EU odstřihne od SWIFTu sedm ruských bank. Evropská centrální banka nařídila zavřít Sberbank

Zástupci Evropské unie se v úterý dohodli, že odstřihnou od mezinárodního platebního systému SWIFT sedm ruských bank. Není mezi nimi sice největší z nich Sberbank, večer však vyšlo najevo, že Evropská centrální banka nařídila uzavřít její evropskou dceru, která je registrována v Rakousku. Unie také již poněkolikáté od ruské invaze na Ukrajinu rozšířila sankční seznam ruských činitelů a oligarchů. V pondělí večer na něj po předchozím schválení členskými státy oficiálně přibylo 26 jmen, mezi nimi mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov či šéf státní ropné společnosti Rosněfť Igor Sečin. Provozovatel plynovodu Nord Stream 2 propustil všechny zaměstnance.

EU odstřihne od SWIFTu banky VTB, Bank Rossiya, Otkritie, Novikombank, Promsvjazbank, Sovkombank a VEB.RF. Zasílání zpráv v systému SWIFT umožňuje transakce v hodnotě bilionů dolarů po celém světě.

Pozornost vzbudil fakt, že se odpojení od SWIFTu nedotkne největší ruské banky Sberbank, ani banky částečně vlastněné ruským plynárenským gigantem Gazprom mezi nimi nejsou. Před jedenáctou večer však oznámil rakouský finanční regulátor, že společnosti Sberbank Europe zakázal veškeré obchodní aktivity, a to s okmažitou platností. Tento krok nařídila Evropská centrální banka kvůli hromadnému vybírání vkladů po ruské invazi na Ukrajinu. Sberbank Europe již v pondělí připustila, že zaznamenala „výrazný odliv vkladů svých zákazníků ve velmi krátkém čase“.

Podle dvou zdrojů Bloombergu požadovaly některé členské státy, aby byl seznam obsáhlejší. Přísnější chtělo být mimo jiné Polsko. Odpojení Ruska od systému SWIFT požadoval mimo jiné český prezident Miloš Zeman.

Francouzský ministr financí Bruno Le Maire v úterý řekl, že sankce, které na Rusko uvalily západní státy v odvetě za invazi na Ukrajinu, povedou ke kolapsu ruské ekonomiky. Dodal, že Západ je připraven sankce ještě zpřísnit a povede proti Moskvě ekonomickou válku.

Kdo je na sankčním seznamu

Na sankčním seznamu EU jsou nově také ředitel dalšího významného petrochemického podniku Transněfť Nikolaj Tokarev či oligarchové úzce napojení na Kreml Ališer Usmanov, Pjotr Aven či Michail Fridman.

Přibyla tam také jména několika ministrů či novinářů šířících ruskou propagandu. Všem evropský blok zmrazil majetek na svém území a zakázal cesty do členských zemí.

EU od minulého týdne rozšířila seznam zavedený po ruské anexi Krymu v roce 2014 o téměř pět stovek jmen včetně většiny poslanců Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu. Potrestáni byli také prezident Vladimir Putin a ministr zahraničí Sergej Lavrov, na které se ale v zájmu případných diplomatických jednání nevztahuje zákaz cest do EU. V současnosti na seznamu figuruje 680 lidí a 53 subjektů.

Nord Stream 2 propustil všechny lidi

Provozovatel německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 propustil všech svých 140 zaměstnanců. Ve švýcarské frankofonní televizi RTS to řekl švýcarský ministr hospodářství Guy Parmelin. Provozovatel produktovodu, který už je dokončen, ale nebyl uveden do provozu, informaci následně potvrdil.

Stanice RTS uvedla, že zástupci projektu budou jednat s představiteli švýcarského kantonu Zug, kde má společnost Nord Stream 2 AG ústředí. Agentura Reuters pak s odkazem na své zdroje napsala, že společnost Nord Stream 2 AG zvažuje vyhlášení insolvence.

