Hackerský útok na americké instituce zasáhl i Microsoft a desítky jeho zákazníků

Americká technologická společnost Microsoft prohlásila, že identifikovala přes čtyřicet svých zákazníků, kteří byli přímým cílem masivní hackerské kampaně, za kterou podle mnohých expertů stojí Rusko. Firma krátce předtím uvedla, že škodlivý kód nalezla i ve svých vlastních systémech, odmítla však, že by je hackeři zneužili k napadení dalších obětí. Informace o rozsáhlém kybernetickém útoku na americké instituce se objevily v předchozích dnech. Vláda USA se zatím o původci útoku nevyjádřila, podle agentury AP bude zřejmě americká reakce až v rukou budoucího prezidenta Joea Bidena.

Mezi napadené zákazníky Microsoftu patří vládní agentury, think-tanky, nevládní organizace a technologické společnosti. Na osmdesát procent z nich pochází z USA, zbylé jsou z Kanady, Mexika, Belgie, Španělska, Velké Británie, Izraele a Spojených arabských emirátů.

„Je jisté, že počty a místa obětí budou nadále růst,“ napsal na oficiálním blogu společnosti její prezident a šéf právního týmu Brad Smith. Útok podle něj stále pokračuje a je „pozoruhodný svým rozsahem, sofistikovaností a dopadem“.

Smith přitom zopakoval vyjádření řady dalších expertů, když prohlásil, že současná kampaň svou vyspělostí připomíná dřívější kybernetické pokusy namířené proti USA a dalším západním státům, za nimiž podle úřadů stáli hackeři podporovaní Ruskem.

Americká vláda zatím nikoho ze zodpovědnosti za útoky neobvinila, a není tak ani jasné, jakým způsobem bude reagovat. Agentura AP nicméně poznamenává, že vypátrání původce kyberútoků často zabere týdny, přičemž americké úřady přišly na podezřelou činnost teprve nedávno. Hackeři přitom získali přístup do sítí řady ministerstev a soukromých společností již před devíti měsíci.

Biden prohlásil, že viníky potrestá

Na možnou reakci prezidenta Donalda Trumpa se však upírá zvláštní pozornost mimo jiné kvůli tomu, že stále odmítá veřejně uznat, že do voleb z roku 2016 zasahovali ruští hackeři v jeho prospěch. Není jasné, jakou reakci zvolí po svém nástupu do funkce Biden. Ve čtvrtek jen prohlásil, že viníky útoku potrestá a „nebude nečinně stát tváří v tvář kybernetickým útokům na náš stát“.

USA by mohly podle agentury AP Rusko veřejně nazvat viníkem, uvalit na něj sankce, stíhat jednotlivé hackery, kteří podle nich za útokem stojí, nebo zahájit vlastní kybernetickou kampaň vůči Kremlu. Její součástí by například mohlo být odhalení toho, jak prezident Vladimir Putin hromadí a ukrývá svoje jmění. „Dokud nebude jasné, že USA budou svoje nepřátele významně trestat, tak zřejmě neuvidíme zásadní proměnu chování Kremlu,“ řekl expert na kyberbezpečnost David Simon.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 5 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 22 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...