Evropská komise doporučila ukončení kontrol uvnitř Schengenu

Evropská komise doporučila pěti zemím, aby nejpozději do šesti měsíců ukončily kontroly na hranicích uvnitř schengenského prostoru volného pohybu zavedené v souvislosti s migrační krizí v roce 2015. Doporučení se týká Německa, Rakouska, Švédska, Dánska a přidruženého Norska. Komise zároveň vyzvala k zavedení „alternativních opatření“, která by zajistila zachování úrovně bezpečnosti v EU.

„Díky našemu společnému úsilí jsou naše vnější hranice nyní silnější a bezpečnější,“ zdůvodnil doporučení Evropské komise její místopředseda Frans Timmermans.

„Nastal čas, abychom učinili poslední konkrétní krok k postupnému návratu k normálnímu fungování schengenského prostoru,“ řekl eurokomisař pro otázky vnitra Dimitris Avramopulos. „Schengen je jedním z největších výdobytků evropského projektu. Musíme učinit vše pro to, abychom ho ochránili,“ dodal.

Komise zároveň vyzvala, aby členské země zavedly „alternativní opatření“, jež by zajistila zachování současné úrovně bezpečnosti jako například přiměřené policejní kontroly v pohraničí a na hlavních dopravních cestách.

Kontroly na vnitřních schengenských hranicích země zavedly předloni v souvislosti s příchodem stovek tisíc uprchlíků, většinou po takzvané balkánské stezce vedoucí z Turecka přes Řecko a západní Balkán do Rakouska a Německa. Někteří z migrantů pak pokračovali do Švédska či dál do západní Evropy.

Počet příchozích běženců se výrazně snížil loni po uzavření migrační dohody EU s Tureckem. Tisíce migrantů se nicméně nadále pokoušejí dostat do Evropy, především přes Libyi a Středozemní moře.

Podle evropských pravidel mohou členské země zavést kontroly na vnitřních hranicích Schengenu až na dva roky. Naposledy byly prodlouženy v únoru na tři měsíce. Podle aktuálního návrhu EU, který musí schválit na nejbližším summitu prezidenti a premiéři členských zemí, by kontroly měly skončit v listopadu. 

Švédsko už nebude zkoumat doklady na hranici s Dánskem

Zrušení kontrol dokladů totožnosti na hranici s Dánskem zároveň oznámilo Švédsko, které je zavedlo loni v lednu s cílem omezit počet migrantů vstupujících do země. Švédská vláda chce ale zároveň hraniční kontroly všeobecně posílit.

„Potřebujeme kontroly na hranici Švédska, abyom udrželi bezpečnost,“ uvedla švédská vláda v prohlášení. „Musíme kompenzovat zrušení kontrol průkazů totožnosti trvalým posílením hraničních kontrol,“ dodala.

Öresundský most
Zdroj: Jean Marie Liot/ISIFA

Jako příklad nových opatření, která by měla zvýšit bezpečnost země, uvedla například bezpečnostní kamery či rentgenování vozidel překračujících hranice. Více finančních prostředků by měli dostat pohraničníci a celníci.

Švédsko kontrolovalo od loňského ledna systematicky doklady totožnosti lidí, kteří cestovali přes úžinu Öresund mezi dánskou metropolí Kodaní a švédským Malmö a mezi dánským městem Helsingör a švédským Helsingborgem.

Podle švédské vlády tyto kontroly přestaly být v poslední době opodstatněné, neboť se až o osmdesát procent snížil počet migrantů, kteří se snaží dostat z Dánska do Švédska. Kontroly navíc komplikovaly život tisícům lidí, kteří denně dojíždí za prací na opačnou stranu hranice.

Švédsko v roce 2014 přijalo 81 tisíc žadatelů o azyl, v roce 2015 ale už 163 tisíc. Loni se jejich počet snížil na 29 tisíc. Letos očekává Švédsko zhruba stejný počet žadatelů o azyl jako v loňském roce.

Kontroly na vnější hranici Schengenu už posílily

Nová opatření na vnějších hranicích schengenského prostoru vstoupila v platnost na počátku letošního dubna. Země na hranicích společného prostoru mají nyní za povinnost kontrolovat doklady nejen občanům třetích zemí, ale i občanům EU, a to při vstupu do Schengenu i při odchodu z tohoto prostoru.

Opatření je vedeno především snahou omezit cesty občanů unijních zemí například do Sýrie, kde by mohli mít zájem bojovat v řadách teroristických organizací.

Schengenský prostor
Zdroj: ČT24

Tyto kontroly způsobily několikahodinové kolony například na hranici Slovinska s Chorvatskem. Obě země jsou členy EU, Chorvatsko ale na rozdíl od svého severního souseda není součástí schengenského prostoru.

