Hospodářská krize v Libanonu vyhnala nahoru ceny elektřiny

3 minuty
Události: Hospodářská krize v Libanonu
Zdroj: ČT24

Libanon, kdysi přezdívaný Švýcarsko Blízkého východu, uvázl v hluboké hospodářské krizi. Politická paralýza, bezpečnostní nestabilita a válka domácího teroristického hnutí Hizballáh s Izraelem z let 2023 a 2024 připravily tamní měnu o 97 procent hodnoty oproti roku 2019. Tyto problémy rovněž uvrhly osm z deseti obyvatel do vážných existenciálních problémů a zvýšily ceny elektřiny.

„Dokonce i během občanské války lidé utráceli peníze. Ale teď ne. Tato válka zasáhla všechny a všechno,“ prohlásil Michél Ghází, který provozuje obchod s alkoholem v centru Bejrútu už 48 let. Dodal, že to chce dotáhnout na půlstoletí a pak uvidí. Ghází zažil ve svých třiaosmdesáti letech už několik krizí i válek. Poslední roky jsou podle něj nejhorší.

Válka z roku 2024, kterou proti Izraeli rozpoutalo hnutí Hizballáh, způsobila podle odhadů škody za v přepočtu 300 miliard korun. HDP Libanonu se od roku 2019 propadl o 35 procent, z toho nejvíc právě v roce 2024.

Výbuch sila v bejrútském přístavu, pandemie, krach bankovního sektoru a bankrot státu. To je výčet krizí, které Libanon zasáhly v posledních letech. Veřejné služby kvůli tomu přestaly téměř existovat,“ přiblížil zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Spekulanti s elektřinou

Ve městech chybí voda, rozváží ji cisterny. Elektřinu dodávají naftové generátory vlastněné spekulanty. „Předloni byl účet za elektřinu 70 nebo 80 tisíc lir. Loni to bylo 3,5 milionu a teď už to jsou jen samé miliony a miliony,“ přiblížil majitel drogerie Akram Bejrútí. Stejně jako Ghází vzpomíná na prosperitu minulosti. Malé obchody, jako je ten jeho, podle něj živoří.

„Lidé začali okrádat jeden druhého. Stát už není. Miliony za elektřinu, vodu, generátory – to se opravdu nedá zvládnout,“ sdělil Bejrútí. Obává se, že zemi hrozí krach a následný rozvrat složitě balancovaného systému, který rozděluje moc v zemi mezi křesťanskou, šíitskou a sunnitskou menšinu. Naději vidí v nové vládě, která slibuje reformy i udržení křehkého příměří s Izraelem.

Hlavní pozornost se teď soustředí na odzbrojení Hizballáhu, který zemi loni zatáhl do války a popudil tím i značnou část společnosti. Pokud proces zkrachuje, hrozí další eskalace, která může skomírající libanonské ekonomice zasadit další těžkou ránu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes pět set obětí, Izrael je ve stavu pohotovosti

Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly 538 mrtvých a více než 10 600 lidí je zadrženo, uvedla podle Reuters organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí ve Spojených státech. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti. Americký prezident Donald Trump se v úterý setká se svými hlavními poradci, aby projednali další postup vůči Íránu, píše Reuters. Írán varuje USA před odvetou.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Demonstrace proti íránskému režimu se konaly i v Evropě

Demonstrace na podporu protirežimně naladěných Íránců se v neděli konaly v Londýně, Paříži či Istanbulu, zatímco v samotném Íránu pokračovaly násilně potlačované celostátní protesty proti teokratickému režimu. Za poslední dva týdny při nich bylo v Íránu zabito nejméně 538 lidí, uvedla nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA). V evropských metropolích byly demonstrace poklidnější a často se jich účastnili místní Íránci, kteří požadovali konec islámské republiky, vyplývá ze zpravodajství tiskových agentur.
před 5 hhodinami

Británie vyvine pro Ukrajinu raketu s dlouhým doletem

Británie pro Ukrajinu vyvine nový balistický raketový systém, který napadené zemi umožní lépe se bránit útokům z Ruska. Oznámila to v neděli britská vláda. Střely budou schopny nést hlavice s hmotností dvě stě kilogramů a budou mít dolet přes pět set kilometrů. Vláda už v rámci projektu nazvaného Nightfall vyhlásila soutěž na vývoj systému.
před 6 hhodinami

Čína přitvrzuje vůči Japonsku, opatření se dotkla i turismu

Čína omezuje vývoz vzácných zemin a magnetů do Japonska. Vyostřuje tím politický spor s Tokiem. Opatření míří na široké spektrum japonských firem. Peking tvrdí, že tím trestá Japonsko za výroky jeho premiérky Sanae Takaičiové o Tchaj-wanu. Ta naznačila možné zapojení do případného konfliktu. Mezi trestnými opatřeními je také omezení turistických výměn.
před 7 hhodinami

Po tragickém požáru restaurace v Mostě přišly kontroly. Hasiči prověřují řadu kritérií

Lidé si připomínají rok od tragického požáru v restauraci U Kojota v Mostě. Na místě tehdy zemřelo šest lidí, jedna žena pak podlehla zraněním po dvou dnech. Jde o šestý nejtragičtější případ tohoto druhu od roku 1990. Po neštěstí následovaly série kontrol v několika podnicích. Probíhat budou také ve Švýcarsku, kde si požár baru v lyžařském středisku Crans-Montana vyžádal na šedesát životů.
před 7 hhodinami

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu. Předtím prý vyzvala k evakuaci

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu na cíle, které jsou dle ní spojené s teroristickým hnutím Hizballáh. Uvedla to místní tisková agentura ANI. Před útokem vyzvala izraelská armáda obyvatele oblasti, aby se evakuovali, podotkla agentura AFP.
před 8 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 12 hhodinami

Ruské údery na Doněckou oblast nepřežili čtyři lidé

Ruské útoky na Doněckou oblast za posledních 24 hodin zabily čtyři místní obyvatele, dalších deset zranily. Kyjev pak po ruských nočních úderech hlásí několik zraněných civilistů a také poškození kritické infrastruktury. Ruské úřady tvrdí, že při nočním útoku na město Voroněž na jihozápadě země zemřela jedna žena a další tři lidé utrpěli zranění. Z útoku bez důkazů obvinila Moskva Ukrajinu. Ta přiznala úder na ruskou vrtnou plošinu v Kaspickém moři.
před 15 hhodinami
Načítání...