Francie uvolňuje i zpřísňuje opatření. Lidé mohou svobodněji cestovat, Nový rok ale oslaví uvnitř

6 minut
Studio 6: Jan Šmíd o koronavirové situaci ve Francii
Zdroj: ČT24

Ve Francii se výrazně zmírnila pravidla pro cestování v rámci země, od úterka tamní obyvatelé už nemusí mít speciální potvrzení, které je opravňovalo k opuštění bydliště. Budou moci cestovat i mezi regiony. Úřady na druhou stranu prodloužily zákaz nočního vycházení, ten nově začíná už v osm hodin večer. Co se týče svátků, Francouzi se dočkají na Vánoce uvolnění, půlnoční oslavu Nového roku ale stráví doma, bude platit zákaz vycházení. S pandemií se potýkají i další země, úřady v USA a Německu řeší očkování proti koronaviru.

  • 23:52

    WHO schválila pro nouzové použití vakcínu firem Pfizer-BioNTech. Tento krok podle WHO pomůže zemím urychlit jejich vlastní schvalovací procesy.

  • 23:50

    Jeden ze dvou republikánských kandidátů v senátních volbách v americkém státě Georgie je krátce před důležitým druhým kolem hlasování v karanténě. Volební tým Davida Perduea oznámil, že obhajující senátor byl v kontaktu s nakaženým koronavirem.

  • 23:49
    Česko

    V Praze, Ostravě nebo Olomouci lidé dnes večer protestovali proti vládním koronavirovým opatřením. V hlavním městě se podle policie demonstrace zúčastnilo několik desítek lidí. Shromáždění na Václavském náměstí ze všech míst trvalo nejdéle, demonstranti se přes výzvy policie odmítali rozejít. Policisté zajistili tři lidi, při zákroku se nestala žádná zranění.

Podle zahraničního zpravodaje ČT Jana Šmída rozvolňování koronavirových opatření ve Francii neprobíhá tak, jak si vláda představovala. „V dnešní den měla být původně otevřena kina, muzea nebo koncertní sály. Mnohá zařízení se na to připravovala, nestalo se tak,“ řekl novinář.

Francouzský vládní kabinet rovněž řeší otázku zimního lyžování. Zatímco ve Francii se o otevření sjezdovek a vleků bude rozhodovat až 7. ledna, mnozí obyvatelé jezdí přes hranice do Švýcarska, kde je lyžování povoleno. „Kontroly proto budou velmi přísné. Lidé, kteří byli ve Švýcarsku lyžovat, budou muset do karantény,“ řekl Šmíd.

Podle zpravodaje ČT představovalo pro francouzskou vládu velké dilema rozvolňování opatření během svátků na konci prosince. Zatímco na Nový rok bude platit zákaz vycházení od dvaceti hodin, během Vánoc se naopak opatření rozvolní. Francouzi se budou moci volně pohybovat a setkávat se. Vláda nicméně upozorňuje, že lidé by o svátcích měli nosit roušky i doma a dávat pozor – v jedné domácnosti navíc nesmí být více než šest osob.

„Francie takhle reaguje kvůli číslům, navzdory opatřením se nedaří snížit denní počet nových případů v zemi. Závažnější je, že začal stoupat počet lidí na jednotkách intenzivní péče,“ podotkl Šmíd. Těch je v zemi podle něho aktuálně okolo tří tisíc. Počet hospitalizovaných rovněž stoupá, ve francouzských nemocnicích leží s koronavirem zhruba 25 tisíc lidí.

3 minuty
Události: Francie zpřísňuje
Zdroj: ČT24

Rakousko uvolní opatření jen na dva vánoční dny

Rakousko současná přísná opatření uvolní jen na Štědrý den a Boží hod, na svatého Štěpána už budou omezení zase platit. Vyplývá to z nařízení, které v úterý zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví. Školáci se do lavic vrátí až 11. ledna. Před tím dostanou stejně jako učitelé možnost se otestovat, informovala agentura APA.

Během dvou vánočních dní, z nichž jen 25. prosinec je státním svátkem, se bude moci v Rakousku sejít až deset lidí z deseti domácností, nyní je to šest dospělých a šest dětí ze dvou domácností. Jak budou opatření vypadat na Silvestra, rakouská vláda zatím neurčila.

Už nyní je ale jasné, že se děti do škol vrátí až v pondělí 11. ledna. V předcházejícím týdnu budou mít všichni školáci, rodiče a učitelé možnost nechat se otestovat. Ve hře je i varianta, že se pedagogové budou muset testovat povinně.

obrázek
Zdroj: ČT24

Povinnost uchýlit se po příjezdu do Rakouska z rizikových oblastí, kterou je i Česko, do desetidenní karantény vstoupí podle úterního vládního nařízení v platnost 19. prosince. Výjimku budou mít podle agentury APA mimo jiné pendleři.

