Hizballáh varuje, že začne pálit rakety na nové izraelské cíle, pokud Izrael nezastaví útoky na území Libanonu. Prohlásil to vůdce teroristického hnutí Daíd Hassan Nasralláh. Hizballáh a izraelská armáda si vyměňují palbu přes severní izraelskou hranici od 7. října. V poslední době zesílila.
Bejrútem pochodují zástupy na oslavu šíitského svátku Ašura. Pro stoupence libanonského Hizballáhu, stejně jako pro jejich souvěrce v syrském pohraničí a jemenské Hútie, Izrael neexistuje. Jeho města nazývají ilegálními osadami.
S novým svátkem přišla nová hrozba eskalací konfliktu. „Vytrvalé cílení na civilisty nutí náš odboj zaměřit se na nové osady, které dřív nebyly cílem,“ prohlásil vůdce Hizballáhu Saíd Hassan Nasralláh.
Izraelská Železná kopule vytrvale zachycuje rakety, které Hizballáh odpaluje. Za poslední dny šlo o stovky kusů. Palba opačným směrem od října údajně zabila přes 300 bojovníků teroristického hnutí a přes sto civilistů.
„Tohle není život“
Od začátku války extremistů proti Izraeli před devíti měsíci Izrael evakuoval desítky svých severních měst a vesnic. Například město Kirjat Šmona mělo do října 23 tisíc obyvatel a dvanáct škol.
„Ve skutečnosti jsem ředitel školy. Ale po 7. říjnu jsem pochopil, že musím jít jako dobrovolník pomoci svému městu a své zemi,“ řekl obyvatel města Kirjat Šmona Ariel Frish.
Napadením Izraele 7. října skončil život, jak ho znali. „Nechci válku s Libanonem. Jen chci, aby na nás z Libanonu přestali útočit a nechali nás v klidu žít,“ dodal Ariel Frish.
Opuštěné domy napovídají, jak mohl poklidný život vypadat. „Vláda nám platí hotely, dává nám jídlo. Všechno, peníze, cokoliv. Ale tohle není život. Domů se nedostaneme bez války. Tak ať je válka radši teď. Po ní se vrátíme,“ sdělil podnikatel a obyvatel Kirjat Šmona Arik Ben Yossef. Ale i dny bez vyhlášené války ji výrazně připomínají.
Obrana dopadá na běžné odvedence
Hizballáh chce Izrael ostřelovat, dokud potrvá jeho boj proti Hamásu v Pásmu Gazy. Tam Izrael ztratil nejvíc vojáků za desítky let – a obrana vlasti nepřiměřeně dopadá na běžné odvedence a záložníky. V neděli proto poprvé začnou odvody ultraortodoxních židů, kterým nejvyšší soud v červnu zrušil výjimku, a kteří se změně hlasitě brání.
„Armádě nejde o válčení, je to armáda s indoktrinačními tábory sionistů a ateistů, jsou proti náboženství,“ tvrdí demonstrant Yona Kay. Ultraortodoxní židé tvoří třináct procent obyvatel a jejich podíl stále roste. Výjimku ze služby v armádě má i 21procentní arabská menšina.
