Hackerský útok na americké instituce zasáhl i Microsoft a desítky jeho zákazníků

Americká technologická společnost Microsoft prohlásila, že identifikovala přes čtyřicet svých zákazníků, kteří byli přímým cílem masivní hackerské kampaně, za kterou podle mnohých expertů stojí Rusko. Firma krátce předtím uvedla, že škodlivý kód nalezla i ve svých vlastních systémech, odmítla však, že by je hackeři zneužili k napadení dalších obětí. Informace o rozsáhlém kybernetickém útoku na americké instituce se objevily v předchozích dnech. Vláda USA se zatím o původci útoku nevyjádřila, podle agentury AP bude zřejmě americká reakce až v rukou budoucího prezidenta Joea Bidena.

Mezi napadené zákazníky Microsoftu patří vládní agentury, think-tanky, nevládní organizace a technologické společnosti. Na osmdesát procent z nich pochází z USA, zbylé jsou z Kanady, Mexika, Belgie, Španělska, Velké Británie, Izraele a Spojených arabských emirátů.

„Je jisté, že počty a místa obětí budou nadále růst,“ napsal na oficiálním blogu společnosti její prezident a šéf právního týmu Brad Smith. Útok podle něj stále pokračuje a je „pozoruhodný svým rozsahem, sofistikovaností a dopadem“.

Smith přitom zopakoval vyjádření řady dalších expertů, když prohlásil, že současná kampaň svou vyspělostí připomíná dřívější kybernetické pokusy namířené proti USA a dalším západním státům, za nimiž podle úřadů stáli hackeři podporovaní Ruskem.

Americká vláda zatím nikoho ze zodpovědnosti za útoky neobvinila, a není tak ani jasné, jakým způsobem bude reagovat. Agentura AP nicméně poznamenává, že vypátrání původce kyberútoků často zabere týdny, přičemž americké úřady přišly na podezřelou činnost teprve nedávno. Hackeři přitom získali přístup do sítí řady ministerstev a soukromých společností již před devíti měsíci.

Biden prohlásil, že viníky potrestá

Na možnou reakci prezidenta Donalda Trumpa se však upírá zvláštní pozornost mimo jiné kvůli tomu, že stále odmítá veřejně uznat, že do voleb z roku 2016 zasahovali ruští hackeři v jeho prospěch. Není jasné, jakou reakci zvolí po svém nástupu do funkce Biden. Ve čtvrtek jen prohlásil, že viníky útoku potrestá a „nebude nečinně stát tváří v tvář kybernetickým útokům na náš stát“.

USA by mohly podle agentury AP Rusko veřejně nazvat viníkem, uvalit na něj sankce, stíhat jednotlivé hackery, kteří podle nich za útokem stojí, nebo zahájit vlastní kybernetickou kampaň vůči Kremlu. Její součástí by například mohlo být odhalení toho, jak prezident Vladimir Putin hromadí a ukrývá svoje jmění. „Dokud nebude jasné, že USA budou svoje nepřátele významně trestat, tak zřejmě neuvidíme zásadní proměnu chování Kremlu,“ řekl expert na kyberbezpečnost David Simon.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 23 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 1 hhodinou

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 1 hhodinou

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 3 hhodinami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...