Heger žádá pomoc od EU kvůli cenám elektřiny, Slovensku podle něj hrozí ekonomický kolaps

Slovenská centrální banka zásadně změnila výhled ekonomiky na příští rok. Očekává jednoprocentní pokles. Dosud počítala s růstem. Výhled upravila v den, kdy deník Financial Times zveřejnil rozhovor s premiérem Eduardem Hegerem, podle něj hrozí Slovensku kvůli cenám elektřiny kolaps ekonomiky. První firmy kvůli drahým energiím už skončily. Podle Hegera potřebuje země miliardovou pomoc od Evropské unie. Za alternativu považuje slovenský premiér zestátnění dodavatelů energie.

V letním výhledu počítala Národní banka Slovenska pro příští rok s růstem hrubého domácího produktu o 1,9 procenta po letošním 1,4 procenta. Aktualizovaná verze sice předpokládá mírně vyšší růst v tomto roce (1,8 procenta), ale napřesrok již počítá banka s propadem HDP o jedno procento. Pro rok 2024 ale dál predikuje 3,5procentní růst.

Slovenská centrální banka předpokládá, že se v ekonomice země projeví vliv vysoké inflace a také ochlazování globální ekonomiky. Pro vývoj té národní bude podle bankéřů zásadní pokles spotřebitelské poptávky. „Dosud soukromá spotřeba táhla ekonomiku i v horších časech, kdy firmy čelily nedostatku dílů. Vysoká inflace však odčerpá z příjmů domácností finanční zdroje a očekává se propad koupěschopnosti,“ uvedla banka v komentáři k podzimní predikci.

Guvernér banky Peter Kažimír dal však najevo, že by se predikce nemusela splnit. „Existují předpovědi, při kterých by si člověk přál, aby se nikdy nenaplnily. I naše prognóza bude patřit do takovéto kategorie. Na základě toho, co se děje kolem nás a u nás, se domníváme, že příští rok bude náročnější než ten, ve kterém žijeme nyní,“ řekl.

Heger žádá podporu o EU. Hovoří o hrozbě kolapsu ekonomiky

Eduard Heger řekl Financial Times, že růst cen elektřiny v důsledku ruské invaze na Ukrajinu může zničit slovenskou ekonomiku, pokud nezíská podporu v objemu miliard eur od Evropské unie. „V opačném případě (slovenské podniky) zavřou a může dojít skutečně ke kolapsu celé ekonomiky,“ řekl. Kvůli vysokým cenám už zastavila výrobu hliníkárenská společnost Slovalco, která se na spotřebě elektřiny v zemi podílí téměř desetinou. Na pomoc zbylým podnikům by chtěl Heger získat pět miliard eur z nevyužitých fondů pro regionální rozvoj.

Podle slovenského premiéra je podpora z EU nezbytná, protože unijní plán na mimořádné zdanění výrobců energií by v nynějších reáliích jeho země nefungoval. Problém spočívá v tom, že se největší producent elektřiny na začátku roku rozhodl prodat přebytečnou energii obchodníkům. Tito obchodníci nyní prodávají kontrakty zpět na Slovensko za tržní ceny, které jsou zhruba pětkrát vyšší. „Slováci kupují za 500 eur to, co prodali za 100 eur,“ prohlásil Heger.

Daň z mimořádných zisků by podle něj měla pro Slovensko význam pouze, kdyby byla celoevropská. Zisky z daně by pak měly být rozděleny rovnoměrně po celé EU, což by Slovensku vyneslo asi 1,5 miliardy eur. Heger k tomu vyzval Brusel, aby případnou daň z neočekávaných zisků rozšířil i na zprostředkovatele, kteří z vysokých cen rovněž profitují.

Kdyby Evropská unie Bratislavě nepomohla, varoval Heger, že by jeho vláda mohla přistoupit k zestátnění dodavatelů energie. Premiér zdůraznil, že Slovensko je v obtížné situaci, protože účty za energie tvoří deset procent průměrných výdajů domácností a země má také neúměrně velký sektor těžkého průmyslu. Tyto továrny budou v nejbližší době podepisovat smlouvy na dodávky elektřiny v příštím roce a pokud obchodníci začnou nabízet ceny 500 až 600 eur za megawatthodinu, začne to ekonomiku okamžitě ničit.

