znemožňovaly dalším stranám plné dodržování dohody,“ uvedli lídři Francie, Německa a Británie ve společném komuniké. Ani podle francouzského ministra zahraničí Jeana-Yvesa Le Driana není dohoda mrtvá.

Německý ministr zahraničí Heiko Maas je přesvědčený, že vypovězení dohody zvyšuje nejistotu ve světě a může vést ke snížení důvěry v mezinárodní smlouvy. Spolková republika se podle něj i podle kancléřky Angely Merkelové nadále cítí být vázána dohodou, protože funguje. Co chce Washington místo smlouvy, podle ministra Maase není jasné. Maas vyjádřil obavu, že Trumpovo rozhodnutí oslabí ty íránské politiky, kteří si přejí dobré vztahy s ostatními státy.

„Jsme přesvědčeni, že dohoda je důležitým pilířem, který by se neměl zpochybňovat,“ nechala se slyšet Merkelová. „Víme samozřejmě, že tato dohoda nachází řešení jen na omezenou dobu, a proto musíme s Íránem mluvit i o tom, co bude poté; jak můžeme zajistit, že dlouhodobě bude mít pouze civilní, a ne vojenský jaderný program,“ podotkla.

Britský ministr zahraničí Boris Johnson uvedl, že pokud bude Írán dohodu dodržovat,  bude se jí řídit také Londýn. Johnson požádal Írán, aby na krok Washingtonu reagoval umírněně. Řekl také, že Británie se ze všech sil snažila USA v dohodě udržet a že je teď na USA, aby vyjasnily, co navrhují ve vztahu k Íránu.

4 minuty
Zbylí signatáři chtějí, aby dohoda dál platila
Zdroj: ČT24

Dohodu chce dál prosazovat i EU

Podle šéfky diplomacie EU Federiky Mogheriniové jaderná dohoda s Íránem funguje a EU je odhodlána ji udržet. Mogheriniová prohlásila, že smlouva je výsledkem dvanácti let diplomacie a je zásadní pro bezpečnost regionu, Evropy a celého světa. Mogheriniová označila za obzvláště znepokojující Trumpovo oznámení nových protiíránských sankcí.

„V nadcházejících hodinách a dnech budeme konzultovat s našimi partnery, abychom zhodnotili důsledky (těchto amerických kroků),“ uvedla. EU je podle ní odhodlána jednat v souladu s vlastními bezpečnostními zájmy a chránit své hospodářské investice.

Podle šéfa Evropské komise Jeana-Claudea Junckera se Spojené státy „s udivujícím zápalem“ obracejí zády k mezinárodním vztahům a přátelské spolupráci. Krok Bílého domu podle něj ukázal, že USA „už nechtějí spolupracovat s ostatními částmi světa“.

V poselství regionálnímu vlámskému parlamentu Juncker řekl, že roli Spojených států teď musí převzít Evropa. „V tomto okamžiku musíme nahradit Spojené státy, které jako mezinárodní hráč ztratily sílu a v důsledku toho z dlouhodobého hlediska i vliv,“ konstatoval šéf bruselské exekutivy.

Český ministr zahraničí Martin Stropnický (ANO) uvedl, že Česká republika nechce společné unijní stanovisko štěpit. „Ve stanovisku paní Mogheriniové mi trošku schází, že Írán buduje kapacitu balistických raket,“ řekl ale také ministr.

Upozornil navíc, že nelze zcela pomíjet argumenty Izraele a Spojených států, které tvrdí, že Írán dohodu porušoval. Ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) nicméně ve středu zopakoval, že Írán dosud závazky plynoucí z dohody plnil. 

Nemůžeme zcela pominout argumenty Izraele, se kterým mám strategické partnerství. Jedna věc je objektivně pravdivá, a to že tým odborníků v Íránu funguje ne ve výzkumu vojenském, ale funguje dál. Ve stanovisku paní Mogheriniové také chybí, že Írán buduje kapacitu balistických raket, které mají dolet 500 až 12 tisíc kilometrů a mohou nosit různé typy hlavic. To téma je složitější, než by se na první pohled mohlo zdát.
Martin Stropnický
šéf české diplomacie

Trumpův krok uvítali i Saúdové a Emiráty, Rusko chce dohodu zachovat

Krok USA uvítaly také Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty, které vnímají Írán jako nebezpečného regionálního rivala. Obavy naopak dali najevo generální tajemník OSN António Guterres. 

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že Moskva bude dohodu nadále dodržovat. Pro zachování jaderné dohody s Teheránem se vyslovil také úřadující italský premiér Paolo Gentiloni.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan Spojené státy za jejich krok kritizoval. Prohlásil, že jediný, koho Trumpovo rozhodnutí oslabí, budou Američané. „USA budou ti, kdo ztratí, protože nerespektují podepsanou dohodu. Nelze odstoupit od mezinárodních dohod, jak se vám zlíbí,“ citovala Erdogana agentura Anadolu.

Čínský zmocněnec pro záležitosti Blízkého východu řekl, že všechny strany by měly dohodu dodržovat a k řešení sporu použít dialog a jednání. Čína je podle něj ochotna posílit spolupráci se všemi stranami dohody.

  • Dohodu z roku 2015 podepsaly kromě USA a Íránu také Francie, Německo, Británie, Čína, Rusko a Evropská unie. 

Ceny ropy vzrostly

Krok Washingtonu se odrazil i v cenách ropy, které výrazně rostou. Cena severomořské ropy Brent vystoupila až na 76,75 dolaru za barel, tedy nejvýše od listopadu 2014. Předpokládá se, že krok USA povede k poklesu íránského vývozu ropy.

Asijské rafinerie už začaly hledat nové dodavatele ropy a připravují se na situaci, v níž budou platit obnovené americké sankce vůči Íránu. Agentura Reuters uvedla, že sankce mohou postihnout i velké exportéry ropy. Saúdská Arábie tvrdí, že je připravena výpadkům v dodávkách ropy zabránit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun).
Právě teď

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
před 46 mminutami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
před 1 hhodinou

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 2 hhodinami

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 5 hhodinami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 6 hhodinami

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 6 hhodinami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 7 hhodinami
Načítání...