Hřebenatky v centru dění. Tvrdý brexit může rozpoutat válku mezi rybáři Francie a Velké Británie

2 minuty
Brexit bez dohody může vyostřit spor mezi rybáři v Lamanšském průlivu
Zdroj: ČT24

Kvůli neschválení „rozvodové“ dohody britským parlamentem stále hrozí takzvaný tvrdý brexit. Komplikovaná situace může nastat hlavně v oblasti rybolovu. Už tak napjaté vztahy mezi francouzskými a britskými rybáři mohou přerůst ve vážnější konflikty.

Spor o lov hřebenatek, které jsou oblíbenou pochoutkou středomořské kuchyně, se může v Lamanšském průlivu kdykoliv znovu vyostřit. Naposledy se tak stalo loni v srpnu, kdy se desítky francouzských lodí vydaly protestovat proti údajnému britskému drancování míst výskytu hřebenatek. Došlo při tom ke střetům, které vyústily v poškození řady lodí. Napětí zmírnilo až uzavření provizorní dohody.

Paříž by prý v případě dalších střetů zvažovala povolání námořnictva. „Jsme připraveni s nimi jít do otevřené konfrontace, podobné, jakou jste viděli. A trochu je přitlačit, aby pochopili,“ konstatoval rybář z francouzského Port-en-Bessin.

Francouzi mají omezený přístup

Rybáři zde nyní vyjíždějí na moře přibližně čtyřikrát týdně. Jejich specialitou jsou právě hřebenatky. Zatímco Britové smějí tyto mlže lovit po většinu roku, francouzská sezona je zákonem omezená na období od října do května. „Problém je v tom, že mají přístup do našich vod, když my ještě nemůžeme. A když tam můžeme my, tak už toho zpravidla moc nezbývá,“ postěžoval si místní rybář.

Francouzi požadují, aby měly obě strany stejné podmínky, a chtějí změnu zákona. Britské kolegy vidí jako konkurenci, zvýhodněnou současnými zákony. „Máme kvóty, které respektujeme, abychom chránili své zdroje. Oni žádné nemají, mohou lovit každý den,“ poznamenal rybář z francouzského Granville.

Prohrát mohou všichni

Tvrdý brexit může situaci výrazně změnit. Země sedmadvacítky včetně Francie by v krajním případě nesměly lovit v britských vodách. Tamní rybáři to vítají, jelikož 92 procent z nich hlasovalo pro odchod z Unie.

Britové ale tři čtvrtiny úlovků prodávají na evropském trhu, hlavně ve Francii a Španělsku, kam by nově neměli přístup. Bez dohody tak ve skutečnosti prohrají obě strany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...