Istanbul - Írán dnes na jednání v Istanbulu se zástupci pěti velmocí o jeho kontroverzním jaderném programu odmítl žádost Spojených států o dvoustrannou schůzku. Oznámil to zástupce íránského vyjednavače Saída Džalílího Abolfazl Zohrehvand. Bez bilaterálního vyjednávání se Spojenými státy není další diplomatický vývoj kolem íránského jaderného programu možný. Šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová, která zprostředkuje rozhovory velmocí s Íránem, na závěr prohlásila, že je výsledkem zklamána. Íránský vyjednavač Saíd Džalílí posléze znovu zdůraznil právo své země pokračovat v obohacování uranu pro jaderný program, který Teherán označuje za mírový.
„Rozhovory, které nejsou na programu istanbulského jednání, není třeba konat,“ řekl Abolfazl Zohrehvand pro íránskou arabskojazyčnou televizi Al-Alám. Od pádu íránského šáha, kterého svrhla islámská a protiamericky laděná revoluce v roce 1979, se jakákoli setkání mezi Íránem a Spojenými státy obvykle konala v zákulisí a íránská strana je zřídkakdy potvrdila. V Istanbulu dnes pokračují druhým dnem rozhovory mezi pěti velmocemi a Íránem.
Abolfazl Zohrehvand:
„Nedovolíme, aby se diskuse týkaly otázky našich základních práv, jako je zastavení obohacování uranu.“
Na páteční části schůzky nebylo podle západních diplomatů dosaženo žádného konkrétního pokroku. Velmoci se v pátek pokoušely přesvědčit Írán, aby přistoupil na bilaterální vyjednávání se Spojenými státy, bez nichž není další diplomatický vývoj kolem íránského jaderného programu možný. To však nyní Teherán odmítl. Teherán již předem zopakoval, že na rozhovorech v Istanbulu se nebudou řešit jaderné aktivity Íránu, který Západ podezírá ze snahy vyrobit nukleární zbraň.
Šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová:
„Jsem zklamána. Zásadní je to, aby Írán ukázal, že jeho jaderný program je mírové povahy.“
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád prohlásil, že Teherán uvítá cestu spolupráce, ale dal jasně najevo, že „íránský národ neustoupí ani o píď“ ve svém jaderném programu. Předešlé diskuse velmocí s Íránem se uskutečnily v prosinci v Ženevě. Skončily bez hmatatelného výsledku, ale byla na nich vyjádřena vůle pokračovat v dialogu.
Západ uvalil na Írán čtvery sankce, protože se Teherán odmítl vzdát technologie obohacování uranu. Írán trvá na tom, že na ni má právo a že jediným jeho cílem je soběstačnost v jaderné energetice. Viceprezident pro jadernou energetiku Alí Akbar Sálehí loni tvrdil, že Írán bude do září 2011 schopen vyrobit si sám palivo pro teheránský výzkumný reaktor, v němž se vyrábějí izotopy pro onkologickou léčbu.
