Evropská komise doporučila ukončení kontrol uvnitř Schengenu

Evropská komise doporučila pěti zemím, aby nejpozději do šesti měsíců ukončily kontroly na hranicích uvnitř schengenského prostoru volného pohybu zavedené v souvislosti s migrační krizí v roce 2015. Doporučení se týká Německa, Rakouska, Švédska, Dánska a přidruženého Norska. Komise zároveň vyzvala k zavedení „alternativních opatření“, která by zajistila zachování úrovně bezpečnosti v EU.

„Díky našemu společnému úsilí jsou naše vnější hranice nyní silnější a bezpečnější,“ zdůvodnil doporučení Evropské komise její místopředseda Frans Timmermans.

„Nastal čas, abychom učinili poslední konkrétní krok k postupnému návratu k normálnímu fungování schengenského prostoru,“ řekl eurokomisař pro otázky vnitra Dimitris Avramopulos. „Schengen je jedním z největších výdobytků evropského projektu. Musíme učinit vše pro to, abychom ho ochránili,“ dodal.

Komise zároveň vyzvala, aby členské země zavedly „alternativní opatření“, jež by zajistila zachování současné úrovně bezpečnosti jako například přiměřené policejní kontroly v pohraničí a na hlavních dopravních cestách.

Kontroly na vnitřních schengenských hranicích země zavedly předloni v souvislosti s příchodem stovek tisíc uprchlíků, většinou po takzvané balkánské stezce vedoucí z Turecka přes Řecko a západní Balkán do Rakouska a Německa. Někteří z migrantů pak pokračovali do Švédska či dál do západní Evropy.

Počet příchozích běženců se výrazně snížil loni po uzavření migrační dohody EU s Tureckem. Tisíce migrantů se nicméně nadále pokoušejí dostat do Evropy, především přes Libyi a Středozemní moře.

Podle evropských pravidel mohou členské země zavést kontroly na vnitřních hranicích Schengenu až na dva roky. Naposledy byly prodlouženy v únoru na tři měsíce. Podle aktuálního návrhu EU, který musí schválit na nejbližším summitu prezidenti a premiéři členských zemí, by kontroly měly skončit v listopadu. 

Švédsko už nebude zkoumat doklady na hranici s Dánskem

Zrušení kontrol dokladů totožnosti na hranici s Dánskem zároveň oznámilo Švédsko, které je zavedlo loni v lednu s cílem omezit počet migrantů vstupujících do země. Švédská vláda chce ale zároveň hraniční kontroly všeobecně posílit.

„Potřebujeme kontroly na hranici Švédska, abyom udrželi bezpečnost,“ uvedla švédská vláda v prohlášení. „Musíme kompenzovat zrušení kontrol průkazů totožnosti trvalým posílením hraničních kontrol,“ dodala.

Öresundský most
Zdroj: Jean Marie Liot/ISIFA

Jako příklad nových opatření, která by měla zvýšit bezpečnost země, uvedla například bezpečnostní kamery či rentgenování vozidel překračujících hranice. Více finančních prostředků by měli dostat pohraničníci a celníci.

Švédsko kontrolovalo od loňského ledna systematicky doklady totožnosti lidí, kteří cestovali přes úžinu Öresund mezi dánskou metropolí Kodaní a švédským Malmö a mezi dánským městem Helsingör a švédským Helsingborgem.

Podle švédské vlády tyto kontroly přestaly být v poslední době opodstatněné, neboť se až o osmdesát procent snížil počet migrantů, kteří se snaží dostat z Dánska do Švédska. Kontroly navíc komplikovaly život tisícům lidí, kteří denně dojíždí za prací na opačnou stranu hranice.

Švédsko v roce 2014 přijalo 81 tisíc žadatelů o azyl, v roce 2015 ale už 163 tisíc. Loni se jejich počet snížil na 29 tisíc. Letos očekává Švédsko zhruba stejný počet žadatelů o azyl jako v loňském roce.

Kontroly na vnější hranici Schengenu už posílily

Nová opatření na vnějších hranicích schengenského prostoru vstoupila v platnost na počátku letošního dubna. Země na hranicích společného prostoru mají nyní za povinnost kontrolovat doklady nejen občanům třetích zemí, ale i občanům EU, a to při vstupu do Schengenu i při odchodu z tohoto prostoru.

Opatření je vedeno především snahou omezit cesty občanů unijních zemí například do Sýrie, kde by mohli mít zájem bojovat v řadách teroristických organizací.

Schengenský prostor
Zdroj: ČT24

Tyto kontroly způsobily několikahodinové kolony například na hranici Slovinska s Chorvatskem. Obě země jsou členy EU, Chorvatsko ale na rozdíl od svého severního souseda není součástí schengenského prostoru.