V Rakousku, které má zhruba 8,9 milionu obyvatel, za posledních 24 hodin přibylo 2628 potvrzených případů nákazy koronavirem. Zhruba stejně jich úřady hlásily i v pondělí. S covidem-19 zemřelo dalších 118 lidí, a celková bilance mrtvých se tak vyšplhala na 4648. Od počátku epidemie se nákaza potvrdila u více než 327 tisíc lidí.

Německo očekává vakcínu ještě letos

Německo chce, aby Evropská unie schválila vakcínu proti koronaviru ještě před vánočními svátky, odmítá ale schválení v nouzovém režimu a trvá na plnohodnotné certifikaci. V úterý to na tiskové konferenci v Berlíně prohlásil německý ministr zdravotnictví Jens Spahn. 

Vakcína proti koronaviru
Zdroj: Frank Augstein/Reuters

Spahn odhaduje, že od schválení po první aplikaci látky bude třeba dvou až čtyř dní, tedy očkovat se zřejmě začne ještě před koncem roku. Mezitím budou registrovány a kontrolovány šarže vakcíny a uskuteční se distribuce, což v případě Německa znamená předání látky jednotlivým spolkovým zemím. 

Spahn zdůraznil, že Německo odmítá schvalovací proces na státní úrovni a v nouzovém režimu. „Vydali jsme se evropskou cestou,“ uvedl. Dodal, že o evropském duchu se nesmí hovořit jen v dobrých časech, ale i v těžkých dobách, které svádějí k nacionálním řešením.

Unijní agentura rozhodne už v pondělí

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) oznámila, že o podmínečné registraci vakcíny proti covidu-19 firem Pfizer a BioNTech rozhodne již 21. prosince. Původně o ní měla jednat až o osm dní později, informovala agentura DPA. 

Pokud EMA příští pondělí doporučí vakcínu americké firmy Pfizer a jejího německého partnera BioNTech k podmínečné registraci na unijním trhu, bude třeba ještě souhlas Evropské komise. Ta by jej podle očekávání mohla udělit během několika dnů.

Očkovat by se tak mohlo začít v nouzovém režimu ještě před koncem tohoto roku.  EMA zdůraznila, že navzdory dřívějšímu termínu při posuzování vakcíny dodržuje všechny přísné bezpečnostní standardy.

Německo, Francie, Itálie, Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, Španělsko a Švýcarsko budou spuštění svých očkovacích kampaní koordinovat, uvedli ve společném prohlášení ministři zdravotnictví těchto zemí. Těchto osm států chce také urychleně sdílet informace o tom, jak u nich vakcinace postupuje, a rovněž slíbily například transparentnost. Příslušné prohlášení podle agentury Reuters zveřejnila Itálie.

Německo zavře školy a některé obchody

Německo od středy zpřísňuje karanténní opatření. Zavřou se školy, školky a také obchody, které neprodávají zboží denní potřeby. Spahn opatření označil za nezbytná, protože původní mírnější karanténa, která byla zavedena od listopadu, sice dokázala rychlé šíření nákazy přerušit, počet infikovaných ale neklesá.

„Vidíme, že vzniká třetí vlna, ačkoli ta druhá ještě nezeslábla,“ řekl ministr zdravotnictví. Spahn zároveň upozornil, že i přísnější karanténa nebude znamenat rychlé zastavení infekce. „Brzdná dráha bude i za plného brzdění dlouhá,“ uvedl.

Za mimořádně vážnou označil situaci v Německu šéf Institutu Roberta Kocha Lothar Wieler. Opětovně vyzval veřejnost, aby i o svátcích výrazně omezila setkávání tak, aby snížilo riziko šíření infekce.

Počet úmrtí po nákaze koronavirem zůstává v Německu nadále vysoký. Za posledních 24 hodin přibylo pět set smrtelných případů a 14 432 nově nakažených, uvedl v úterý Institut Roberta Kocha.

FlixBus kvůli opatřením ruší cesty o svátcích

Německá přepravní společnost FlixBus kvůli zpřísněným protikoronavirovým opatřením znovu ruší cesty od 17. prosince do 11. ledna. Provoz na vánoční svátky přitom firma plánovala po omezeních zavedených od 3. listopadu v Německu, Rakousku a Švýcarsku obnovit. Podnik, jenž podniká i v České republice, to uvedl v úterním sdělení. Česká část firmy zatím žádné podobné vyjádření nezveřejnila.

Cestující, kteří si cesty na uvedené období zakoupili, společnost vyrozumí a vrátí jim peníze. Kromě toho jim firma věnuje voucher v hodnotě patnácti eur (395 korun) na cestu v příštím roce. „Reagujeme tak na rozhodnutí německých spolkových ministrů zavést znovu celostátní lockdown,“ uvádí FlixBus. „Prosím, zdržte se cest, které nejsou nutné,“ vyzval zákazníky šéf podniku André Schwämmlein.

