Hackerský útok na americké instituce zasáhl i Microsoft a desítky jeho zákazníků

Americká technologická společnost Microsoft prohlásila, že identifikovala přes čtyřicet svých zákazníků, kteří byli přímým cílem masivní hackerské kampaně, za kterou podle mnohých expertů stojí Rusko. Firma krátce předtím uvedla, že škodlivý kód nalezla i ve svých vlastních systémech, odmítla však, že by je hackeři zneužili k napadení dalších obětí. Informace o rozsáhlém kybernetickém útoku na americké instituce se objevily v předchozích dnech. Vláda USA se zatím o původci útoku nevyjádřila, podle agentury AP bude zřejmě americká reakce až v rukou budoucího prezidenta Joea Bidena.

Mezi napadené zákazníky Microsoftu patří vládní agentury, think-tanky, nevládní organizace a technologické společnosti. Na osmdesát procent z nich pochází z USA, zbylé jsou z Kanady, Mexika, Belgie, Španělska, Velké Británie, Izraele a Spojených arabských emirátů.

„Je jisté, že počty a místa obětí budou nadále růst,“ napsal na oficiálním blogu společnosti její prezident a šéf právního týmu Brad Smith. Útok podle něj stále pokračuje a je „pozoruhodný svým rozsahem, sofistikovaností a dopadem“.

Smith přitom zopakoval vyjádření řady dalších expertů, když prohlásil, že současná kampaň svou vyspělostí připomíná dřívější kybernetické pokusy namířené proti USA a dalším západním státům, za nimiž podle úřadů stáli hackeři podporovaní Ruskem.

Americká vláda zatím nikoho ze zodpovědnosti za útoky neobvinila, a není tak ani jasné, jakým způsobem bude reagovat. Agentura AP nicméně poznamenává, že vypátrání původce kyberútoků často zabere týdny, přičemž americké úřady přišly na podezřelou činnost teprve nedávno. Hackeři přitom získali přístup do sítí řady ministerstev a soukromých společností již před devíti měsíci.

Biden prohlásil, že viníky potrestá

Na možnou reakci prezidenta Donalda Trumpa se však upírá zvláštní pozornost mimo jiné kvůli tomu, že stále odmítá veřejně uznat, že do voleb z roku 2016 zasahovali ruští hackeři v jeho prospěch. Není jasné, jakou reakci zvolí po svém nástupu do funkce Biden. Ve čtvrtek jen prohlásil, že viníky útoku potrestá a „nebude nečinně stát tváří v tvář kybernetickým útokům na náš stát“.

USA by mohly podle agentury AP Rusko veřejně nazvat viníkem, uvalit na něj sankce, stíhat jednotlivé hackery, kteří podle nich za útokem stojí, nebo zahájit vlastní kybernetickou kampaň vůči Kremlu. Její součástí by například mohlo být odhalení toho, jak prezident Vladimir Putin hromadí a ukrývá svoje jmění. „Dokud nebude jasné, že USA budou svoje nepřátele významně trestat, tak zřejmě neuvidíme zásadní proměnu chování Kremlu,“ řekl expert na kyberbezpečnost David Simon.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Sýrii propukly protesty alavitů. Vládní síly zabily dva lidi, píše AFP

V několika syrských městech vyšly do ulic tisíce příslušníků alavitské menšiny poté, co při pátečním teroristickém útoku na alavitskou mešitu ve městě Homs zahynulo osm lidí. Protestující se na mnoha místech střetli se svými odpůrci ze sunnitské většiny, kteří podporují vládu vedenou bývalými islamistickými povstalci. Vládní síly při rozhánění davů zabily dva lidi, napsala v neděli agentura AFP s odvoláním na Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR).
před 59 mminutami

Zemřela francouzská filmová legenda Brigitte Bardotová

Zemřela francouzská herečka a filmová ikona Brigitte Bardotová. Bylo jí 91 let, uvedla v neděli dopoledne agentura AFP s odkazem na Nadaci Brigitte Bardotové. V nedávné době se herečka zotavovala po pobytu v nemocnici. Bardotová zahájila svou hereckou kariéru na začátku 50. let a věnovala se jí přes dvacet let. Podle agentury AFP hrála ve zhruba pěti desítkách snímků. V posledních letech se téměř výhradně věnovala ochraně práv zvířat a péči o ně.
10:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Myanmaru proběhly první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru se v neděli konaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se totiž, že junta zůstane i nadále u moci.
05:11Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Lidé v Kosovu jdou podruhé v roce k parlamentním volbám

Lidé v Kosovu v předčasných parlamentních volbách rozhodují o novém vedení země. Nový termín hlasování vyhlásila prezidentka Vjosa Osmaniová poté, co se původně vítěznému hnutí Sebeurčení nepodařilo ani na druhý pokus sestavit vládu. Kosovo od února nemá funkční parlament a balkánská země doufá, že nové volby vyřeší patovou situaci, píše Deutsche Welle.
09:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami

„Miliardy lidé utratí jinde.“ Cestovní ruch v USA oslabují i kroky Trumpa

Nová pravidla nastolená vládou Donalda Trumpa pro cestování do Spojených států amerických negativně dopadla na cestovní ruch. Podle statistik poklesly počty zahraničních návštěvníků oproti loňsku už sedmý měsíc v řadě. Podle představitelů turistického průmyslu se navíc odvětví dosud nevzpamatovalo z covidové pandemie. V příštím roce přitom USA čeká fotbalové mistrovství světa a výročí 250 let od vyhlášení nezávislosti země.
před 8 hhodinami

Rusko blokuje levné volání, cizí aplikace chce nahradit vlastní, do níž „vidí“

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor začal plošně blokovat levné telefonování přes mobilní aplikace. Oficiálně tvrdí, že služby jako FaceTime, WhatsApp, Snapchat nebo Telegram mohou zneužívat teroristé. Podle části Rusů jde ale hlavně o snahu prosadit státem podporovanou komunikační službu Max se státním a zpravodajským dohledem.
před 9 hhodinami

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 15 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...