V sobotu se premiéři obou těchto zemí dohodli s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem na uvolnění režimu kontrol v případě neúměrně dlouhých kolon.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko pokračuje v ničení ukrajinské energetiky, odstávky se výrazně prodloužily

Rusko v noci na neděli opět cílilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Škody na ní hlásí Poltavská oblast, rozsáhlý útok mířil mimo jiné na tamní město Kremenčuk. Pravidelné odstávky proudu, které kvůli opravám zažívá každý den většina země, se přitom už po masivním ruském náletu z předchozí noci prodloužily až na šestnáct hodin denně. V Černihivská oblast hlásí po ruském náletu jednoho mrtvého. Ruská média zaznamenala v sobotu zřejmě další případ, kdy tamní armáda omylem svrhla bombu na ruské město.
09:47Aktualizovánopřed 9 mminutami

Při požáru v indickém nočním klubu zemřelo 25 lidí

Nejméně 25 lidí zemřelo při sobotním požáru v nočním klubu v indickém státě Góa, informují světové tiskové agentury. Mezi oběťmi požáru v oblasti vyhledávané zahraničními návštěvníky jsou nejméně čtyři turisté. České ministerstvo zahraničí uvedlo, že nemá informace o tom, že by mezi oběťmi byli čeští občané. Dalších šest lidí je zraněných.
01:08Aktualizovánopřed 15 mminutami

Kreml vítá novou americkou strategii, která neoznačuje Rusko za hrozbu

Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. V neděli to uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Americký dokument mimo jiné volá po „strategické stabilitě“ USA s Ruskem a tvrdí, že se už nebude rozšiřovat Severoatlantická aliance.
05:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čínské stíhačky namířily na japonský letoun radar navádějící střely, tvrdí Tokio

Čínské armádní stíhačky namířily během letu nad mezinárodními vodami u japonského souostroví Okinawa radar navádějící střely před palbou, uvedl podle agentur Reuters a AFP japonský ministr obrany. Tokio kvůli incidentu, který označuje za provokaci, protestovalo u čínských úřadů, Peking uvedl, že se letadlo nebezpečně přiblížilo cvičení čínského námořnictva.
před 2 hhodinami

„Dealeři si kupují mlčení“. Ve Francii přibývá násilí spojeného s drogami

Ve Francii narůstá obchodování s drogami i násilné činy, které s jejich prodejem, užíváním a distribucí souvisí. Problém mají zejména velká města – třeba Marseille. Podle francouzského centra boje proti drogám zkusí kokain alespoň jednou za rok víc než milion lidí v zemi. Překupníci navíc zavádějí nové způsoby distribuce narkotik a na policejní zátahy pružně reagují.
před 4 hhodinami

Zóna ČT24 se věnovala i americkému postoji k Venezuele

Pokud Spojené státy zaútočí na Venezuelu, chtějí o tom někteří zákonodárci znovu vyvolat hlasování v Kongresu. Od září provádí Američané údery převážně proti rybářským lodím v Karibiku a Pacifiku. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že k tomu schválení členů Sněmovny reprezentantů a Senátu nepotřebuje. Argumentuje tím, že nejde o válku, ale o útoky proti drogovým kartelům. Některé z nich označila za teroristické organizace. Někteří kongresmani z obou stran ale tvrdí, že Trump už čtvrtý měsíc vede vojenskou operaci nezákonně. Na téma se zaměřil pořad Zóna ČT24.
před 13 hhodinami

Příměří v Gaze dosáhlo kritického bodu, sdělil katarský premiér

Příměří v Pásmu Gazy dosáhlo kritického bodu, jelikož se jeho první fáze chýlí ke konci a mezinárodní prostředníci pod vedením Spojených států už pracují na cestě k druhé fázi, aby dohodu upevnili. Podle agentury AP to v sobotu řekl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, podle něhož je podmínkou příměří mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Gazy.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Velké nedostatky i rostoucí náklady. Evropa hodnotí stav svých armád

Ruská válka na Ukrajině vyburcovala většinu evropských zemí k tomu, aby upřely pozornost ke stavu svých armád. Zatímco vyzbrojování Velké Británie, která dlouho žila podle expertů v iluzi vlastní vojenské síly, provází problémy, Polsko už teď dává na obranu téměř pět procent HDP a mezi zeměmi NATO si udržuje náskok. Jedním z nejaktivnějších a nejambicióznějších aktérů je v současné době také Německo, kde poslanci v pátek schválili novou podobu vojenské služby.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...