Společnost FlixBus vznikla v Německu v roce 2013 a nyní působí v téměř třech desítkách zemí včetně Česka. Loni se dohodla na převzetí konkurenčního provozovatele dálkové autobusové přepravy Eurolines.

Dánsko rozšiřuje omezení na celou zemi

Dánská vláda se rozhodla rozšířit nynější opatření proti koronaviru, zahrnující uzavírku barů, restaurací, divadel, kin a muzeí, na celou zemi. Podle agentury Reuters to uvedla dánská televize TV2.

Testování v Dánsku
Zdroj: Claus Bjoern Larsen/ČTK/AP

Omezení minulý týden začala platit v nejhůře postižených oblastech, mezi něž patří i tři největší dánská města Kodaň, Aarhus a Odense, od pátku byla pak uzávěra rozšířena na 80 procent obyvatelstva. Nyní se má týkat celé země. V platnosti zůstane nejméně do 3. ledna.

Dánsko, které má 5,8 milionu obyvatel, v posledních dnech zaznamenává rekordní přírůstky nakažených. Vůbec nejvíce jich bylo 12. prosince, a sice 3557. Za posledních 24 hodin přibylo infikovaných 3337, čímž se jejich počet od začátku epidemie zvýšil na 113 642. S nemocí covid-19 zemřelo celkově 950 osob.

Americké instituce řeší otázku přednosti při očkování

 V USA během pondělí začalo očkování proti covidu. Předpokládá se, že mezi prvními by měli vakcínu dostat i pracovníci Bílého domu, Pentagonu a Kongresu. Instituce ale řeší etické dilema, zda mají prominenti přeskočit zájemce čekající ve frontě a požadovat přednost.

Jako první jsou na řadě zdravotníci a senioři. Dosluhující prezident Donald Trump už sdělil, že personál Bílého domu by měl dostat vakcínu později kromě mimořádných případů. Pro zachování chodu státu se počítá s rychlým očkováním agentů tajných služeb, členů zdravotnického týmu Bílého domu a lidí z krizového štábu Bílého domu. V Kongresu se čeká na informaci, kolik dávek bude k dispozici a kdy.

Šéf senátní menšiny demokratů Chuck Schumer řekl, že „nehodlá ve frontě předbíhat“. „Všichni bychom měli jít příkladem a hned, jakmile to bude vhodné a doporučené, se nechat očkovat a sdělit svým voličům, aby tak učinili také,“ řekl Schumer v pondělí ve svém projevu v Senátu.

V Bílém domě se covidem-19 už nakazilo mnoho lidí včetně Trumpa, takže debata o očkování je tam zvlášť složitá, napsal Politico. Ví se ale o tom, že opětovná nákaza je možná, takže vědci doporučují očkovat všechny.

Panuje shoda, že z představitelů státu mají dostat přednost lidé odpovědní za bezpečnost. Vedení Pentagonu má vakcíny dostat v nejbližších dnech stejně jako velitelství odpovídající za jaderné zbraně nebo lidé rozhodující o vnitřní a kybernetické bezpečnosti.

Fauci jedná s Bidenem o proočkování

Epidemiolog Anthony Fauci, který bude zdravotnickým poradcem nového prezidenta Joea Bidena, v pondělí řekl, že se do týdne nebo dvou nechá očkovat před televizními kamerami. Nyní jedná s Bidenem o tom, kdy se má nechat očkovat zvolený prezident. Dostat má vakcínu firem Pfizer a BioNTech, již je třeba aplikovat ve dvou dávkách v rozpětí 21 dní. Biden by měl být plně imunizován do své inaugurace, která se má konat 20. ledna. První dávku by tak měl dostat někdy koncem roku.

Člen Sněmovny reprezentantů Raul Ruiz, který v minulosti pracoval jako pohotovostní lékař, řekl, že peníze a moc by neměly rozhodovat o tom, kdo dostane vakcínu jako první. „Neměli bychom se s vakcínami dostat do situace, v jaké jsme byli při testování, kdy se atleti-milionáři mohli nechat testovat každý druhý den, zatímco ošetřovatelé, kteří pečovali o pacienty s covidem-19, se museli o test hlásit s týdenním předstihem, protože testů nebylo dost,“ řekl.

Jak připomíná Politico, v USA, které mají přes 300 tisíc úmrtí s covidem-19 a nákazu potvrzenou u více než 16 milionů lidí, je zatím k dispozici jen několik desítek milionů vakcín. Někdejší ředitel Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) Tom Frieden řekl, že teď je dost vakcín jenom pro zdravotníky a rezidenty domů pro seniory.

Anthony Fauci
Zdroj: Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...