Ekonomický deník jeho slova označil za dosud nejostřejší vyjádření představitele unijní země k dopadům globální energetické krize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael hlásí přes sto zraněných za den. Saúdi ničili drony u Rijádu

Izrael oznámil vlnu rozsáhlých úderů na cíle na západě Íránu. Útoky hlásí i jihoíránský Šíráz, píše al-Džazíra s odkazem na agenturu Tasním, která je kontrolována íránskými revolučními gardami. Saúdská Arábie tvrdí, že zachytila čtrnáct íránských dronů u Rijádu a v ropných regionech. Teherán odpovědnost odmítl a vyzval k vyšetření útoků na civilní oblasti. Izrael hlásí za poslední den přes sto zraněných.
11:05Aktualizovánopřed 9 mminutami

Orbán i Magyar vyzvali své příznivce, aby vyšli do ulic

Jak maďarský premiér Viktor Orbán, tak i jeho politický soupeř Péter Magyar vyzvali své stoupence, aby v neděli vyšli do ulic Budapešti a předvedli svou sílu před dubnovými volbami. Očekává se účast až statisíců lidí. Akce pořádané Orbánovou vládnoucí národněkonzervativní stranou Fidesz a středopravou stranou Tisza vedenou Magyarem jsou podle agentury AP vnímány jako ukazatel podpory, kterou mohou oba tábory očekávat v posledním měsíci kampaně.
před 10 mminutami

Izrael vyloučil přímé jednání s Libanonem v příštích dnech

Jeruzalém se v příštích dnech nechystá vést přímé rozhovory s Libanonem, prohlásil podle deníku Ha'arec izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar. Izrael po začátku války s Íránem obnovil útoky v Libanonu, které zdůvodňuje likvidací vojenských kapacit tamního proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Libanon mezitím vyjadřuje ochotu zahájit přímé rozhovory ve snaze válku mezi Hizballáhem a Jeruzalémem ukončit.
před 26 mminutami

VideoNěmecko zmírňuje emisní plány

Německá vláda připravuje zákon o snižování emisí z vytápění domácností. Nový návrh je méně přísný než nepopulární reforma předchozí koalice socialistů, zelených a liberálů. Klimatické cíle v Německu ale předepisuje zákon. Spolková vláda podle něj musí zajistit, aby emise poklesly do roku 2030 o 65 procent oproti začátku devadesátých let. Současný kabinet má předložit nová opatření 25. března. Země však podle kritiků prodlužuje svou závislost na fosilních zdrojích, jen těsně splnila klimatické cíle pro rok 2025. Úkol snižovat emise nově připadne dodavatelům energie, postupně by měli přidávat bioplyn, vodík nebo jiné alternativy do paliv. Obavy mají i lidé žijící v nájmu, což je polovina osmdesátimilionové země. Staré topení se jim totiž může v příštích letech prodražit.
před 2 hhodinami

Ukrajina ukázala diplomatům materiály ohledně následků ruského útoku na Družbu

Šéf ukrajinské energetické společnosti Naftohaz Serhij Koreckyj představil zástupcům 31 zemí materiály, které mají ukazovat následky ruského útoku na ropovod Družba. Po lednovém přerušení dodávek ruské ropy na Slovensko a do Maďarska tímto potrubím vlády v Bratislavě a v Budapešti opakovaně obvinily Ukrajinu, že obnovu provozu ropovodu záměrně oddaluje.
08:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jižní Koreu znervózňuje přesun amerických systémů na Blízký východ

Spojené státy přesouvají části systému protiraketového systému THAAD umístěného v Jižní Koreji na Blízký východ. Uvedli to američtí činitelé citovaní listem The Washington Post a jihokorejskými agenturami. Podle místních médií se přesun týká i systému Patriot. Oslabené kapacity v regionu vítá Čína. Severní Korea v sobotu odpálila více než deset balistických střel, jež dopadly do moře.
před 3 hhodinami

Smíru Ruska s Japonskem brání spor o okupované ostrovy

Moskva odmítá jednat s Tokiem o mírové dohodě, která by formálně zakončila druhou světovou válku. Ta nebyla nikdy uzavřena kvůli územnímu sporu o japonská Severní teritoria – v Rusku známá jako Jižní Kurily, která obsadil Sovětský svaz v závěru války v roce 1945. Moskvě vadí japonská podpora Kyjeva.
před 3 hhodinami

Írán je ochoten jednat o příměří, řekl Trump. Sám zatím dohodu odmítá

Írán je ochoten jednat o příměří v současném konfliktu, řekl v telefonickém rozhovoru se zpravodajskou televizí NBC News americký prezident Donald Trump. Dodal ale, že on zatím není připraven dohodu s Íránem uzavřít. Podmínky navrhované Íránem zatím nejsou dost dobré. Jaké konkrétní podmínky by měla případná dohoda splňovat, však neupřesnil.
03:10Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...