V sobotu se premiéři obou těchto zemí dohodli s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem na uvolnění režimu kontrol v případě neúměrně dlouhých kolon.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev po další vlně ruských útoků hlásí oběti

Kyjevem v noci na středu opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další masivní raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí a úřady mimo jiné o zasažených skladech, napsal web deníku The Kyiv Independent. Ruské útoky si podle kyjevských úřadů vyžádaly nejméně dva mrtvé, píše agentura Reuters. Nejnovější údery přišly v den, kdy slaví 74. narozeniny ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruští vojáci zahájili v únoru 2022 plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.
05:04Aktualizovánopřed 46 mminutami

„Nevím, co pomsta přinese.“ Izraelce 7. říjen traumatizoval

Židovský stát už tři roky systematicky likviduje strůjce a účastníky útoku ze 7. října 2023 – a to i navzdory oficiálnímu příměří v Pásmu Gazy. Masakry osudného dne způsobily Izraelcům generační trauma, uvedl zpravodaj ČT David Borek. Většina společnosti proto zabíjení pachatelů bez soudu schvaluje. Část pozůstalých i obětí ale odvetné tažení odmítá a táže se, co může pomsta přinést dobrého. Někteří Izraelci se rovněž obávají, že násilí zplodí jen další násilí.
před 49 mminutami

Kosovský parlament zvolil novou prezidentku, bude jí profesorka ekonomie Pulaová

Kosovský parlament ve středu po půlnoci zvolil novou prezidentku země, kterou se stane 73letá Justina Shirokaová Pulaová. Těsně se tím podařilo zabránit čtvrtým parlamentním volbám za méně než dva roky, napsaly agentury AFP a Reuters. Profesorka ekonomie Pulaová byla předsedkyní Kosovské akademie věd a umění a mezi lety 2008 až 2011 ministryní hospodářství.
před 4 hhodinami

Francouzské střední školy zruší část výuky, premiér hledá cestu z protestů

Ve Francii pokračoval další den blokád škol a demonstrací, do nichž se v úterý v mnoha městech zapojily také odbory. Demonstranti a odborové organizace požadovali, aby vláda řešila situaci, kdy školy trpí nedostatkem personálu a jsou údajně ve zchátralém stavu. K akcím se nicméně připojili i nejrůznější výtržníci. Premiér oznámil, že střední školy zruší od středy do pátku část vyučování a tento čas věnují „demokratické debatě“ se studenty.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Drony zasáhly dvě lodi v ekonomické zóně Bulharska, jedna se potopila

Drony zasáhly dvě lodi v ekonomické zóně Bulharska, uvedl podle bulharských médií premiér Rumen Radev. Podle něj se jedno plavidlo potopilo a posádka je nezvěstná. Druhou loď zachvátil požár, námořníky se ale podařilo evakuovat. Tamní média píší o bezprecedentním koordinovaném útoku na obchodní plavidla v Černém moři. Situace je podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové stále více znepokojivá a útoky na civilní plavidla jsou nepřijatelné.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Poprvé politik z Alternativy pro Německo. Zemský sněm v Sasku-Anhaltsku zvolil předsedu

Poslanci zemského sněmu v Sasku-Anhaltsku v úterý předsedou zvolili zástupce Alternativy pro Německo (AfD) Tobiase Rausche. Jde o prvního politika z této protiimigrační a pravicově populistické strany v čele některého z německých regionálních parlamentů. Agentura DPA píše, že Rausche podpořilo 48 poslanců, 29 hlasovalo proti němu a pět se zdrželo.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Česko dostalo první platbu z unijního obranného nástroje SAFE, jde o stamiliony eur

Česká republika v úterý obdržela první platbu z unijního obranného nástroje SAFE. Konkrétně získala 309 milionů eur (přes 7,5 miliardy korun), tedy patnáct procent z celkově přidělených dvou miliard eur, oznámila Evropská komise (EK). Peníze z obranného úvěru mají směřovat na tanky Leopard 2 A8 a vozy Tatra T-815. Z půjčky má být také financována možnost vojenského využití dálnice D11.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Španělská vláda schválila dekrety na ochranu nájemníků

Španělská vláda schválila dva dekrety, které mají pomoci při řešení bytové krize. Podobné návrhy přitom minulý týden odmítl parlament, což přimělo premiéra Pedra Sáncheze vypsat předčasné volby na 29. listopadu, napsaly agentury AP a Reuters. Nová opatření mimo jiné prodlužují ochranu zranitelných nájemníků před vystěhováním do roku 2030 a regulují některé formy nájemního bydlení, uvedl Reuters.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.