Německý kancléř Olaf Scholz řekl, že plynovod není možné za současného agresivního postoje Moskvy vůči Ukrajině uvést do provozu.

Americká platební společnost Mastercard uvedla, že vyřadila ze svého platebního systému několik finančních institucí. Učinila tak v návaznosti na západní sankce, které uvalily západní země na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Mastercard bude v nadcházejících dnech pokračovat ve spolupráci s regulačními orgány, uvedla společnost v prohlášení.

Námořní dopravci Maersk a MSC pozastavili kontejnerovou dopravu do Ruska

Jako reakci na sankce pozastaví dánský námořní dopravce A.P. Moller-Maersk kontejnerovou dopravu do Ruska. Podobný krok vzápětí oznámil i dopravce Mediterranean Shipping Company (MSC). Ten přestává přijímat zboží ke kontejnerové přepravě do Ruska a zajistí tam jen dopravu potravin a humanitární pomoci, stejně jako Maersk. MSC je největším světovým kontejnerovým dopravcem po moři, Maersk je druhý největší.

„Vzhledem k tomu, že stabilitu a bezpečnost našich aktivit už přímo a nepřímo narušují sankce, budou nové objednávky do Ruska i z Ruska pozastaveny,“ uvedl Maersk.

Maersk zajišťuje dopravu na trasách do Petrohradu a Kaliningradu v Baltském moři, do Novorossijska v Černém moři a do Vladivostoku a města Vostočnyj na východním pobřeží Ruska.

Společnost Maersk vlastní také 31procentní podíl v ruské firmě Global Ports, která provozuje šest přístavních terminálů v Rusku a dva ve Finsku. „Ohledně Global Ports prověřujeme, jak vyhovět stále se vyvíjejícím sankcím a omezením, a připravujeme další kroky,“ uvedl Maersk.

Firma sídlící v Kodani má v Rusku asi pět set zaměstnanců. Minulý týden pozastavila veškeré zastávky svých lodí v ukrajinských přístavech a uzavřela svou hlavní pobočku v Oděse na pobřeží Černého moře.

Podobně MSC klientům oznámila, že s okamžitou platností dočasně zastavuje rezervaci pro přepravu všech nákladů do Ruska a z Ruska. Týká se to všech námořních cest, včetně Baltského a Černého moře i přístupových tras přes ruský Dálný východ.

Maersk byl mnoho let největším kontejnerovým přepravcem nákladů po moři. Letos v lednu ale firma oznámila, že ji v tomto ohledu předstihla společnost MSC, která je registrovaná ve Švýcarsku.

Putin zakázal vývoz zahraničních měn v hotovosti v hodnotě přes 10 tisíc dolarů

Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, kterým zakázal vyvážet z Ruska zahraniční měny v hotovosti v hodnotě přes 10 tisíc dolarů (zhruba 230 tisíc korun). Oznámil to v úterý Kreml, podle kterého nařízení začne platit ve středu, napsala agentura Reuters.

Moskva tento týden podniká kroky na podporu domácí měny, která se dostala pod tlak kvůli sankcím, jež na Rusko uvalují západní země v reakci na jeho útok na Ukrajinu.

Ruský rubl v úterý navzdory podpůrným opatřením oslaboval. Obchodování v Moskvě uzavřel se ztrátou 6,5 procenta na 101,23 RUB/USD, na dalších trzích se pak jeho ztráty ještě prohloubily. Pokles rublu zřejmě zvýší inflaci a zhorší životní podmínky v Rusku, upozornila agentura Reuters.

Ruská centrální banka v pondělí ve snaze podpořit domácí měnu více než zdvojnásobila svou základní úrokovou sazbu na 20 procent. Moskva rovněž nařídila ruským exportním podnikům, aby směnily na rubly 80 procent svých devizových příjmů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 33 mminutami

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
před 59 mminutami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...